Německá vědkyně Friederike Otto, odborná asistentka na Imperial College v Londýně a spoluzakladatelka iniciativy World Weather Attribution, ve své nové knize Climate Injustice tvrdí, že klimatická krize je důsledkem globální nerovnosti a nespravedlnosti – a že bez řešení těchto problémů klimatickou změnu nezastavíme.
Podle nejnovější zprávy služby Copernicus Climate Change Service (C3S), kterou provozuje Evropské centrum pro střednědobé předpovědi počasí (ECMWF), byl duben 2025 druhým nejteplejším dubnem od začátku měření. Globální průměrná teplota dosáhla 14,96 °C, což je o 0,60 °C více než průměr za období 1991–2020 a o 1,51 °C více oproti předindustriálnímu období (1850–1900).
Rok 2025 se zatím zapisuje do historie jako nejteplejší vůbec, s teplotami o 1,7 °C vyššími než v předindustriální éře. Mnozí klimatologové očekávali, že přechod k přirozenému ochlazovacímu jevu La Niña přinese alespoň mírné zmírnění globálního oteplování. To se však nestalo a letošní počasí tak může být extrémní. Aktuální data naznačují, že lidská činnost a oteplování oceánů nyní převažují nad přirozenými klimatickými cykly.
Evropa zažila v roce 2024 dosud nejteplejší léto v historii měření – a přineslo to nejen rekordní denní teploty, ale také nepříjemné tropické noci, kdy teploty neklesají pod 20 °C. Tyto bezesné, dusné noci se rychle stávají novým standardem, který ovlivňuje zdraví obyvatel, ekonomiku i zvyklosti turistů. Podle nové zprávy služby Copernicus došlo ve Středomoří k trojnásobnému nárůstu počtu těchto nocí oproti dlouhodobému průměru.
Nový výzkum ukazuje, že ekonomické modely dosud systematicky podceňovaly dopady globálního oteplování na hospodářství. Podle této studie by nárůst průměrné teploty Země o 4 °C způsobil, že by se průměrný člověk stal o 40 % chudším – což je téměř čtyřikrát více než některé dřívější odhady.
Světové klima se stává stále nepředvídatelnějším, což vedlo odborníky k zavedení nového pojmu – globální podivnost („global weirding“). Tento termín odráží skutečnost, že rostoucí teploty vyvolávají extrémní a někdy protichůdné meteorologické jevy po celém světě. Města se potýkají s rychle se střídajícími katastrofami, což ztěžuje obnovu postižených oblastí. A podle vědců bude situace v budoucnu jen horší, uvedl The Week.
Je stále pravděpodobnější, že cíle pro snížení emisí CO₂ stanovené na rok 2030, a dokonce i na rok 2050, nebudou dosaženy. Kvůli této situaci roste počet lidí, kteří tvrdí, že bychom se měli spíše soustředit na adaptaci na klimatické změny, než se neustále snažit omezit samotné emise, tvrdí klimatičtí vědci z Oviedské univerzity ve Španělsku.
Nejnovější analýza odhalila, že polovina celosvětových emisí oxidu uhličitého pochází z fosilních paliv produkovaných pouhými 36 společnostmi. Výzkumníci tvrdí, že tato data posilují argumenty pro to, aby byly firmy odpovědné za svůj podíl na klimatické krizi.
Rok 2023 byl nejteplejším rokem v historii měření, dokud ho rok 2024 nepřekonal a vůbec poprvé posunul globální oteplení nad kritickou hranici 1,5 °C oproti předindustriálnímu období. Tento rekord však nebude poslední – pokud se nezmění současné politiky na snižování emisí, můžeme do konce století očekávat oteplení o 3,1 °C.
Rok 2023 byl nejteplejším rokem v historii měření, dokud ho rok 2024 nepřekonal a vůbec poprvé posunul globální oteplení nad kritickou hranici 1,5 °C oproti předindustriálnímu období. Tento rekord však nebude poslední – pokud se nezmění současné politiky na snižování emisí, můžeme do konce století očekávat oteplení o 3,1 °C.
Leden 2025 se stal nejteplejším lednem v historii měření a vědce zaskočil svou nečekanou intenzitou. Přestože se očekávalo, že letošní leden bude kvůli změnám v Tichomoří mírně chladnější než ten loňský, podle evropské klimatické služby Copernicus nakonec překonal rekord z ledna 2024 téměř o 0,1 °C.
Extrémní teploty by mohly do konce století zvýšit počet úmrtí v Evropě o 50 %, přičemž ztracené životy kvůli extrémnímu horku pravděpodobně převýší počet těch, které zachrání mírnější zimy. Nová studie odhaduje, že i v nejoptimističtějším scénáři snižování emisí skleníkových plynů dojde k nárůstu přibližně 8 000 úmrtí ročně v důsledku „nevhodných teplot“. V nejhorším scénáři, který předpokládá extrémní oteplování, by mohl být čistý nárůst až 80 000 úmrtí ročně, uvedl server The Guardian.
Rok 2025 přináší podle světových lídrů zásadní výzvy, přičemž eskalující ozbrojené konflikty jsou označovány za nejurgentnější hrozbu, zatímco klimatická krize představuje dlouhodobý problém s největším dopadem.
