Úplné zatmění Slunce je astronomický jev, který se sice odehrává každoročně, ale jen zřídkakdy na stejném místě. Průměrně lze tento unikátní moment pozorovat z konkrétního bodu na Zemi pouze jednou za 375 let. V letošním roce, konkrétně 12. srpna 2026, se měsíc opět dostane mezi naši planetu a Slunce, čímž na několik minut zcela zakryje sluneční disk a uvrhne vybrané oblasti do stínu.
Evropa zažila v roce 2024 dosud nejteplejší léto v historii měření – a přineslo to nejen rekordní denní teploty, ale také nepříjemné tropické noci, kdy teploty neklesají pod 20 °C. Tyto bezesné, dusné noci se rychle stávají novým standardem, který ovlivňuje zdraví obyvatel, ekonomiku i zvyklosti turistů. Podle nové zprávy služby Copernicus došlo ve Středomoří k trojnásobnému nárůstu počtu těchto nocí oproti dlouhodobému průměru.
Počasí nakonec úplně nepřálo pozorování sobotního částečného zatmění Slunce, ale lidé nemusí dlouho smutnit. V příštím roce totiž bude tento úkaz opět k vidění. Podle odborníků půjde na dlouhou dobu o největší částečné zatmění ve střední Evropě.
Špatné zprávy obdrželi čeští milovníci astronomie od meteorologů v den částečného zatmění Slunce. Šance na pozorování je velmi malá, konstatoval Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ). Důvodem je zatažená obloha.
Milovníci astronomie se o nadcházejícím víkendu mají na co těšit. V sobotu se totiž odehraje zatmění Slunce, které bude možné pozorovat ze střední Evropy. Na jev upozornila například Česká astronomická společnost.
Milovníci astronomie letos měli důvod se těšit na březen, protože dojde k úplnému zatmění Měsíce a částečnému zatmění Slunce. Z Česka ovšem bude možné pozorovat jen jeden z těchto jevů.
Klimatická krize již způsobila desítky „nemyslitelných“ vln veder, které byly podle nových analýz dříve prakticky nepravděpodobné. Tyto extrémní jevy, zesílené lidskými emisemi skleníkových plynů, přinášejí smrt a zkázu napříč kontinenty a naznačují, že klimatické změny překročily hranice přirozeného vývoje klimatu v historii lidstva.
Rok 2024 se stal významným milníkem v dějinách klimatické změny, když byl poprvé zaznamenán průměrný globální nárůst teploty o více než 1,5 °C ve srovnání s předindustriálním obdobím. Tento symbolický práh, který byl stanoven jako ideální hranice v Pařížské dohodě, je varovným signálem pro celý svět. Vědci však zdůrazňují, že tento nárůst je zatím pouze dočasný, a naléhavě vyzývají k rozhodné akci, která by mohla změnit trajektorii budoucího klimatu.
Podle nejnovějších údajů služby Evropské unie pro sledování klimatu Copernicus (C3S) byl listopad 2024 celosvětově druhým nejteplejším listopadem od začátku měření. Tento trend potvrzuje rostoucí obavy z oteplování planety, přičemž odborníci varují, že rok 2024 bude prvním rokem, kdy globální oteplení překročí hranici 1,5 stupně Celsia oproti předindustriální úrovni.
Svět se otepluje rychleji, než se očekávalo, a vědci nyní tvrdí, že už znají důvod. Uplynulý rok byl nejteplejším v historii, oceány se doslova "vařily", ledovce tály alarmující rychlostí a vědci horečně zkoumali, co přesně tento mimořádný nárůst teplot způsobilo.
Klimatická krize již způsobila desítky „nemyslitelných“ vln veder, které byly podle nových analýz dříve prakticky nepravděpodobné. Tyto extrémní jevy, zesílené lidskými emisemi skleníkových plynů, přinášejí smrt a zkázu napříč kontinenty a naznačují, že klimatické změny překročily hranice přirozeného vývoje klimatu v historii lidstva.
Evropský region se podle Světové zdravotnické organizace (WHO) otepluje nejrychleji ze všech šesti světových regionů, přičemž teploty zde rostou přibližně dvakrát rychleji než globální průměr. Mezi lety 2000 a 2019 zde v důsledku veder každoročně zemřelo průměrně 176.040 lidí, uvedl Hans Henri P. Kluge, regionální ředitel WHO pro Evropu.
