Války o ropu možná pomalu končí, ale svět se může připravovat na novou éru konfliktů, tentokrát o vodu. Klimatická krize, zrychlené tání ledovců a nerovnoměrné rozložení vodních zdrojů mění vodu v klíčový strategický faktor 21. a 22. století. Zatímco ropa pomalu a velmi postupně ztrácí na významu, přístup k pitné vodě se stává jedním z nejvýbušnějších bezpečnostních témat současnosti.
Navzdory častým zprávám o rekordních vlnách veder, extrémním počasí a neochotě některých států jednat se svět podle aktuálních vědeckých odhadů pravděpodobně vyhne nejhorším scénářům globálního oteplení. Vše ale nasvědčuje tomu, že do konce století se planeta ohřeje přibližně o 2,7 °C oproti době před průmyslovou revolucí. Tento výhled, přestože lepší než předpokládaný nárůst teploty o 4 až 5 stupňů z minulých dekád, zůstává alarmující a představuje vážné riziko pro stabilitu ekosystémů i samotné lidstvo.
Klimatické dezinformace přetvářejí globální krizi v katastrofu. Takové varování přináší nová rozsáhlá zpráva Mezinárodního panelu pro informační prostředí (Ipie), která zkoumala 300 studií o vlivu falešných informací na boj s klimatickou změnou. Autoři dokumentu upozorňují, že šíření nepravdivých a zavádějících tvrzení, pocházejících zejména od fosilních průmyslových firem, pravicových politiků i některých států, výrazně brání a zpomaluje potřebné klimatické kroky.
Podle nejnovějšího vědeckého hodnocení má lidstvo při současném tempu emisí už jen dva roky na to, aby nepřekročilo klíčový uhlíkový rozpočet pro dosažení klimatického cíle 1,5 °C. Překročení této hranice by výrazně zhoršilo již nyní ničivé klimatické dopady a vedlo k ještě většímu lidskému utrpení.
Navzdory častým zprávám o rekordních vlnách veder, extrémním počasí a neochotě některých států jednat se svět podle aktuálních vědeckých odhadů pravděpodobně vyhne nejhorším scénářům globálního oteplení. Vše ale nasvědčuje tomu, že do konce století se planeta ohřeje přibližně o 2,7 °C oproti době před průmyslovou revolucí. Tento výhled, přestože lepší než předpokládaný nárůst teploty o 4 až 5 stupňů z minulých dekád, zůstává alarmující a představuje vážné riziko pro stabilitu ekosystémů i samotné lidstvo.
Podle nejnovější předpovědi globálního klimatu, zveřejněné Světovou meteorologickou organizací (WMO), se průměrná teplota na Zemi bude v příštích pěti letech s velkou pravděpodobností držet na rekordních či téměř rekordních úrovních. Očekávané oteplení přinese zvýšená klimatická rizika, především pro zranitelné části světa, a přispěje k dalším extrémním výkyvům počasí.
Německá vědkyně Friederike Otto, odborná asistentka na Imperial College v Londýně a spoluzakladatelka iniciativy World Weather Attribution, ve své nové knize Climate Injustice tvrdí, že klimatická krize je důsledkem globální nerovnosti a nespravedlnosti – a že bez řešení těchto problémů klimatickou změnu nezastavíme.
Podle nejnovější zprávy služby Copernicus Climate Change Service (C3S), kterou provozuje Evropské centrum pro střednědobé předpovědi počasí (ECMWF), byl duben 2025 druhým nejteplejším dubnem od začátku měření. Globální průměrná teplota dosáhla 14,96 °C, což je o 0,60 °C více než průměr za období 1991–2020 a o 1,51 °C více oproti předindustriálnímu období (1850–1900).
Rok 2025 se zatím zapisuje do historie jako nejteplejší vůbec, s teplotami o 1,7 °C vyššími než v předindustriální éře. Mnozí klimatologové očekávali, že přechod k přirozenému ochlazovacímu jevu La Niña přinese alespoň mírné zmírnění globálního oteplování. To se však nestalo a letošní počasí tak může být extrémní. Aktuální data naznačují, že lidská činnost a oteplování oceánů nyní převažují nad přirozenými klimatickými cykly.
Přírodní klimatický jev La Niña, který představuje chladnější protipól známějšího fenoménu El Niño, v uplynulých týdnech odezněl – a to jen po třech měsících od svého opožděného nástupu v lednu. Podle americké Národní úřadu pro oceán a atmosféru (NOAA) šlo navíc pouze o slabou epizodu.
Evropa zažila v roce 2024 nejteplejší období ve své historii, které bylo doprovázeno ničivými bouřemi a rozsáhlými povodněmi. Podle nové zprávy „Evropský stav klimatu“, kterou v úterý zveřejnily klimatické služby EU Copernicus a Světová meteorologická organizace (WMO), bylo přírodními katastrofami postiženo více než 413 000 obyvatel kontinentu.
Úmrtí papeže Františka je nejen ztráta pro katolickou církev, ale také pro celosvětové ekologické a sociální hnutí. Tento argentinský jezuita a první papež z Latinské Ameriky se totiž stal klíčovou postavou boje za klimatickou spravedlnost. Jeho vliv na globální debatu o ochraně životního prostředí byl natolik výrazný, že ho jako hlavního inspirátora označuje většina nábožensky motivovaných klimatických aktivistů.
