Děje se to, čeho se vědci báli. Počasí každý měsíc potvrzuje, že klimatické cíle jsou minulostí

Jedná se tak již o 21. měsíc z posledních 22, kdy průměrná teplota překročila hranici 1,5 °C nad předindustriální úrovní – klíčový limit stanovený Pařížskou dohodou. Přestože byl letošní duben o 0,07 °C chladnější než rekordní duben 2024, překonal rok 2016 a posunul se na druhé místo v žebříčku. Dvanáctiměsíční průměr (květen 2024 – duben 2025) činil 1,58 °C nad předindustriálním průměrem, což podle vědců naznačuje, že dlouhodobé překročení hranice 1,5 °C už není výjimkou, ale stává se novou normou.

„Dubnové údaje prodlužují sérii měsíců s extrémními teplotami a potvrzují, že globální klima se nadále otepluje,“ uvedla Samantha Burgessová, vedoucí klimatické strategie ECMWF. Dodala, že průběžné sledování změn klimatu je klíčové pro pochopení i reakci na tyto změny.

Na evropském kontinentu byla průměrná teplota 9,38 °C, což představuje nárůst o 1,01 °C oproti dlouhodobému průměru a řadí duben 2025 mezi šest nejteplejších dubnů v historii. Nejvýraznější oteplení se projevilo ve východní Evropě, západním Rusku, Kazachstánu a Norsku. Chladněji naopak bylo v Turecku, Bulharsku, Rumunsku, na Krymu a v severní Fennoskandii.

Teplota mořské hladiny mezi 60° jižní a 60° severní šířky dosáhla v dubnu 20,89 °C – druhé nejvyšší dubnové hodnoty vůbec. Přestože se jedná o mírný pokles oproti rekordnímu dubnu 2024, oceány zůstávají výrazně teplejší než obvykle. Severovýchodní Atlantik i Středozemní moře vykazují přetrvávající nadprůměrné hodnoty.

V Arktidě byla ledová pokrývka o 3 % menší než průměr – šestý nejnižší výsledek za duben od začátku satelitního měření před 47 lety. Největší úbytky byly pozorovány v Barentsově a Ochotském moři, naopak v Grónském moři bylo ledu více než obvykle. V Antarktidě pokrývka klesla o 10 % pod průměr, což je desátý nejnižší výsledek pro duben. Rozložení ledu bylo ale regionálně výrazně odlišné.

Srážkové úhrny vykázaly v dubnu značné regionální rozdíly. Většina střední Evropy, Velká Británie, jižní Fennoskandie a část východní Evropy čelily suchu. Naproti tomu jižní Evropa, severní Norsko, jižní Finsko a části západního Ruska zaznamenaly nadprůměrné srážky. V Alpách způsobil vydatný déšť záplavy, sesuvy půdy i laviny.

Sucho postihlo rovněž západ Severní Ameriky, východní Asii, jižní Austrálii, Madagaskar i části Jižní Ameriky. Nadprůměrné srážky se naopak vyskytly v Kanadě, na Aljašce, ve středním Rusku, v jižní Africe, severní Austrálii a ve střední části Jižní Ameriky. V některých oblastech došlo ke vzniku rozsáhlých záplav.

Zpráva C3S znovu potvrzuje, že globální klimatický systém se nevrací k hodnotám z minulosti. Hranice 1,5 °C, kterou Pařížská klimatická dohoda stanovila jako klíčovou, je nyní překračována téměř pravidelně. Trend naznačuje, že se svět této metě nejenže nevyhýbá, ale míří stále dál od ní.

Témata:  počasí,  klimatická změna,  globální oteplování