Podle nejnovějších údajů služby Evropské unie pro sledování klimatu Copernicus (C3S) byl listopad 2024 celosvětově druhým nejteplejším listopadem od začátku měření. Tento trend potvrzuje rostoucí obavy z oteplování planety, přičemž odborníci varují, že rok 2024 bude prvním rokem, kdy globální oteplení překročí hranici 1,5 stupně Celsia oproti předindustriální úrovni.
Trumpův návrat do úřadu prezidenta USA může podle názoru Teresy Ribery, místopředsedkyně Evropské komise, významně poškodit globální klimatické úsilí a otevřít dveře konkurentům, jako je Čína, k převzetí klíčových odvětví zelené ekonomiky. Ribera v rozhovoru pro Politico varovala, že Spojené státy pod Trumpovým vedením pravděpodobně opustí strategii podpory čistých technologií, což může Evropu a další hráče donutit jednat samostatně.
Klimatická krize se stává stále častějším tématem diskuzí po celém světě, a to nejen kvůli jejím dlouhodobým dopadům, ale i kvůli stále intenzivnějším projevům extrémního počasí. Uvedl to server The Guardian.
Permafrost, tedy trvale zamrzlá půda, která se nachází v horských oblastech Evropy od severních Špicberků až po jižní Sierra Nevadu, prochází rychlým oteplováním. Studie publikovaná v prestižním vědeckém časopise Nature Communications, kterou vedla Jeannette Nötzliová ze švýcarského Institutu pro výzkum sněhu a lavin (SLF), ukazuje, že v letech 2013 až 2022 se teplota permafrostu v hloubce kolem deseti metrů zvýšila o jeden stupeň Celsia.
Evropský komisař pro klima Wopke Hoekstra varuje, že svět čelí nejen zhoršujícím se klimatickým podmínkám, ale i „geopolitické zimě“. Podle něj se současné politické prostředí stává stále složitějším pro prosazování klimatických cílů Evropské unie. Vliv má návrat Donalda Trumpa na politickou scénu, vzestup krajní pravice v Evropě a rostoucí skepticismus vůči zeleným politikám v rámci samotné EU.
Rok 2024 ještě neskončil, ale vědci již předpovídají, že rok 2025 se zařadí mezi tři nejteplejší v historii měření. Podle britské meteorologické služby Met Office se globální průměrná teplota příštího roku pravděpodobně stane třetí nejvyšší od začátku záznamů v roce 1850. Tento odhad přichází poté, co podle odhadů rok 2024 zaujme první místo a rok 2023 druhé.
Podle nejnovějších údajů služby Evropské unie pro sledování klimatu Copernicus (C3S) byl listopad 2024 celosvětově druhým nejteplejším listopadem od začátku měření. Tento trend potvrzuje rostoucí obavy z oteplování planety, přičemž odborníci varují, že rok 2024 bude prvním rokem, kdy globální oteplení překročí hranici 1,5 stupně Celsia oproti předindustriální úrovni.
Klimatická krize se stává stále častějším tématem diskuzí po celém světě, a to nejen kvůli jejím dlouhodobým dopadům, ale i kvůli stále intenzivnějším projevům extrémního počasí. Uvedl to server The Guardian.
Svět vstupuje do období, které zcela mění dosavadní příběh o klimatických změnách. Příštích deset let bude zásadním milníkem, jenž určí, jaký osud planetu čeká. Téměř desetiletí se vědci, politici a environmentální aktivisté sjednocovali kolem jediné výzvy: „Udržme oteplování pod 1,5 °C.“ Tento cíl, zakotvený v Pařížské dohodě z roku 2015, měl zabránit tomu, aby globální oteplení přesáhlo 1,5 °C oproti předindustriální době.
Otázka, zda Spojené státy opět vystoupí z Pařížské dohody, je znovu aktuální vzhledem k možnému návratu Donalda Trumpa do Bílého domu. Přestože je tento scénář znepokojivý, historie naznačuje, že by jeho dopad mohl být zvládnutelný, uvedl server The Guardian.
31. května 2025 21:49
31. května 2025 20:18
31. května 2025 20:06
31. května 2025 18:47
31. května 2025 18:11
31. května 2025 17:23
31. května 2025 16:35
31. května 2025 15:44
31. května 2025 14:42
31. května 2025 13:00
31. května 2025 12:16
31. května 2025 11:29
31. května 2025 10:02
31. května 2025 8:45
31. května 2025 4:00
30. května 2025 21:48
Prezident Donald Trump v novém prohlášení uvedl, že by si přál, aby návrh rozpočtového zákona, který jen těsně prošel Sněmovnou reprezentantů, obsahoval ještě větší daňové škrty. "Chtěl bych vidět větší daňové úlevy," řekl Trump novinářům. "Ten zákon je skvělý. Trochu se s ním ještě bude manipulovat, bude se o něm jednat v Senátu."
Zdroj: Libor Novák
Česko dnes zasáhly silné bouřky, které zanechaly největší spoušť v Dalešicích na Jablonecku. Na místě zasahuje několik jednotek hasičů. Bahno a přívalové srážky zaplavily nejméně šest domů v obci. Varování před bouřkami platí až do sobotního večera.
