Co způsobí extrémní počasí? Lidstvo zaplatí za jednotlivce, kteří na něm profitují

Otto v rozhovoru pro The Guardian upozorňuje, že ačkoliv fyzikálně je globální oteplování způsobeno nárůstem oxidu uhličitého v atmosféře, samotné spalování fosilních paliv a z něj plynoucí zisky patří jen malé skupině bohatých. Většina lidí z toho neprofituje. Kritizuje i hlubší společenské struktury – rasismus, kolonialismus a sexismus – které podle ní globální oteplování zásadně zhoršují.

I když máme k dispozici obnovitelné zdroje energie, problém podle Otto nezmizí, dokud neodstraníme hluboce zakořeněné nerovnosti. Technologické inovace samy o sobě nestačí.

Otto také odmítá názor, že by vědci měli „zůstat u svého“. Ve svých výzkumech totiž znovu a znovu vidí, že extrémní počasí se stává katastrofou především tam, kde jsou lidé zranitelní – a zranitelnost souvisí s nerovností. Ať už jde o americká města nebo oblasti západní Afriky, platí, že čím je společnost nerovnější, tím jsou následky extrémního počasí horší.

V patriarchálních společnostech, kde ženy nemají přístup k rozhodování a financím, dopadají následky extrémního počasí mnohem hůře. V takových podmínkách umírá více lidí a více rodin ztrácí živobytí.

Otto v rozhovoru odmítá i pojem „přírodní katastrofa“. Podle ní extrémní počasí vzniká částečně přirozeně, ale skutečnost, že se promění v katastrofu, je především otázkou sociální zranitelnosti.

I když klimatická jednání COP podle Otto nevedou k dostatečně rychlému pokroku, mají zásadní význam. Díky nim se o klimatické změně diskutuje na globální úrovni. Výzvou je posílit tyto instituce, ne je opustit.

Podle Otto navíc nenesou odpovědnost jen politici, ale každý jednotlivec. Bez veřejné podpory mezinárodní instituce nevydrží.

Na příkladu vlny veder v roce 2021 na severozápadě USA, která způsobila více než 1 000 úmrtí, Otto ukazuje, že největší rozdíl v počtu obětí dělá existence včasných varovných systémů a připravenost obyvatel. Dezinformace a nízká důvěra v instituce však mohou tragické dopady výrazně zhoršit.

Expertka také upozorňuje na nebezpečí, kdy jsou fakta zpochybňována a lži se šíří snáze než pravda. To je podle ní paradoxní důsledek úspěchu vědy, která poskytuje jasné důkazy o změně klimatu.

Vlna veder v roce 2021 byla tak extrémní, že by bez globálního oteplování nastala jednou za 100 000 let. Dnes podobné události očekáváme jednou za 100–200 let, a pokud se planeta oteplí o dva stupně, mohly by nastávat každých pět let.

Podle Otto hrozí, že v případě oteplení o více než tři stupně se některé oblasti světa stanou nepojistitelnými a investice příliš rizikovými, což by znamenalo kolaps současné formy kapitalismu.

Témata:  počasí,  klimatická změna,  globální oteplování