Zastavíme extrémní počasí? Čas se krátí, zbývají už jen dva roky

Uhlíkový rozpočet představuje množství oxidu uhličitého, které ještě můžeme vypustit do atmosféry, aniž bychom překročili určitou pravděpodobnost překročení stanovené teplotní hranice. Abychom měli alespoň 66% šanci zůstat pod 1,5 °C, můžeme od letošního roku vypustit už jen 80 miliard tun CO₂ — tedy o 80 % méně než v roce 2020. Jenže emise v roce 2024 dosáhly rekordních hodnot a při jejich současné úrovni by se tento rozpočet vyčerpal za méně než dva roky.

Zpoždění v klimatickém systému znamená, že překročení průměrné teplotní hranice 1,5 °C nastane až o pár let později, ale z hlediska emisí jsme téměř na konci limitu.

„Rozpočty se rychle ztenčují kvůli selhání světa omezit emise CO₂,“ uvedl profesor Joeri Rogelj z Imperial College London. „Velmi pravděpodobně 1,5 °C překročíme — a možná i více.“

Odborníci upozorňují, že každý desetinný stupeň oteplení navíc znamená více katastrof a lidského trápení. Z toho důvodu je klíčové, aby státy přijaly radikální závazky ke snižování emisí na klimatické konferenci COP30, která se koná letos v listopadu.

Aktuálně svět směřuje ke katastrofálnímu oteplení o 2,7 °C. Nadějnější je cíl 1,7 °C — uhlíkový rozpočet pro něj je 390 miliard tun CO₂, což odpovídá přibližně devíti letům emisí v současném tempu.

Kromě samotných emisí CO₂ se výrazně zhoršují i další ukazatele: přebytečné teplo zadržované atmosférou vzrostlo o 25 % oproti předchozí dekádě. Hladina moří se nyní zvyšuje rychlostí 4 mm ročně — dvojnásobně oproti období 1971–2018. Tento trend způsobuje nejen teplotní roztažnost oceánů, ale i masivní tání ledovců.

Profesor Piers Forster z univerzity v Leedsu, hlavní autor studie, varoval: „Vidíme bezprecedentní změny a zrychlující se oteplování Země a růst hladin moří. To je velmi znepokojující.“

Rok 2024 byl oficiálně nejteplejším rokem v historii měření — s průměrnou teplotou na úrovni 1,5 °C. Sluneční a větrná energie sice rychle rostou, ale celosvětová poptávka po energii roste ještě rychleji, a tím roste i spalování uhlí a plynu.

Studie publikovaná v časopise Earth System Science Data navazuje na metodiku Mezivládního panelu pro změny klimatu (IPCC), ale na rozdíl od jeho zpráv vychází každoročně. Zapojilo se do ní 60 předních světových klimatologů.

Jak uvedla doktorka Karina Von Schuckmann z organizace Mercator Ocean International: „Oceány absorbují asi 90 % globálního oteplení. V roce 2024 dosáhla jejich teplota rekordních hodnot. Teplejší oceány přinášejí extrémy počasí a devastují mořské ekosystémy i komunity, které jsou na nich závislé.“

Závěr vědců je jednoznačný: ačkoliv je velmi pravděpodobné, že hranici 1,5 °C překročíme, každý ušetřený gram emisí a každá desetina stupně má zásadní význam pro budoucnost planety i lidstva. 

Témata:  počasí,  klimatická změna