Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Války jsou výzva, ale počasí má na svět největší dopad, varují lídři

globální oteplování
globální oteplování
Foto: Pixabay

Rok 2025 přináší podle světových lídrů zásadní výzvy, přičemž eskalující ozbrojené konflikty jsou označovány za nejurgentnější hrozbu, zatímco klimatická krize představuje dlouhodobý problém s největším dopadem.

Tyto závěry vyplynuly z průzkumu Světového ekonomického fóra (WEF) mezi více než 900 odborníky z oblasti politiky, byznysu a akademické sféry, zveřejněného před jeho každoročním setkáním v Davosu.

Podle průzkumu se 23 % respondentů obává „ozbrojených konfliktů mezi státy“, což odráží pokračující válku Ruska proti Ukrajině a další konflikty, například v Jižním Súdánu či v Gaze. Dalších 14 % respondentů označilo za největší riziko pro rok 2025 „extrémní povětrnostní události“, což potvrzuje rostoucí obavy z klimatických změn.

Rok 2024 přinesl dramatické důkazy o dopadech klimatické krize – ničivé záplavy, sucha a požáry byly spojeny s rekordním oteplením planety o 1,54 °C nad předindustriální průměr. Vědci varují, že globální oteplování činí tyto jevy častějšími a intenzivnějšími.

Při pohledu na příští desetiletí čtyři z deseti největších hrozeb podle lídrů přímo souvisí s klimatickou krizí. Nejčastěji zmiňované byly extrémní povětrnostní jevy, ztráta biodiverzity, „kritické změny zemských systémů“ a nedostatek přírodních zdrojů.

Podle Gim Huay Neo, ředitelky WEF, si klimatická krize vyžaduje okamžitou pozornost. „Rok 2024 ukázal bezprecedentní a katastrofální klimatické události po celém světě,“ uvedla.

Technologické hrozby také vyvolávají obavy. Mezi nimi dominuje šíření dezinformací a „negativní dopady technologií umělé inteligence“. Obavy z dezinformací nabývají na intenzitě s návratem Donalda Trumpa k moci, který se spojil s představiteli Silicon Valley usilujícími o deregulaci online prostředí.

Trumpova administrativa plánuje zrušení fact-checkingu na platformách společnosti Meta a podporu deregulace sociálních sítí. To může posílit šíření nepravd a oslabit důvěru v informace.

Umělá inteligence přitom vyvolává jak naděje, tak strach. Někteří odborníci varují, že by AI mohla představovat existenční riziko pro lidstvo, pokud by dosáhla úrovně inteligence převyšující lidské schopnosti.

Davoské setkání, kterého se zúčastní přibližně 60 hlav států a vlád, proběhne ve stínu Trumpovy inaugurace. Ten plánuje virtuálně oslovit účastníky příští čtvrtek. Mezi hlavní témata patří spolupráce v éře inteligentních technologií, přičemž nový americký prezident slibuje změnu přístupu k řadě globálních problémů, včetně klimatické krize.

Trump hodlá USA vyvést z Pařížské klimatické dohody a zaměřit se na intenzivní těžbu fosilních paliv, což může mít dalekosáhlé důsledky pro globální snahy o řešení klimatických změn. Jeho výzvy k výraznému zvýšení výdajů na obranu v rámci NATO přitom mohou dále zvyšovat napětí mezi spojenci.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vystoupí na fóru s cílem získat podporu pro pokračující boj proti ruské agresi. Trump sice slíbil rychlé ukončení konfliktu, ale jeho konkrétní plány zůstávají nejasné. 

Témata:  klimatická změna počasí globální oteplování

Související

Aktuálně se děje

10:57

Soumrak TikToku se blíží. Uživatelé utíkají na RedNote, tam ale čelí tvrdé realitě

Čínská sociální platforma Xiaohongshu, známá také jako RedNote, se stává útočištěm pro americké uživatele TikToku, kteří čelí blížícímu se zákazu této populární aplikace v USA. Tento přesun však odhaluje kulturní a politické rozdíly mezi západními a čínskými standardy obsahu, což vede k prvnímu setkání mnoha Američanů s přísnou čínskou cenzurou, píše CNN.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy

Ilustrační foto

Konec tranzitu plynu přes Ukrajinu: Co to znamená pro Rusko a EU?

Po více než čtyřiceti letech nepřerušeného toku ruského plynu přes Ukrajinu do Evropy byl 1. ledna 2025 zastaven tranzit plynu přes plynovod Urengoj–Pomary–Užhorod. Tento krok znamená konec jedné éry a přináší závažné ekonomické i geopolitické důsledky pro Rusko, Ukrajinu a Evropu. Navzdory tomu, že ani ruská invaze na Ukrajinu v roce 2022, ani následné ukrajinské protiútoky nedokázaly tranzit narušit, obě strany nebyly schopny uzavřít novou dohodu o přepravě plynu.