Na extrémní počasí si zvykněme. Čeká nás pět krutých let, varují meteorologové

Ačkoli se předpokládá, že průměrná globální teplota mezi lety 2025 a 2029 překročí hranici 1,5 °C oproti předindustriální éře, nejde zatím o porušení Pařížské dohody. Ta definuje tento práh jako dlouhodobý průměr, zpravidla vypočítávaný za období dvaceti let. Rok 2024 se stal prvním rokem v historii měření, kdy světová teplota tuto hranici překonala – konkrétně dosáhla hodnoty 1,55 ± 0,13 °C.

Vědci upozorňují, že za extrémními teplotami nestál jen klimatický jev El Niño, který přechodně zvyšuje teploty, ale především dlouhodobé oteplování způsobené lidskou činností. Metodika WMO, připravovaná britskou meteorologickou službou Met Office, kombinuje výstupy z několika předpovědních center po celém světě a zaměřuje se na výhled na období pěti let.

Zpráva uvádí, že s 86% pravděpodobností dojde k překročení hranice 1,5 °C alespoň v jednom roce mezi 2025 a 2029. S 70% pravděpodobností pak bude průměr za celé pětiletí vyšší než 1,5 °C. Navíc existuje 80% šance, že jeden z těchto let bude teplejší než dosavadní rekordman – rok 2024. Ačkoliv je velmi nepravděpodobné, nelze zcela vyloučit dosažení hranice 2 °C nad předindustriální úrovní již v některém z následujících let.

Profesor Adam Scaife z Met Office uvedl, že dosavadní předpovědi se potvrdily a že nový výhled předpovídá ještě vyšší teploty s jasnými regionálními dopady. Nejvíce se tyto změny projeví v Arktidě, kde bude oteplení výrazně rychlejší než v globálním průměru. Očekává se také změna srážkových vzorců – v období květen–září bude neobvykle vlhko v Sahelu, severní Evropě, na Aljašce a v severní Sibiři, zatímco Amazonie bude čelit mimořádně suchému období.

Vedoucí týmu předpovědí Dr. Leon Hermanson zdůraznil, že i když je klimatický jev ENSO (El Niño/La Niña) pro nadcházejících pět let relativně neutrální, průměrné teploty i tak zůstanou nad 1,5 °C. To podle něj potvrzuje sílu trendu způsobeného emisemi skleníkových plynů.

Místopředsedkyně WMO Ko Barrettová označila novou zprávu za „zásadní varování“. Připomněla, že jsme právě zažili deset nejteplejších let v historii měření a že současné předpovědi nenaznačují žádné zmírnění tohoto trendu. „To bude mít negativní dopad na naše ekonomiky, každodenní život, ekosystémy i celou planetu,“ uvedla.

WMO rovněž připomíná, že současná úroveň oteplení již způsobuje ničivější vlny veder, extrémní deště, silnější sucha, tání ledových mas a stoupající hladiny oceánů. Prognózy odhadují, že v letech 2025–2029 bude průměrná roční teplota mezi 1,2 °C a 1,9 °C nad průměrem let 1850–1900.

Kromě teplot přináší zpráva i výhled na úbytek mořského ledu – zejména v Barentsově moři, Beringově moři a Ochotském moři. Tyto změny dále potvrzují probíhající klimatické transformace v polárních oblastech.

Intergovernmental Panel on Climate Change (IPCC) definuje dlouhodobé oteplení jako průměr za období 20 let. Nejnovější odhady WMO udávají, že pro období 2015–2034 bude střední hodnota globálního oteplení činit 1,44 °C, s rozmezím od 1,22 do 1,54 °C. 

Témata:  počasí,  globální oteplování,  klimatická změna