Silná sluneční erupce, která se odehrála v úterý večer, má podle vědců závažné důsledky pro naši planetu. O víkendu se očekává geomagnetická bouře, která může výrazně ovlivnit běžný život obyvatel. Hrozí výpadky rádiového signálu a dalších komunikačních služeb. Na druhou stranu by se na obloze mohla zjevit nádherná polární záře.
Sondu Evropské kosmické agentury (ESA) Solar Orbiter, která bude zblízka zkoumat Slunce, vynese raketa Atlas V do vesmíru z Mysu Canaveral na Floridě 6. února brzy ráno evropského času. Termín startu na svém webu oznámila ESA v článku věnovaném přípravám k letu po nedávné přepravě sondy z Evropy na Floridu.
Mys Canaveral - Z floridského mysu Canaveral dnes úspěšně odstartovala raketa se sondou Parker Solar Probe. Mise, jejíž náklady dosáhly 1,5 miliardy dolarů (33,7 miliardy Kč), má už týdenní zpoždění.
Mys Canaveral - Americká vesmírná agentura NASA dnes vyšle z floridském Mysu Canaveral sondu, která se jako první člověkem vyrobený přístroj "dotkne" Slunce.
Mys Canaveral - 6. srpna se Parkerova sluneční sonda (Parker Solar Probe) vydá na několikaletou pouť ke Slunci. Vědci očekávají odpověď na otázku, proč je povrch Slunce s teplotou okolo 5500 stupňů Celsia výrazně chladnější než koróna. Existuje několik teorií, které to, žádná ale plně neobjasňuje extrémní rozdíly teplot.
Naše planeta je v permanentním ohrožení. Nejsou to ale jen asteroidy, hurikány, zemětřesení nebo sopečné erupce. Paradoxně je jedním z největších rizik věc, bez níž by život nikdy nevznikl a nemohl existovat v žádné ze známých podob. Naše Slunce, které by nás podle odborníků mohlo do sta let zničit.
Washington - Zatím poslední úplné zatmění Slunce mohli lidé napříč celými Spojenými státy pozorovat před 99 lety. Výjimečný úkaz opět nastane v pondělí 21. srpna a média horečnatě na tuto událost připravují národ.
Střed Slunce je skrytý lidskému zraku a vrstvy kolem něj téměř znemožňují vědcům ho pozorovat a zkoumat. Až letos poprvé zjistili, jakou rychlostí se jádro naší hvězdy točí. A byli velmi překvapení, když se ukázalo, že o proti zbytku hvězdy je jeho rychlost téměř čtyřnásobná.
Praha - Čeští vědci ve spolupráci s českými firmami vyvinuli a vyrobili čtyři z deseti přístrojů pro vesmírnou sondu Solar Orbiter, kterou se Evropská vesmírná agentura (ESA) chystá vyslat ke Slunci. Intenzivní záření, teplotní rozdíly kolem 80 stupňů Celsia a vysoká radiace nabitých částic v blízkosti Slunce představovala pro vědce výzvu.
Moskva – V médiích se objevila zpráva, že Kyrie Irving, jedna z největších hvězd amerického basketbalu a jeden z nejlepších hráčů světa, věří, že Země je placatá. A rozhodně není jediný, na internetu lze nalézt tisíce dalších lidí, kteří odmítají věřit věděcky prokázanému faktu, že je naše planeta kulatá. To Rusové nevěří jinému vědeckému poznatku.
Lovaň (Belgie) – Řada vědců z celého světa se zabývá otázkou kdy a jak zanikne naše planeta. Se svou teorií přišli také výzkumníci z Belgie. Podle nich bude Země spálena na uhel ve chvíli, kdy Slunce naroste asi stonásobně oproti současné velikosti. My se ale být nemusíme, to vše by se mělo stát až za několik miliard let.
5:00
Nadcházející březnový víkend přinese do České republiky proměnlivé počasí s postupným ochlazováním, které se nejvýrazněji projeví v západní polovině území.
Zdroj: Libor Novák
Česko by jako členská země i za vlády Andreje Babiše (ANO) mělo plnit spojenecké závazky v rámci Severoatlantické aliance. Tlak v tomto ohledu vyvíjejí zejména Američané, kteří již reagovali na to, jak vypadá schválený státní rozpočet na rok 2026. Poslanci jej odsouhlasili ve středu.
