Před vynálezem klimatizací, ledniček, radiátorů a jiných způsobů zahřívání a ochlazování platilo, že v létě bylo teplo a v zimě zima. Dnes však není problém mít to naopak a střídat teploty doslova podle nálady. Někdo má zkrátka raději zimu, jiný si potrpí na vyhřáté prostory. Co z toho je zdravotně závadnější?
Odborníci mají jasno. Chladné počasí je zdraví a životu mnohem nebezpečnější než horko. Zjistil to mezinárodní tým vědců zkoumající 74 milionů úmrtí ve 13 zemích světa mezi lety 1985 až 2012.
Mírné vychýlení teplot od průměru je přitom překvapivě nebezpečnější než teplotní extrémy. Ukázala to studie zveřejněná v lékařském časopisu The Lancet, kterou vypracoval vědecký tým pod vedením Antonia Gasparriniho z londýnského institutu pro výzkum hygieny a tropických nemocí.
Tým uváděl údaje o úmrtí do souvislosti s ideální teplotou v té které zemi. Chladnější počasí přitom údajně mohlo za úmrtí lidí dvacetinásobně častěji než nadměrné teplo.
Podle autorů jde o dosud nejrozsáhlejší studii zabývající se souvislosti mezi teplotou a zdravím. Evropu v analýze zastupovaly Itálie, Španělsko, Švédsko a Británie. Jiní vědci ale varovali před příliš nekritickým přijímáním výsledků studie. Ta totiž prý nezohlednila faktory, jako jsou stáří, zdravotní stav, majetnost lidí nebo znečištění ovzduší.
Přílišné teplo zatěžuje především srdce a krevní oběh. Nadměrná zima pak podle vědců přináší navíc riziko onemocnění dýchacích cest a oslabení imunity.
Zima byla podle studie odpovědná za 7,29 procenta úmrtí, zatímco teplo za 0,42 procenta. Extrémní teploty - ať už mrazy, nebo vedra - přitom byly příčinou relativně malého počtu úmrtí. Většina úmrtí souvisejících s počasím totiž nastala v poněkud horkých, ale hlavně v trochu příliš chladných dnech.
Související
18. září 2026 4:00
15. září 2026 4:00
14. září 2026 5:00
13. září 2026 5:00
