Předsedou Poslanecké sněmovny byl zvolen Tomio Okamura

Sněmovna následně zřídila osmnáct poslaneckých výborů a rozhodovala i o místopředsednických křeslech. V prvním kole byli zvoleni hned dva místopředsedové, Jiří Barták za Motoristy získal 113 hlasů a Patrik Nacher za ANO získal 144 hlasů. Volba zbývajících místopředsedů bude pokračovat druhým kolem. Podle koaličních dohod se počítalo s tím, že jedno místo získá ANO, jedno Motoristé. Zbylá dvě by pak měla připadnout opozičním stranám ODS a STAN.

Na posty místopředsedů již byli navrženi někteří kandidáti. Z opozičních řad kandidují dva bývalí místopředsedové dolní komory – Jan Skopeček (ODS) a Olga Richterová (Piráti). Hnutí STAN sice chce nominovat svého předsedu a dosluhujícího ministra vnitra Víta Rakušana, ten však může být nominován až poté, co opustí současný vládní kabinet.

O zbylých dvou místopředsednických křeslech se však již dnes nerozhodne. Šéfka poslaneckého klubu ANO Taťáňa Malá navrhla, aby se o nich hlasovalo 14. listopadu, a poslanci především vládní koalice to odsouhlasili. Proti posunutí hlasování o týden se ale ohradil šéf poslaneckého klubu ODS Marek Benda.

Vznikající koalice již předem deklarovala, že odmítá, aby jedno křeslo místopředsedy připadlo Pirátům. Z tohoto důvodu by jedno křeslo místopředsedy mohlo zatím zůstat neobsazené a vyčkat až na nominaci Víta Rakušana. Volby předsedy i místopředsedů probíhají tajně, přičemž výsledek volby Okamury ukázal, že koalice disponuje potřebnými hlasy k prosazení svých nominací, a Okamura tak přebírá vedení dolní komory Parlamentu.

Okamura po svém zvolení do čela Sněmovny uvedl, že se bude podílet na zlepšení politické diskuze a kultury. „Zvolení beru s pokorou. Vážím si podpory a jak jsem slíbil, rád bych, aby Poslanecká sněmovna fungovala dobře a atmosféra v ní byla jiná než v minulém volebním období,“ prohlásil.

Končící premiér Petr Fiala (ODS) před Okamurovým zvolením důrazně prohlásil, že Tomio Okamura by neměl být zvolen do čela Sněmovny. Fiala argumentoval, že SPD s necelými osmi procenty hlasů nemá nárok na tak vysokou funkci, která historicky připadala nejsilnějším stranám. Označil Okamuru za symbol obstrukcí, zneužívání jednacího řádu, bezpečnostní riziko a šiřitele proruských narativů.

Fiala zdůraznil, že jeho největší problém spočívá v Okamurově „neskrývaném rasismu, xenofobii, šovinismu a neúctě k lidem“, a připomněl jeho přezdívku „komerční fašista“. Upozornil na předvolební plakát SPD s „chirurgem z dovozu“, kvůli kterému soud požádal o vydání Okamury k trestnímu stíhání pro podezření z podněcování nenávisti.

Fiala také uvedl, že post předsedy Sněmovny je pro Okamuru součástí „obchodu“, který souvisí s hrozícím trestním stíháním Andreje Babiše a jeho vydáním, či nevydáním Sněmovnou. Připomněl video s Babišem, kde šéf ANO tvrdil, že poslanci SPD jsou neškodní a budou ho poslouchat na slovo, což Fiala označil za „trapné“.

Předseda KDU-ČSL Marek Výborný označil Okamuru za extremistu a „obchodníka se strachem“, který soustavně rozdmýchává nenávist a rozděluje společnost. Řečnicky se ptal, jak může Sněmovnu nezávisle řídit někdo, kdo sám navrhuje zrušení dvou legitimně zvolených parlamentních stran, STAN a TOP 09.

Sněmovna dnes může na návrh poslankyně Taťány Malé (ANO) jednat i po 21. hodině kvůli vysokému počtu přihlášených do rozpravy. Po ukončení schůze musí Fialova vláda podat demisi. Tu předá Fiala prezidentovi republiky zítra ráno. 

Témata:  Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky,  Tomio Okamura