Evropská komise odkládá zveřejnění svého klimatického cíle pro rok 2040, původně plánovaného na první čtvrtletí letošního roku. Podle komisaře pro klima Wopkeho Hoekstry je důvodem potřeba získat širší politickou podporu pro ambiciózní plán na snížení emisí skleníkových plynů o 90 % oproti roku 1990.
Světová banka mírní svou dříve hlasitou podporu klimatických opatření v době, kdy administrativa prezidenta Donalda Trumpa zvažuje omezení podpory mezinárodních organizací a financování klimatických programů. Ačkoliv klimatické financování tvoří 45 % ročního objemu půjček banky, mnohem více teď stojí o to, aby si zachovala podporu USA.
Nový výzkum ukazuje, že ekonomické modely dosud systematicky podceňovaly dopady globálního oteplování na hospodářství. Podle této studie by nárůst průměrné teploty Země o 4 °C způsobil, že by se průměrný člověk stal o 40 % chudším – což je téměř čtyřikrát více než některé dřívější odhady.
Zatímco pozornost světové veřejnosti se upírá k postojům Donalda Trumpa ke klimatické politice, Japonsko stojí před klíčovým rozhodnutím, které by mohlo významně ovlivnit globální úsilí o omezení klimatických změn. Přestože je země třetí největší ekonomikou světa, její nový energetický a klimatický akční plán selhává jak na domácí, tak na mezinárodní úrovni, uvedl server The Diplomat.
Světové klima se stává stále nepředvídatelnějším, což vedlo odborníky k zavedení nového pojmu – globální podivnost („global weirding“). Tento termín odráží skutečnost, že rostoucí teploty vyvolávají extrémní a někdy protichůdné meteorologické jevy po celém světě. Města se potýkají s rychle se střídajícími katastrofami, což ztěžuje obnovu postižených oblastí. A podle vědců bude situace v budoucnu jen horší, uvedl The Week.
Ačkoliv některé bohaté státy tvrdí, že jejich nové cíle pro snižování emisí do roku 2035 odpovídají snaze udržet globální oteplování pod hranicí 1,5 °C, odborníci na klimatickou spravedlnost jejich tvrzení zpochybňují. Upozornil na to server Climate Home News.
Je stále pravděpodobnější, že cíle pro snížení emisí CO₂ stanovené na rok 2030, a dokonce i na rok 2050, nebudou dosaženy. Kvůli této situaci roste počet lidí, kteří tvrdí, že bychom se měli spíše soustředit na adaptaci na klimatické změny, než se neustále snažit omezit samotné emise, tvrdí klimatičtí vědci z Oviedské univerzity ve Španělsku.
Podle nejnovějšího aktualizovaného výhledu Světové meteorologické organizace (WMO) se očekává, že slabý jev La Niña, který se objevil v prosinci 2024, bude krátkodobý. Předpovědi WMO naznačují, že současné nižší teploty mořské hladiny v rovníkové části Tichého oceánu se vrátí k normálu. Pravděpodobnost, že se podmínky vrátí k neutrálnímu stavu (ani El Niño, ani La Niña) v období březen–květen 2025, je 60 %, a vzroste na 70 % pro období duben–červen 2025.
Leden 2025 se zapsal do historie jako nejteplejší leden vůbec, s teplotami o 1,7 °C vyššími než v předindustriální éře. Mnozí klimatologové očekávali, že přechod k přirozenému ochlazovacímu jevu La Niña přinese alespoň mírné zmírnění globálního oteplování. To se však nestalo. Aktuální data naznačují, že lidská činnost a oteplování oceánů nyní převažují nad přirozenými klimatickými cykly.
Zelený klimatický fond (GCF) schválil rekordní grant ve výši 103,2 milionu dolarů na posílení systémů včasného varování v sedmi zemích, které jsou silně ohroženy klimatickými změnami. Projekt, který povede Rozvojový program OSN (UNDP), bude trvat pět let a přinese přímý prospěch více než 78 milionům lidí v Antigui a Barbudě, Kambodži, Čadu, Ekvádoru, Etiopii, Fidži a Somálsku.
Rok 2023 byl nejteplejším rokem v historii měření, dokud ho rok 2024 nepřekonal a vůbec poprvé posunul globální oteplení nad kritickou hranici 1,5 °C oproti předindustriálnímu období. Tento rekord však nebude poslední – pokud se nezmění současné politiky na snižování emisí, můžeme do konce století očekávat oteplení o 3,1 °C.
14:34
9:27
Tragédie se o uplynulém víkendu stala v Jilemnici na Semilsku. Z vysílače se tam při sestupu dolů zřítil nezletilý chlapec a přišel o život. Od začátku letních prázdnin jde o několikáté tragické úmrtí dítěte.
Zdroj: Jan Hrabě
Tragédie se v pondělí odpoledne stala ve středočeském Nymburce. Chlapec, kterému nebylo ani pět let, vypadl z okna a v kritickém stavu byl převezen do nemocnice. Vážným zraněním tam podlehl. Případ vyšetřuje policie.
