Je to ještě jídlo? Průmyslově zpracované potraviny mají blíže k cigaretám, jsou určeny k přejídání, varují vědci

Průmyslově upravované pokrmy, jako jsou sladké nápoje, polotovary nebo balené pochutiny, jsou výsledkem složitých procesů využívajících aditiva, barviva a zvýrazňovače chuti. Vědci poukazují na to, že potravinářské firmy, podobně jako kdysi tabákový průmysl, precizně ladí kombinace látek, aby co nejrychleji stimulovaly mozková centra odměny. Kvůli rozsahu zdravotních problémů, které tyto potraviny způsobují, nyní autoři studie požadují, aby stát k jejich prodeji přistoupil stejně přísně jako k tabáku.

Zpráva rovněž kritizuje marketingové strategie, jako jsou nápisy „bez cukru“ nebo „se sníženým obsahem tuku“. Vědci tyto praktiky označují za formu „health washingu“, tedy snahu vyvolat zdání zdravého produktu a vyhnout se tak regulaci. Přirovnávají to k zavedení cigaretových filtrů v polovině minulého století, které byly prezentovány jako zdravotní vylepšení, ačkoliv šlo podle nich o pouhý manévr k uklidnění veřejnosti a úřadů.

Ashley Gearhardtová, profesorka psychologie z Michiganské univerzity, potvrzuje, že pacienti s poruchami příjmu potravy často popisují svou potřebu nezdravých potravin stejným způsobem, jakým kuřáci mluví o nikotinu. Gearhardtová zdůrazňuje, že odpovědnost za obezitu a související choroby nelze klást pouze na nedostatek pevné vůle jednotlivců. Podle ní je klíčové zaměřit se na mechanismy, kterými průmysl tyto nutkavé vzorce chování u lidí záměrně buduje.

Argumentem pro státní zásah je fakt, že jídlo je k přežití nezbytné, a proto je před vlivem agresivního potravinového prostředí téměř nemožné uniknout. Vědci doporučují využít dřívější zkušenosti z boje proti kouření, což by mohlo zahrnovat omezení reklamy nebo právní postihy pro výrobce. Cílem je přenést břemeno odpovědnosti ze spotřebitele přímo na korporace, které tyto produkty uvádějí na trh.

Někteří odborníci však nabádají k opatrnosti při doslovném srovnávání jídla s tabákem. Martin Warren z Quadram Institute upozorňuje, že je stále předmětem diskuse, zda lze potraviny označit za návykové v čistě farmakologickém smyslu. Podle něj může jít spíše o kombinaci naučeného chování, uživatelského pohodlí a faktu, že tyto produkty z jídelníčku vytlačují stravu bohatou na důležitou vlákninu.

Zástupci organizace Amref Health Africa doplňují, že situace je kritická zejména v rozvojových zemích, například v Africe. Velké potravinářské firmy tam těží z nedostatečné legislativy a měnícího se životního stylu obyvatel. To vede k prudkému nárůstu civilizačních chorob, které hrozí vyčerpáním a následným kolapsem tamních zdravotnických systémů, pokud nedojde k rychlému zavedení regulačních pravidel.

Témata:  potraviny