reklama

Někteří vědci dlouhodobě upozorňují na možnost, že rychlost rotace slunečního jádra se může lišit od rychlosti rotace zbytku hvězdy. Do teď však neexistoval žádný způsob, jak to ověřit. A mnoho lidí jednoduše předpokládá, že Slunce se točí celé, bez vnitřních rozdílu.

Nová data, která poskytly Evropská kosmická agentura a NASA naznačují opak. Vesmírné agentury totiž zachytily gravitační vlny nízké frekvence, které rezonují skrz Slunce. Jak se ukázalo, zároveň také obsahují informace ohledně rotace slunečního jádra.

„Tento typ g-vln jsme hledali déle než 40 let. Předchozí pokusy o jejich nalezení něco naznačovaly, ale žádný výsledek nebyl jednoznačný,“ vysvětlil význam objevu astronom Eric Fossat z francouzské observatoře na Azurovém pobřeží. „Konečně máme výsledky, ze kterých se dají vyčíst jasné informace,“ tvrdil astronom.

Do dnešního dne byli vědci schopní měřit pouze vlny vysoké frekvence, kterým se říká primární vlny či p-vlny. Ty prochází vnějšími vrstvami Slunce a jsou snadno detekovatelné na jeho povrchu. Data zajistila sonda SOHO.

Výsledky naznačují, že sluneční jádro se plně otočí zhruba jednou za týden. To je téměř 4x rychleji, než zbytek Slunce, který se u "rovníku" kompletně otočí za 25 dní a na pólech za 35 dní. „Je to jeden z největších úspěchů za dobu existence SOHO a jeden z jejích nejcennějších produktů,“ upozornil vědec NASA Bernhard Fleck.

A proč se vlastně jádro točí mnohem rychleji než zbytek naší hvězdy? „Nejpravděpodobnější vysvětlení je, že rychlost rotace jádra je zbytkem z mladých let hvězdy, kdy se ještě formovala. To bylo před asi 4,6 miliardy let,“ vysvětlil astronom Roger Ulrich z univerzity v Kalifornii. „Lov na g-vlny trvající desetiletí je u konce. Ale nové okno pro solární fyziku se právě otevřelo,“ uzavřel Fossat.