Klimatická krize již způsobila desítky „nemyslitelných“ vln veder, které byly podle nových analýz dříve prakticky nepravděpodobné. Tyto extrémní jevy, zesílené lidskými emisemi skleníkových plynů, přinášejí smrt a zkázu napříč kontinenty a naznačují, že klimatické změny překročily hranice přirozeného vývoje klimatu v historii lidstva.
Nová databáze 744 vědeckých studií, kterou sestavila platforma Carbon Brief, podle serveru The Guardian ukazuje, jak lidská činnost výrazně zhoršila 550 extrémních událostí, včetně vln veder, záplav, sucha a požárů. Tyto události by byly za normálních okolností buď mnohem méně intenzivní, nebo by se vůbec nestaly.
Například analýza ukázala, že teploty v posledních letech zasáhly oblasti od Středozemí přes Sahel až po Tibetskou plošinu. Tyto regiony čelily teplotám a frekvencím veder, jaké se v posledních 5000 letech vývoje lidské civilizace nikdy neobjevily.
Podle studií by například až třetina novorozenců, kteří zemřeli na následky extrémního horka, mohla přežít, pokud by globální oteplování nezhoršovalo podmínky. Celosvětově se odhaduje, že klimatická krize vede k více než 100 000 předčasným úmrtím ročně v důsledku horka, a tento počet může dále růst.
Extrémní počasí má také ekonomické dopady. Hurikán Harvey by například nezaplavil 30–50 % nemovitostí, které zasáhl, nebýt oteplení. Podobně byly dopady hurikánů Sandy v USA nebo tajfunu Hagabis v Japonsku zhoršeny klimatickou změnou, což vedlo k miliardovým škodám.
Zvláště ohrožené jsou oblasti s nedostatečnou infrastrukturou, jako je Sahel, ale i vyspělé regiony, například Evropa a Severní Amerika. Studie ukazují, že v Libyi byla pravděpodobnost ničivých záplav v roce 2023 zvýšena stonásobně, a podobně i sucho v Amazonii bylo mnohem pravděpodobnější v důsledku lidských emisí.
Vědci upozorňují, že pokud svět neomezí emise uhlíku, může oteplování dosáhnout 2,5–3,0 °C. To by mělo katastrofální dopady, včetně dalších „nemožných“ událostí a zvyšování četnosti a intenzity stávajících extrémů.
Podle vědců je naléhavě nutné, aby státy přijaly hluboké a rychlé kroky ke snížení emisí. Zároveň je třeba investovat do ochrany komunit před nevyhnutelnými následky změny klimatu. Jedním z klíčových cílů nadcházející klimatické konference Cop29 v Ázerbájdžánu je zajistit financování ve výši minimálně jednoho bilionu dolarů na zmírnění dopadů a adaptaci.
Klimatická krize již není vzdálenou hrozbou. Dopady extrémního počasí, zesílené lidskou činností, jsou reálné a mají ničivé dopady na životy, zdraví a majetek po celém světě. Bez rozhodných kroků se bude situace dále zhoršovat, což si vyžádá nejen vyšší lidskou cenu, ale také větší ekonomické ztráty a ztráty biodiverzity.
Témata: počasí, klimatická změna, Slunce
Související
11. dubna 2026 4:00
10. dubna 2026 4:00
9. dubna 2026 5:00
8. dubna 2026 5:00
7. dubna 2026 14:09
