Slunce

Počasí nakonec úplně nepřálo pozorování sobotního částečného zatmění Slunce, ale lidé nemusí dlouho smutnit. V příštím roce totiž bude tento úkaz opět k vidění. Podle odborníků půjde na dlouhou dobu o největší částečné zatmění ve střední Evropě.

Špatné zprávy obdrželi čeští milovníci astronomie od meteorologů v den částečného zatmění Slunce. Šance na pozorování je velmi malá, konstatoval Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ). Důvodem je zatažená obloha.

Milovníci astronomie se o nadcházejícím víkendu mají na co těšit. V sobotu se totiž odehraje zatmění Slunce, které bude možné pozorovat ze střední Evropy. Na jev upozornila například Česká astronomická společnost. 

Počasí

Klimatická krize již způsobila desítky „nemyslitelných“ vln veder, které byly podle nových analýz dříve prakticky nepravděpodobné. Tyto extrémní jevy, zesílené lidskými emisemi skleníkových plynů, přinášejí smrt a zkázu napříč kontinenty a naznačují, že klimatické změny překročily hranice přirozeného vývoje klimatu v historii lidstva. 

Počasí

Rok 2024 se stal významným milníkem v dějinách klimatické změny, když byl poprvé zaznamenán průměrný globální nárůst teploty o více než 1,5 °C ve srovnání s předindustriálním obdobím. Tento symbolický práh, který byl stanoven jako ideální hranice v Pařížské dohodě, je varovným signálem pro celý svět. Vědci však zdůrazňují, že tento nárůst je zatím pouze dočasný, a naléhavě vyzývají k rozhodné akci, která by mohla změnit trajektorii budoucího klimatu. 

Počasí

Podle nejnovějších údajů služby Evropské unie pro sledování klimatu Copernicus (C3S) byl listopad 2024 celosvětově druhým nejteplejším listopadem od začátku měření. Tento trend potvrzuje rostoucí obavy z oteplování planety, přičemž odborníci varují, že rok 2024 bude prvním rokem, kdy globální oteplení překročí hranici 1,5 stupně Celsia oproti předindustriální úrovni.  

Počasí

Klimatická krize již způsobila desítky „nemyslitelných“ vln veder, které byly podle nových analýz dříve prakticky nepravděpodobné. Tyto extrémní jevy, zesílené lidskými emisemi skleníkových plynů, přinášejí smrt a zkázu napříč kontinenty a naznačují, že klimatické změny překročily hranice přirozeného vývoje klimatu v historii lidstva. 

Počasí

Evropský region se podle Světové zdravotnické organizace (WHO) otepluje nejrychleji ze všech šesti světových regionů, přičemž teploty zde rostou přibližně dvakrát rychleji než globální průměr. Mezi lety 2000 a 2019 zde v důsledku veder každoročně zemřelo průměrně 176.040 lidí, uvedl Hans Henri P. Kluge, regionální ředitel WHO pro Evropu.

Silná sluneční erupce, která se odehrála v úterý večer, má podle vědců závažné důsledky pro naši planetu. O víkendu se očekává geomagnetická bouře, která může výrazně ovlivnit běžný život obyvatel. Hrozí výpadky rádiového signálu a dalších komunikačních služeb. Na druhou stranu by se na obloze mohla zjevit nádherná polární záře.

Revue

Mys Canaveral - Z floridského mysu Canaveral dnes úspěšně odstartovala raketa se sondou Parker Solar Probe. Mise, jejíž náklady dosáhly 1,5 miliardy dolarů (33,7 miliardy Kč), má už týdenní zpoždění.

Svět

Mys Canaveral - Americká vesmírná agentura NASA dnes vyšle z floridském Mysu Canaveral sondu, která se jako první člověkem vyrobený přístroj "dotkne" Slunce.

Svět

Mys Canaveral - 6. srpna se Parkerova sluneční sonda (Parker Solar Probe) vydá na několikaletou pouť ke Slunci. Vědci očekávají odpověď na otázku, proč je povrch Slunce s teplotou okolo 5500 stupňů Celsia výrazně chladnější než koróna. Existuje několik teorií, které to, žádná ale plně neobjasňuje extrémní rozdíly teplot.

Svět

Washington - Zatím poslední úplné zatmění Slunce mohli lidé napříč celými Spojenými státy pozorovat před 99 lety. Výjimečný úkaz opět nastane v pondělí 21. srpna a média horečnatě na tuto událost připravují národ.

Technika

Střed Slunce je skrytý lidskému zraku a vrstvy kolem něj téměř znemožňují vědcům ho pozorovat a zkoumat. Až letos poprvé zjistili, jakou rychlostí se jádro naší hvězdy točí. A byli velmi překvapení, když se ukázalo, že o proti zbytku hvězdy je jeho rychlost téměř čtyřnásobná.

Technika

Praha - Čeští vědci ve spolupráci s českými firmami vyvinuli a vyrobili čtyři z deseti přístrojů pro vesmírnou sondu Solar Orbiter, kterou se Evropská vesmírná agentura (ESA) chystá vyslat ke Slunci. Intenzivní záření, teplotní rozdíly kolem 80 stupňů Celsia a vysoká radiace nabitých částic v blízkosti Slunce představovala pro vědce výzvu.

Technika

Lovaň (Belgie) – Řada vědců z celého světa se zabývá otázkou kdy a jak zanikne naše planeta. Se svou teorií přišli také výzkumníci z Belgie. Podle nich bude Země spálena na uhel ve chvíli, kdy Slunce naroste asi stonásobně oproti současné velikosti. My se ale být nemusíme, to vše by se mělo stát až za několik miliard let.

Svět

New York - Vědci vyvinuli odvážný plán, jak zachránit Zemi před ohnivou apokalypsou. Slunce, které naroste o 10 procent každou miliardu let, se bude i nadále rozšiřovat tak, že nakonec začne zahřívat naši planetu do bodu, kdy se stane neobyvatelnou.