Rok 2023 byl nejteplejším rokem v historii měření, dokud ho rok 2024 nepřekonal a vůbec poprvé posunul globální oteplení nad kritickou hranici 1,5 °C oproti předindustriálnímu období. Tento rekord však nebude poslední – pokud se nezmění současné politiky na snižování emisí, můžeme do konce století očekávat oteplení o 3,1 °C.
Leden 2025 se stal nejteplejším lednem v historii měření a vědce zaskočil svou nečekanou intenzitou. Přestože se očekávalo, že letošní leden bude kvůli změnám v Tichomoří mírně chladnější než ten loňský, podle evropské klimatické služby Copernicus nakonec překonal rekord z ledna 2024 téměř o 0,1 °C.
Extrémní teploty by mohly do konce století zvýšit počet úmrtí v Evropě o 50 %, přičemž ztracené životy kvůli extrémnímu horku pravděpodobně převýší počet těch, které zachrání mírnější zimy. Nová studie odhaduje, že i v nejoptimističtějším scénáři snižování emisí skleníkových plynů dojde k nárůstu přibližně 8 000 úmrtí ročně v důsledku „nevhodných teplot“. V nejhorším scénáři, který předpokládá extrémní oteplování, by mohl být čistý nárůst až 80 000 úmrtí ročně, uvedl server The Guardian.
Rok 2025 přináší podle světových lídrů zásadní výzvy, přičemž eskalující ozbrojené konflikty jsou označovány za nejurgentnější hrozbu, zatímco klimatická krize představuje dlouhodobý problém s největším dopadem.
Podle nejnovějších údajů služby Evropské unie pro sledování klimatu Copernicus (C3S) byl listopad 2024 celosvětově druhým nejteplejším listopadem od začátku měření. Tento trend potvrzuje rostoucí obavy z oteplování planety, přičemž odborníci varují, že rok 2024 bude prvním rokem, kdy globální oteplení překročí hranici 1,5 stupně Celsia oproti předindustriální úrovni.
Trumpův návrat do úřadu prezidenta USA může podle názoru Teresy Ribery, místopředsedkyně Evropské komise, významně poškodit globální klimatické úsilí a otevřít dveře konkurentům, jako je Čína, k převzetí klíčových odvětví zelené ekonomiky. Ribera v rozhovoru pro Politico varovala, že Spojené státy pod Trumpovým vedením pravděpodobně opustí strategii podpory čistých technologií, což může Evropu a další hráče donutit jednat samostatně.
Klimatická krize se stává stále častějším tématem diskuzí po celém světě, a to nejen kvůli jejím dlouhodobým dopadům, ale i kvůli stále intenzivnějším projevům extrémního počasí. Uvedl to server The Guardian.
Permafrost, tedy trvale zamrzlá půda, která se nachází v horských oblastech Evropy od severních Špicberků až po jižní Sierra Nevadu, prochází rychlým oteplováním. Studie publikovaná v prestižním vědeckém časopise Nature Communications, kterou vedla Jeannette Nötzliová ze švýcarského Institutu pro výzkum sněhu a lavin (SLF), ukazuje, že v letech 2013 až 2022 se teplota permafrostu v hloubce kolem deseti metrů zvýšila o jeden stupeň Celsia.
Evropský komisař pro klima Wopke Hoekstra varuje, že svět čelí nejen zhoršujícím se klimatickým podmínkám, ale i „geopolitické zimě“. Podle něj se současné politické prostředí stává stále složitějším pro prosazování klimatických cílů Evropské unie. Vliv má návrat Donalda Trumpa na politickou scénu, vzestup krajní pravice v Evropě a rostoucí skepticismus vůči zeleným politikám v rámci samotné EU.
Rok 2024 ještě neskončil, ale vědci již předpovídají, že rok 2025 se zařadí mezi tři nejteplejší v historii měření. Podle britské meteorologické služby Met Office se globální průměrná teplota příštího roku pravděpodobně stane třetí nejvyšší od začátku záznamů v roce 1850. Tento odhad přichází poté, co podle odhadů rok 2024 zaujme první místo a rok 2023 druhé.
Podle nejnovějších údajů služby Evropské unie pro sledování klimatu Copernicus (C3S) byl listopad 2024 celosvětově druhým nejteplejším listopadem od začátku měření. Tento trend potvrzuje rostoucí obavy z oteplování planety, přičemž odborníci varují, že rok 2024 bude prvním rokem, kdy globální oteplení překročí hranici 1,5 stupně Celsia oproti předindustriální úrovni.
Klimatická krize se stává stále častějším tématem diskuzí po celém světě, a to nejen kvůli jejím dlouhodobým dopadům, ale i kvůli stále intenzivnějším projevům extrémního počasí. Uvedl to server The Guardian.
Svět vstupuje do období, které zcela mění dosavadní příběh o klimatických změnách. Příštích deset let bude zásadním milníkem, jenž určí, jaký osud planetu čeká. Téměř desetiletí se vědci, politici a environmentální aktivisté sjednocovali kolem jediné výzvy: „Udržme oteplování pod 1,5 °C.“ Tento cíl, zakotvený v Pařížské dohodě z roku 2015, měl zabránit tomu, aby globální oteplení přesáhlo 1,5 °C oproti předindustriální době.
