Zatímco pozornost světové veřejnosti se upírá k postojům Donalda Trumpa ke klimatické politice, Japonsko stojí před klíčovým rozhodnutím, které by mohlo významně ovlivnit globální úsilí o omezení klimatických změn. Přestože je země třetí největší ekonomikou světa, její nový energetický a klimatický akční plán selhává jak na domácí, tak na mezinárodní úrovni, uvedl server The Diplomat.
Světové klima se stává stále nepředvídatelnějším, což vedlo odborníky k zavedení nového pojmu – globální podivnost („global weirding“). Tento termín odráží skutečnost, že rostoucí teploty vyvolávají extrémní a někdy protichůdné meteorologické jevy po celém světě. Města se potýkají s rychle se střídajícími katastrofami, což ztěžuje obnovu postižených oblastí. A podle vědců bude situace v budoucnu jen horší, uvedl The Week.
Ačkoliv některé bohaté státy tvrdí, že jejich nové cíle pro snižování emisí do roku 2035 odpovídají snaze udržet globální oteplování pod hranicí 1,5 °C, odborníci na klimatickou spravedlnost jejich tvrzení zpochybňují. Upozornil na to server Climate Home News.
Je stále pravděpodobnější, že cíle pro snížení emisí CO₂ stanovené na rok 2030, a dokonce i na rok 2050, nebudou dosaženy. Kvůli této situaci roste počet lidí, kteří tvrdí, že bychom se měli spíše soustředit na adaptaci na klimatické změny, než se neustále snažit omezit samotné emise, tvrdí klimatičtí vědci z Oviedské univerzity ve Španělsku.
Podle nejnovějšího aktualizovaného výhledu Světové meteorologické organizace (WMO) se očekává, že slabý jev La Niña, který se objevil v prosinci 2024, bude krátkodobý. Předpovědi WMO naznačují, že současné nižší teploty mořské hladiny v rovníkové části Tichého oceánu se vrátí k normálu. Pravděpodobnost, že se podmínky vrátí k neutrálnímu stavu (ani El Niño, ani La Niña) v období březen–květen 2025, je 60 %, a vzroste na 70 % pro období duben–červen 2025.
Leden 2025 se zapsal do historie jako nejteplejší leden vůbec, s teplotami o 1,7 °C vyššími než v předindustriální éře. Mnozí klimatologové očekávali, že přechod k přirozenému ochlazovacímu jevu La Niña přinese alespoň mírné zmírnění globálního oteplování. To se však nestalo. Aktuální data naznačují, že lidská činnost a oteplování oceánů nyní převažují nad přirozenými klimatickými cykly.
Zelený klimatický fond (GCF) schválil rekordní grant ve výši 103,2 milionu dolarů na posílení systémů včasného varování v sedmi zemích, které jsou silně ohroženy klimatickými změnami. Projekt, který povede Rozvojový program OSN (UNDP), bude trvat pět let a přinese přímý prospěch více než 78 milionům lidí v Antigui a Barbudě, Kambodži, Čadu, Ekvádoru, Etiopii, Fidži a Somálsku.
Rok 2023 byl nejteplejším rokem v historii měření, dokud ho rok 2024 nepřekonal a vůbec poprvé posunul globální oteplení nad kritickou hranici 1,5 °C oproti předindustriálnímu období. Tento rekord však nebude poslední – pokud se nezmění současné politiky na snižování emisí, můžeme do konce století očekávat oteplení o 3,1 °C.
Rok 2023 byl nejteplejším rokem v historii měření, dokud ho rok 2024 nepřekonal a vůbec poprvé posunul globální oteplení nad kritickou hranici 1,5 °C oproti předindustriálnímu období. Tento rekord však nebude poslední – pokud se nezmění současné politiky na snižování emisí, můžeme do konce století očekávat oteplení o 3,1 °C.
V roce 2017 svět zažil silné diplomatické protesty, když Donald Trump rozhodl o vystoupení Spojených států z Pařížské dohody o klimatu. O osm let později, kdy stejný krok podnikl jako prezident podruhé, reakce byly výrazně tišší. Tento kontrast zdůrazňuje změnu v přístupu klimatických aktivistů a odborníků, kteří nyní zvažují jiné strategie, jak jednat ve světě, kde politický posun doprava mění priority vlád i voličů, píše Politico.
Existuje staré pravidlo zahraniční politiky, že „politika končí na vodní hranici“. Jinými slovy, bez ohledu na politickou příslušnost by mělo být cílem všech amerických lídrů zajistit bezpečnost a prosperitu Spojených států v porovnání s jejich zahraničními rivaly. Když se však prezident rozhodne využít mezinárodní dohodu k obejití domácích omezení své moci, výsledek je předem odsouzen k nezdaru. To je přesně případ Pařížské dohody (PD), píše National Interest.
Rok 2023 byl nejteplejším rokem v historii měření, dokud ho rok 2024 nepřekonal a vůbec poprvé posunul globální oteplení nad kritickou hranici 1,5 °C oproti předindustriálnímu období. Tento rekord však nebude poslední – pokud se nezmění současné politiky na snižování emisí, můžeme do konce století očekávat oteplení o 3,1 °C.
