Přírodní klimatický jev La Niña, který představuje chladnější protipól známějšího fenoménu El Niño, v uplynulých týdnech odezněl – a to jen po třech měsících od svého opožděného nástupu v lednu. Podle americké Národní úřadu pro oceán a atmosféru (NOAA) šlo navíc pouze o slabou epizodu.
Země se nyní nachází v tzv. neutrální fázi cyklu El Niño–Southern Oscillation (ENSO), která je obecně považována za nejklidnější ze tří možných stavů. Tento cyklus významně ovlivňuje formování hurikánů, sucho, povodně i globální teploty.
NOAA předpovídá, že současný neutrální stav by mohl přetrvat po většinu – nebo dokonce celý – roku 2025. To však zároveň ztěžuje dlouhodobé předpovědi, neboť chybí jeden z hlavních faktorů, který globální vzorce obvykle posouvá určitým směrem.
La Niña je způsobena neobvykle chladnou vodou v centrální části rovníkového Pacifiku. Tento jev mění počasí po celém světě – například zvyšuje pravděpodobnost hurikánů v Atlantiku, což však letos kvůli jejímu konci pravděpodobně nehrozí. V USA bývá obvykle sušší jih a západ, zatímco jihovýchodní Asie a části Afriky mají tendenci zažívat vlhčí období.
La Niña je zároveň spojována s většími ekonomickými škodami než El Niño či neutrální období. Loni její výskyt vedl v některých oblastech ke suchu, nedostatku potravin a extrémním vlnám veder.
Dopady La Niñi v Evropě se nejvýrazněji projevují v zimě. Děje se tak prostřednictvím tzv. telekonekčních mechanismů – tedy vlivů vzdálených klimatických systémů na místní počasí.
Podle meteorologa Larse Lowinského z Weather & Radar je klíčové, ve které části Tichého oceánu se vyskytuje největší chladová anomálie – zda v centrální (CP), nebo východní (EP) oblasti.
Chlad v EP oblasti většinou znamená méně bouří a více blokujících tlakových výší nad severním Atlantikem a západní Evropou – což často přináší sušší a chladnější zimy. Chlad v CP oblasti má opačný efekt: podporuje tzv. pozitivní fázi severoatlantické oscilace (NAO), silnější jet stream a častější bouře nad Atlantikem, což vede k mírnějším, vlhčím a větrnějším zimám v západní Evropě.
To však platí především v teorii – evropské počasí ovlivňují i další faktory, například proudění ve stratosféře poblíž rovníku nebo tropická konvekce nad Indickým oceánem.
Vzhledem k přechodu do neutrální fáze před létem se pro Evropu neočekává výrazná tendence jedním směrem – žádné dramatické výkyvy v deštivosti či suchu tedy zatím nejsou jisté.
Přesto se rok 2025 s vysokou pravděpodobností zařadí mezi tři nejteplejší roky v historii měření. Podle britského Met Office byl letošní březen nejteplejší v evropské historii, a meteorologové tak varují před hrozbou dalších extrémních vln veder a ničivých požárů v nadcházejících měsících.
Témata: počasí, klimatická změna
Související
1. června 2025 13:28
1. června 2025 4:00
31. května 2025 12:16
31. května 2025 4:00
30. května 2025 11:50
30. května 2025 4:00
