Trumpa už se bojí i Světová banka. Více, než extrémního počasí

Prezident Světové banky Ajay Banga se nyní zaměřuje na vytváření pracovních míst a podporu zdrojů energie blízkých republikánům, jako je jaderná energie a zemní plyn. Přesto hájí investice banky do klimatických projektů a tvrdí, že tyto aktivity neohrožují její hlavní cíl – snižování chudoby.

Podle informací od bývalých pracovníků banky a zasvěcených osob ale banka své klimatické aktivity prezentuje méně nápadně, aby si zachovala podporu USA, svého největšího akcionáře.

„Chcete to teď vykřikovat nahlas? Asi ne. Moc tím nezískáte,“ uvedl pro Politico bývalý představitel banky Samir Suleymanov.

Změna rétoriky přichází v citlivé době. Někteří spojenci Trumpovy administrativy prosazují, aby USA Světovou banku zcela opustily. Trumpova administrativa také zahájila přezkum členství USA v mezinárodních organizacích, včetně Světové banky, jehož výsledky mají být známy v srpnu.

Ajay Banga opakuje, že klimatické financování tvoří 45 % ročního objemu půjček banky pro fiskální rok 2025. Nově však prosazuje strategii „všeho druhu“ energetických zdrojů a prosazuje i návrat investic do jaderné energie. Argumentuje tím, že cenově dostupná a spolehlivá elektřina je klíčová například pro africké země.

Banga rovněž hájil roli zemního plynu jako přechodného paliva a kritizoval nerovné podmínky mezi rozvinutými a rozvojovými zeměmi v oblasti přístupu k energetickým zdrojům.

Napětí roste zejména kvůli názoru některých konzervativních představitelů, jako je ekonom Stephen Moore, že klima bylo ve Světové bance příliš upřednostňováno na úkor rozvojové pomoci. Moore dokonce tvrdí, že banka tím „držela země v chudobě“, protože omezovala financování fosilních paliv.

Přesto je pravděpodobnost úplného odchodu USA nízká – mimo jiné kvůli riziku, že by jejich podíly mohly převzít jiné mocnosti, například Čína.

Atmosféra je však jiná než během prvního Trumpova období. Podle Karen Mathiasenové, bývalé americké zástupkyně ve Světové bance, dnes panuje výrazně větší nepřátelství vůči multilaterálním institucím.

Banga v nedávných projevech zdůrazňuje hlavně podporu pracovních míst a soukromého sektoru, bez zmínky o klimatu – což je ostrý kontrast k jeho vystoupení v roce 2023, kde klima hrálo klíčovou roli.

Podobný trend je patrný i u Mezinárodního měnového fondu (MMF), kde ředitelka Kristalina Georgieva ve svém posledním projevu vynechala téma klimatu a zaměřila se na globální obchod a růst.

Světová banka přesto pokračuje v zavádění reforem, jako je rozšíření úvěrové kapacity a zavedení klauzulí umožňujících odklad splátek po přírodních katastrofách. Změnila také své oficiální poslání – místo „ukončení chudoby“ nyní hovoří o „ukončení chudoby na obyvatelné planetě“.

Zatímco někteří vnímají novou rétoriku jako ústupek Trumpově administrativě, jiní ji vítají jako návrat k praktičtějšímu přístupu. „Ideologický rámec zabíral příliš mnoho prostoru,“ shrnul Suleymanov. „Teď je v tom určitá úleva.“

Hlavním cílem Světové banky i přesto zůstává boj proti chudobě. Projekty na zajištění přístupu k levné a spolehlivé elektřině (bez ohledu na zdroj) by měly pomoci rozvojovým zemím rychleji růst, vytvářet pracovní místa a omezit migraci.

Bankovní investice zaměřené na boj s klimatickými změnami (např. odolná infrastruktura, zemědělství) také pokračují, ale nebudou komunikovány jako jediná priorita. To by mohlo pomoci státům, které vnímaly klimatickou agendu jako vzdálenou od svých okamžitých potřeb.

Rozvojové země se navíc nemusí tolik přizpůsobovat striktním klimatickým podmínkám pro získání financí. Banka nyní přistupuje k projektům více pragmaticky – tedy podporuje nejen čisté zdroje energie, ale i přechodné, jako je zemní plyn, pokud to odpovídá místním podmínkám. 

Témata:  Donald Trump,  Světová banka (World Bank, zkratka WB),  klimatická změna