Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Zvýšení minimální mzdy by podle Síkely zatížilo průmysl a obchod

Ilustrační fotografie.
Ilustrační fotografie.
Foto: Marie Cvrčková, EuroZprávy.cz

Zvýšení minimální mzdy, jak žádají odbory, by podle ministra průmyslu a obchodu Jozefa Síkely (STAN) ohromně zatížilo firmy a obchod. Považoval by ho za velmi nešťastný krok. V pořadu České televize Otázky Václava Moravce dnes ministr uvedl, že navýšení minimální mzdy by zemi posunulo blíže ke stagflaci, tedy stavu vysoké inflace a nízkého hospodářského růstu.

Také podle premiéra Petra Fialy by byl takový krok nezodpovědný, diskutuje se ale podle něj o automatické valorizaci minimální mzdy. Zvýšení sumy pro zaměstnance s nejnižší mzdou o 2000 korun na 18.200 korun požaduje kvůli inflaci Českomoravská konfederace odborových svazů.

"Není to něco, co bychom si mohli dovolit při tom rozpočtu, jaký je, a při těch dluzích, které jsme zdědili po předcházející vládě. A nebylo by to ani odpovědné," řekla dnes Fiala na zahájení kampaně koalice Spolu před komunálními volbami. Vláda musí podle něj dbát na to, aby se nezvyšovala inflace, k čemuž by navýšení minimální mzdy vedlo. Minimální mzda je také navázaná na další částky, například zaručenou mzdu určenou pro některé profese.

"My se musíme bavit o tom, jak upravit institut minimální mzdy. Například zvažujeme to, že by tam existovala nějaká automatická valorizace," uvedl premiér. Vazbu mezi minimální a zaručenou mzdou by podle něj bylo asi rozumné rozvolnit.

Také bývalý ministr financí Miroslav Kalousek (TOP 09) v blahopřání Josefu Středulovi ke znovuzvolení do čela odborů zmínil, že si navýšení minimální mzdy nepřeje. "To by bylo velmi proinflační," napsal na twitteru. 

Spotřebitelské ceny se v březnu meziročně zvedly o 12,7 procenta. Vicepremiér a ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL) už dříve řekl, že koalice příští týden stanoví termín zahájení vyjednávání vlády s odbory o minimální mzdě i platech.

Síkela uvedl, že vnímá signály odborů a chápe je, vláda se podle něj ale snaží v době zdražování pomáhat adresně, nikoli plošně. Za adresnou pomoc, kterou zastropovala vláda příjmy rodin s dětmi do milionu korun hrubého, označil i diskutovaný příspěvek na dítě do 18 let ve výši 5000 korun. Protože půjde o jednorázovou pomoc, nezatíží budoucí rozpočty, uvedl. Zmínil také, že jeho resort pracuje na zavedení speciálního tarifu na energie pro sociální slabé rodiny.

Výši minimální mzdy upravuje vláda ve svém nařízení. Podle dřívějších údajů ministerstva práce nejnižší výdělek pobírá asi 139.000 lidí. Částka se zvyšovala naposledy od ledna. Základní sazba minimální mzdy pro stanovenou týdenní pracovní dobu 40 hodin momentálně činí 16 200 Kč za měsíc nebo 96,40 Kč za hodinu, uvádí ministerstvo práce a sociálních věcí.

S nejnižším výdělkem se zvedá i zaručená mzda, která se vyplácí v osmi výších podle odbornosti, odpovědnosti a náročnosti práce. Pohybuje se od minimální mzdy do jejího dvojnásobku, tedy do 32.400 korun.

O navyšování minimální mzdy jedná každoročně tripartita. Na částce se ani minulý rok neshodla. Zaměstnavatelé s vysokým přidáváním nesouhlasí. Připomínají, že náklady vzrostly. Zmiňují ceny energií či pohonných hmot.

Témata:  Jozef Síkela minimální mzda

Související

Aktuálně se děje

12:06

Mason a Kourtney: Když syn přeroste matku nejen výškou

Mason Disick, nejstarší syn Kourtney Kardashian a Scotta Disicka, se stal středem pozornosti poté, co byl spatřen během rodinného nákupu v Los Angeles. Čtrnáctiletý teenager, který doslova přerostl svou matku, si svým stylem a držením těla získává srdce fanoušků. Mason, známý svou rezervovaností vůči médiím, zaujme nejen svou výškou, ale i módními volbami, které odrážejí jeho unikátní osobnost. Jeho odklon od života pod reflektory přitahuje pozornost o to více.

Zdroj: Zdeněk Tuhý

Další zprávy

Volby, ilustrační fotografie.

ANO může dosáhnout na vlastní sněmovní většinu, ukazuje průzkum

Sněmovní volby by na začátku listopadu vyhrálo nejsilnější opoziční hnutí ANO. Dostalo by 35,3 % hlasů, vyplývá z průzkumu agentury NMS Market Research. Křesla v dolní parlamentní komoře by získalo ještě pět dalších subjektů. Dvě z vládních stran, konkrétně TOP 09 a KDU-ČSL, by zůstaly pod pětiprocentní hranicí.