Vědci jsou zmatení. Počasí v lednu bylo nejteplejší v historii, nikdo ale neví proč

Celosvětové oteplování je způsobeno emisemi skleníkových plynů z lidské činnosti, zejména spalováním fosilních paliv. Přesto však vědci zatím neumí plně vysvětlit, proč byl právě letošní leden tak extrémně teplý. Tento trend navazuje na sérii nečekaně vysokých teplotních rekordů, které byly zaznamenány od poloviny roku 2023. Teploty v tomto období byly až o 0,2 °C vyšší, než předpokládaly dosavadní klimatické modely.

„Základním důvodem, proč se neustále překonávají teplotní rekordy a proč vidíme dlouhodobý trend oteplování, je rostoucí množství skleníkových plynů v atmosféře,“ uvedl Gavin Schmidt, ředitel Goddardova institutu pro vesmírné studie při NASA.

„Co přesně ale způsobilo, že roky 2023, 2024 a začátek roku 2025 byly tak extrémně teplé, to je něco, co se snažíme pochopit,“ dodal podle BBC.

Podle údajů Copernicus byl letošní leden v průměru o 1,75 °C teplejší než lednové teploty v 19. století, tedy před začátkem výrazného oteplování způsobeného člověkem.

V roce 2024 globální teploty zvyšoval jev El Niño, při kterém se východní část tropického Pacifiku mimořádně ohřívá a uvolňuje do atmosféry dodatečné množství tepla. Letos se však podle amerického úřadu NOAA začaly rozvíjet podmínky opačného jevu, La Niña, který by měl globální teploty naopak ochlazovat.

Ačkoliv je současná La Niña zatím slabá a její vliv na globální klima se obvykle projeví až s několikaměsíčním zpožděním, očekávalo se, že letošní leden bude chladnější než loňský.

„Kdybyste se mě před pár měsíci zeptali, jak bude leden 2025 vypadat ve srovnání s lednem 2024, řekl bych, že bude chladnější,“ přiznal Adam Scaife, vedoucí sekce dlouhodobých předpovědí v britském meteorologickém úřadu Met Office.

„Teď ale víme, že není – a zatím nevíme proč.“

Vědci se snaží přijít na to, co stojí za nečekaným oteplením posledních dvou let.

Jedna teorie říká, že jde o opožděnou reakci oceánů na El Niño z let 2023–24. Tento konkrétní El Niño sice nebyl extrémně silný, ale následoval po mimořádně dlouhé fázi La Niña, která trvala od roku 2020 do roku 2023.

Podle této hypotézy El Niño mohl „uvolnit nahromaděné teplo“ z oceánů do atmosféry a tím způsobit prudký nárůst globálních teplot.

Jinými slovy, mohla se zde projevit setrvačnost oceánů, kdy teplo akumulované během několika let najednou uniklo do atmosféry.

Ale jak upozorňuje profesor Scaife, tato teorie by se měla časem ukázat jako méně pravděpodobná. „Podle historických dat by tento efekt měl už nyní slábnout, takže pokud budou rekordy pokračovat, budeme muset hledat jiné vysvětlení.“

Další možností je změna chování světových oceánů. Podle Samanthy Burgessové, zástupkyně ředitele programu Copernicus, jsou mořské teploty v mnoha oblastech světa stále mimořádně vysoké, což naznačuje, že se oceánský systém vyvíjí jiným způsobem, než se očekávalo.

„Sledujeme, jak se vyvíjí teplota oceánů, protože mají přímý vliv na teplotu vzduchu,“ uvedla Burgessová.

Zajímavou, i když kontroverzní hypotézou je úbytek aerosolů v atmosféře.

Aerosoly – drobné částice ve vzduchu – historicky maskovaly část oteplování způsobeného skleníkovými plyny tím, že pomáhaly vytvářet světlé mraky, které odrážely sluneční energii zpět do vesmíru.

V posledních letech však jejich množství v atmosféře klesá, částečně kvůli opatřením zaměřeným na čištění ovzduší, například omezením emisí lodní dopravy nebo čínského průmyslu.

Klimatolog James Hansen, jeden z prvních vědců, kteří v 80. letech varovali před globálním oteplováním, tvrdí, že ochlazující efekt aerosolů byl podceněn. Pokud má pravdu, mohlo by to znamenat, že planeta se bude oteplovat rychleji, než se dosud předpokládalo.

Nejhorší scénář by podle Scaifa nastal, kdyby se kvůli oteplování oceánů začala rozpadat vrstva nízkých mraků, které normálně odrážejí sluneční záření.

Tento jev by mohl způsobit další oteplování, což by vedlo k nekontrolovanému nárůstu globálních teplot.

Zatím ale není jasné, zda se něco takového skutečně děje. Podle vědců by další měsíce měly ukázat, zda je neobvyklé oteplování pouze krátkodobou anomálií, nebo zda znamená dlouhodobou změnu trendu.

Většina výzkumníků stále předpokládá, že rok 2025 bude nakonec o něco chladnější než rekordní roky 2023 a 2024. Současné výkyvy ale ukazují, že si tím už nemohou být jistí.

Jediné, co vědí s jistotou, je, že dříve nebo později padnou další teplotní rekordy, pokud lidstvo nepřestane vypouštět skleníkové plyny do atmosféry.

„V budoucnu se rok 2025 pravděpodobně ukáže jako jeden z chladnějších let, které zažijeme,“ upozornila Burgessová.

„Pokud nezastavíme emise skleníkových plynů, globální teploty budou stále růst.“ 

Témata:  počasí,  klimatická změna,  globální oteplování