Extrémní počasí? Současná situace je jen začátek. Vědci už vědí, co nás čeká za pár let

Změny klimatu vyplývající z lidské činnosti způsobily, že je současná celoevropská vlna vlna horka víc než dvakrát větší, než je běžné, uvádí BBC s odkazem na závěry vědců. Výzkumníci porovnali současné vysoké teploty s historickými záznamy ze sedmi meteorologických stanic v různých částech Evropy. Podle předběžné zprávy je „signál změny klimatu jednoznačný". Říkají také, že rozsah vlny horka v Arktidě je bezprecedentní.

Rozsah současného tepla, které trápí celou Evropu včetně České republiky, vyvolal mnoho otázek ohledně vlivu globálního oteplování na extrémní události spojené s počasím. Vědce zajímalo, jestli mezi nimi existuje spojení a tak se podívali na data ze sedmi meteorologických stanic ve Finsku, Dánsku, Irsku, Nizozemsku, Norsku a Švédsku.

Tato místa vybrali kvůli tomu, že zde existují digitalizované záznamy už z počátku 20. století. Tým také využil počítačové modely k posouzení rozsahu změn klimatu ovlivněných člověkem. Vědci zjistili, že na meteorologických stanicích v Nizozemí, Irsku a Dánsku změna klimatu obecně zvýšila pravděpodobnost současné horké vlny o více než dvojnásobek, píše BBC.

Co přesně je horká vlna?

Existuje několik různých definic toho, co přesně je "horká vlna". Platné doporučení Světové meteorologické organizace (SMO) říká, že za horkou vlnu považujeme minimálně pětidenní období, ve kterém maximální teplota je minimálně o 5°C vyšší než průměrná maximální teplota pro daný den.

Výzkumníci v této studii vyházeli z toho, že jde o období nejméně tří po sobě jdoucích dní. To jim umožnilo porovnat data ze sedmi různých lokalit za posledních 100 let. „V mnoha částech Evropy není třídenní teplo nijak výjimečné a tak je možné tvrdit, že by bylo lepší dívat se na delší období," přiznává Friederike Otto z Oxfordské univerzity, jedna z autorek studie. „Ale my jsme se dívali i na delší období a výsledek se příliš nezměnil."

Je to konečný důkaz dopadu změny klimatu?

Vědci nechtějí tvrdit, že určitá událost byla způsobena klimatickými změnami - věří však, že tato nová studie se připojí k rostoucímu seznamu, který naznačuje pevnou vazbu mezi rostoucími teplotami a extrémními událostmi. Jednou z věcí, kterou vědci nyní nemohou říci, je, zda systém vysokého tlaku, který ovlivňoval celou Evropu téměř dva měsíce, byl způsoben změnou klimatu. Vědci ze skupiny World Weather Attribution tvrdí, že se touto otázkou budou zabývat, až oficiálně zveřejní své poznatky ve vědeckém časopise. K tomu by mělo dojít ještě v tomto roce.

Mohou vědci určit, kdy v Evropě nastane další vlna horka?

To není tak úplně možné. Studie však přináší údaje o tom, co se označuje jako „návratové období" neboli jaká je šance, že se něco znovu stane. Odhadují, že jižní Skandinávii pravděpodobně podobná vlna horka zasáhne každých 10 let, zatímco na jihu v Nizozemí to pravděpodobně bude jednou za pět let. Tato čísla souvisí i s projekcemi několika vědců, že vlny horka, které prožíváme letos v létě, by se mohly do čtyřicátých let 20. století objevovat každý druhý rok.

„Logická úvaha, že za to může změna klimatu, je nevyhnutelná - svět je stále teplejší a tak se horko, jako je toto, stává stále běžnějším," vysvětluje doktorka Friederike Otto z Oxfordské univerzity. „To, co bylo kdysi považováno za neobvykle teplé počasí, se stane samozřejmostí - v některých případech už se tak dokonce stalo," dodala.

Co bude s Arktidou?

Přestože vědci uznávají, že současná vlna horka v Arktidě je v historickém záznamu bezprecedentní, nejsou schopni jasně určit dopad lidského vlivu. To proto, že se letní teploty rok od roku lišily, takže tento trend není možné z pozorování odhadnout. Navzdory svému rezervovanému postoji ohledně Arktidy však zdůrazňují, že jejich počáteční zjištění by měla vyvolat další kroky vedoucí ke snížení emisí uhlíku.

Témata:  počasí,  globální oteplování,  vědci