Extrémní počasí na nás dopadá tvrději, než si myslíme. Klimatizace nejsou řešením, varují experti

Například v Itálii, Řecku, Chorvatsku nebo Turecku bylo zaznamenáno 23 tropických nocí – oproti průměru osmi. To překonává dosavadní rekord z roku 2012, kdy jich bylo 16. Tato data dokazují, že Evropa se mění v kontinent, který se nejen ve dne, ale i v noci stává neobyvatelně horkým.

Podle odborníků mají noční teploty zásadní vliv na lidské zdraví, protože právě během spánku dochází k obnově organismu. Pokud teploty neklesnou, tělo se nestihne zotavit a dochází ke kumulaci tzv. tepelného stresu. Výsledkem jsou zdravotní komplikace – od srdečních problémů po psychické potíže.

Zatímco klimatizace nabízí dočasnou úlevu, podle odborníků jako profesor Ilan Kelman z univerzity v Readingu je její masové používání energeticky náročné, drahé a může způsobovat výpadky elektřiny. Zvláště zranitelné skupiny, jako jsou děti, senioři a těhotné ženy, jsou vystaveny největším rizikům. V létě 2022 například ve Velké Británii zemřelo podle odhadů kvůli vlně veder o 2 800 seniorů více než obvykle.

Vysoké teploty navíc výrazně dopadají i na zemědělství. Podle hydroložky Hannah Clokeové se Evropa potýká s nižšími výnosy, vyschlou půdou a kolapsem některých plodin. Například sklizeň vína byla loni v mnoha regionech označena za "katastrofální", olivovníky trpěly suchem a v Itálii se dokonce rozpouštěl asfalt. V okolí Athén shořelo při rozsáhlém požáru 11 000 hektarů půdy.

Zemědělci v Sicílii museli přesunout pastvu ovcí na noční hodiny, aby se zvířata během dne neudusila horkem. Podobně se musejí přizpůsobovat i turistické kanceláře. Intrepid Travel například zrušil pěší túry v Turecku během července a srpna a místo toho přesouvá své nabídky do Skandinávie, kde loni zaznamenal nárůst britských rezervací o 40 %.

Google rovněž hlásí prudký nárůst zájmu o vyhledávání typu „kam v létě v Evropě, kde není horko“ nebo „dovolená bez rizika požáru v červenci“. Tento trend svědčí o tom, že turisté začínají cíleně vyhledávat chladnější destinace a vyhýbat se tradičním letním hotspotům.

Vědci ale varují, že to, co jsme zažili v roce 2024, není výjimka, ale nový normál. Evropa se podle Copernicu otepluje dvakrát rychleji než globální průměr, a to částečně kvůli překryvu s arktickými oblastmi. Počet tropických nocí a vln veder bude nadále růst, i když přesný počet se kvůli výkyvům počasí předpovídat nedá.

Zdravotní expertka Madeleine Thomson z nadace Wellcome upozorňuje, že kontinent není připraven čelit zdravotním dopadům horka. „Úmrtí na tepelný stres jsou jen špičkou ledovce,“ říká. Extrémní teplo zvyšuje riziko srdečních onemocnění, komplikací v těhotenství a zhoršuje duševní zdraví.

Řešení přitom existují – města mohou přidávat zelené plochy, vodní prvky a další opatření, která pomáhají snižovat teplotu v zastavěném prostředí. Ale jak varují vědci, bez razantního snižování emisí a přizpůsobení měst na změněné klima, bude Evropa čelit stále častěji neobyvatelným nocím – a s nimi i ztrátě lidských životů, kulturní identity a ekonomické stability. 

Témata:  počasí,  globální oteplování,  Slunce,  léto