Otázka, zda Spojené státy opět vystoupí z Pařížské dohody, je znovu aktuální vzhledem k možnému návratu Donalda Trumpa do Bílého domu. Přestože je tento scénář znepokojivý, historie naznačuje, že by jeho dopad mohl být zvládnutelný, uvedl server The Guardian.
Analýza projektu Climate Action Tracker ukazuje, že pokud budou pokračovat současné politiky, může do roku 2100 dojít k nárůstu globální teploty až o 2,7 °C. Uvedl to server The Guardian.
Politika Evropské unie zaměřená na přizpůsobení se změnám klimatu nemusí být dostatečně rychlá a efektivní, aby držela krok s rostoucími extrémy počasí. Vlny veder, sucha a záplavy jsou stále častější a závažnější, což má značné ekonomické důsledky. Evropský účetní dvůr (EÚD) ve své středeční zprávě upozornil na nedostatky v zavádění adaptačních opatření.
Podle analýzy Lipské univerzity v Německu, na kterou upozornila agentura Reuters, se letošní červenec pravděpodobně stane nejteplejším měsícem v historii měření. Průměrná globální teplota bude zhruba o 1,5 stupně Celsia vyšší ve srovnání s obdobím předprůmyslové éry. Klimatolog Karsten Haustein uvedl, že je téměř jisté, že se jedná o nejteplejší červenec, a možná bychom se museli vrátit o tisíce nebo desetitisíce let zpět, abychom na Zemi našli podobně teplé podmínky.
Několik zemí odmítá, aby se oficiální zpráva z klimatické konference COP27 zmiňovala o cíli udržet oteplování na hranici 1,5 stupně Celsia ve srovnání s předprůmyslovou érou. Podle agentury Reuters to řekl John Kerry, zmocněnec amerického prezidenta pro otázky klimatických změn. Nezmínil, o které státy jde.
Oteplování planety i stoupání hladin oceánů zrychluje, posledních osm let bylo nejteplejších v historii záznamů a odtávání ledovců už nic nezastaví. Ve své zprávě, zveřejněné u příležitosti zahájení klimatické konference OSN (COP27) v Egyptě, to dnes uvedla Světová meteorologická organizace (WHO).
Pravděpodobnost, že se svět v příštích pěti letech oteplí o více než 1,5 stupně Celsia, je nyní téměř padesátiprocentní. Vyplývá to z nové analýzy výzkumníků z britského meteorologického úřadu Met Office, o které dnes informoval server BBC News. Takové oteplení by podle meteorologů bylo nejspíš dočasné, i tak se ale obávají toho, jakým směrem se bude nárůst teplot vyvíjet.
Snaha zpomalit globální oteplování znamená, že budou dražší letenky. V rozhovoru s BBC to řekl šéf americké letecké společnosti Delta Air Lines Ed Bastian. Firma uvádí, že po investicích za 30 milionů dolarů (přes 661 milionů Kč) ročně je od loňského března takzvaně uhlíkově neutrální, což znamená, že je schopna odbourat či neutralizovat stejné množství škodlivých emisí, jaké do ovzduší vypouští.
Pokud by země dodržely své závazky ohledně snižování emisí, které potvrdily nebo zvýšily během současné konference OSN o klimatu (COP26), podařilo by se udržet globální oteplování na hranici 1,8 stupně Celsia. Vyplývá to z analýzy, jejíž výsledky dnes zveřejnil šéf Mezinárodní agentury pro energii (IEA) Fatih Birol. Cílem klimatické konference je udržet oteplování planety pod dvěma stupni a pokusit se přiblížit k hranici 1,5 stupně.
Lídři zemí G20 se dnes na summitu v Římě shodli, že jejich cílem je udržet globální oteplování pod kritickou hranicí 1,5 stupně ve srovnání s předindustriální érou. Vyplývá to ze závěrů schůzky, o nichž informovala agentura Reuters. Ve společném prohlášení ale není řeč o konkrétních opatřeních na snižování emisí. Původně zvažovanou formulaci o snaze "podstatně snížit emise" nahradil nakonec závazek snižovat emise "co nejrychleji, proveditelně a co nejhospodárnějším způsobem".
9:51
Policie v pátek reagovala na informace o údajném vztahu mezi obviněným mladíkem, který ve čtvrtek ráno v obchodě v Hradci Králové zavraždil dvě prodavačky, a jednou z obětí. Podle strážců zákona by média neměla šířit podobné neověřené informace.
Zdroj: Jan Hrabě
Mladík obviněný ze čtvrteční dvojnásobné vraždy prodavaček v obchodě v Hradci Králové jde do vazby. Rozhodl o tom soud, o jehož verdiktu informovala policie v pátek odpoledne. Šestnáctiletému pachateli, který se k činu doznal, hrozí jako mladistvému maximálně desetiletý trest odnětí svobody.