Leden 2025 se stal nejteplejším lednem v historii měření a vědce zaskočil svou nečekanou intenzitou. Přestože se očekávalo, že letošní leden bude kvůli změnám v Tichomoří mírně chladnější než ten loňský, podle evropské klimatické služby Copernicus nakonec překonal rekord z ledna 2024 téměř o 0,1 °C.
V roce 2017 svět zažil silné diplomatické protesty, když Donald Trump rozhodl o vystoupení Spojených států z Pařížské dohody o klimatu. O osm let později, kdy stejný krok podnikl jako prezident podruhé, reakce byly výrazně tišší. Tento kontrast zdůrazňuje změnu v přístupu klimatických aktivistů a odborníků, kteří nyní zvažují jiné strategie, jak jednat ve světě, kde politický posun doprava mění priority vlád i voličů, píše Politico.
Klimatická krize již způsobila desítky „nemyslitelných“ vln veder, které byly podle nových analýz dříve prakticky nepravděpodobné. Tyto extrémní jevy, zesílené lidskými emisemi skleníkových plynů, přinášejí smrt a zkázu napříč kontinenty a naznačují, že klimatické změny překročily hranice přirozeného vývoje klimatu v historii lidstva.
Konference OSN o změně klimatu COP29, která proběhla loni v ázerbájdžánském Baku, přinesla opětovné výzvy k řešení klimatické krize. Ty však ostře kontrastují s tvrdou realitou: miliony lidí byly nuceny opustit své domovy kvůli klimatickým katastrofám, uvedl server Al-Džazíra.
Rok 2025 přináší podle světových lídrů zásadní výzvy, přičemž eskalující ozbrojené konflikty jsou označovány za nejurgentnější hrozbu, zatímco klimatická krize představuje dlouhodobý problém s největším dopadem.
Klimatické „výkyvy“ mezi extrémně vlhkými a suchými podmínkami se v důsledku globálního oteplování exponenciálně zvyšují po celém světě. Tyto prudké změny počasí způsobují daleko větší škody než jednotlivé extrémní události samostatně, a vědci varují, že jejich frekvence i intenzita budou dále narůstat, pokud nedojde k výraznému snížení emisí skleníkových plynů.
Rok 2024 byl opět náročný pro klima i přírodu. Přestože globální teploty rostly a extrémní počasí zasáhlo bohaté i chudé země, podařilo se také dosáhnout několika významných průlomů, které přinášejí naději. BBC sestavila seznam sedmi úspěchů, které mohly zůstat nepovšimnuty.
Rok 2024 se stal významným milníkem v dějinách klimatické změny, když byl poprvé zaznamenán průměrný globální nárůst teploty o více než 1,5 °C ve srovnání s předindustriálním obdobím. Tento symbolický práh, který byl stanoven jako ideální hranice v Pařížské dohodě, je varovným signálem pro celý svět. Vědci však zdůrazňují, že tento nárůst je zatím pouze dočasný, a naléhavě vyzývají k rozhodné akci, která by mohla změnit trajektorii budoucího klimatu.
Rok 2024 se stal významným milníkem v dějinách klimatické změny, když byl poprvé zaznamenán průměrný globální nárůst teploty o více než 1,5 °C ve srovnání s předindustriálním obdobím. Tento symbolický práh, který byl stanoven jako ideální hranice v Pařížské dohodě, je varovným signálem pro celý svět. Vědci však zdůrazňují, že tento nárůst je zatím pouze dočasný, a naléhavě vyzývají k rozhodné akci, která by mohla změnit trajektorii budoucího klimatu.
Po dalším rekordním roce globálních teplot v roce 2024 roste tlak na politiky, aby zintenzivnili své úsilí o boj proti změně klimatu. Poslední celosvětový vědecký konsenzus o tomto fenoménu byl publikován v roce 2021 Mezivládním panelem pro změnu klimatu (IPCC). Nové vědecké poznatky však podle Reuters ukazují, že globální oteplování a jeho dopady se vyvíjejí rychleji, než se dříve předpokládalo.
Trumpův návrat do úřadu prezidenta USA může podle názoru Teresy Ribery, místopředsedkyně Evropské komise, významně poškodit globální klimatické úsilí a otevřít dveře konkurentům, jako je Čína, k převzetí klíčových odvětví zelené ekonomiky. Ribera v rozhovoru pro Politico varovala, že Spojené státy pod Trumpovým vedením pravděpodobně opustí strategii podpory čistých technologií, což může Evropu a další hráče donutit jednat samostatně.
23. března 2025 21:59
23. března 2025 20:49
Zemětřesení patří mezi přírodní katastrofy, které mohou udeřit bez varování. Správná reakce v krizové situaci může zachránit život. Jak se tedy chovat, pokud vás zastihnou silné otřesy?
Zdroj: Libor Novák
Druhou březnovou evakuaci nařídily v pondělí záchranné složky v Brně kvůli nevybuchlé pumě. Proběhla v brzkých odpoledních hodinách a týkala se více než tisícovky lidí. Pyrotechnici pumu naložili a odvezli pryč k bezpečné likvidaci.
