Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Česku hrozí náledí i ledovka. Jaký je v tom rozdíl?

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Depositphotos

V Čechách hrozí od dnešního večera do pátečního rána náledí, uvedl ve svém varování Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ). Řada lidí ale dodnes neví, jaký je mezi těmito pojmy rozdíl. V čem se tedy liší a který meteorologický jev je záludnější?

Rozdíl mezi ledovkou a náledím spočívá především ve způsobu vzniku a vzhledu. Ledovka vzniká, když mrznoucí déšť nebo mrholení dopadá na povrch, který má teplotu pod bodem mrazu.

Voda okamžitě přimrzá a vytváří průhlednou, hladkou a souvislou vrstvu ledu. Ledovka je velmi nebezpečná, protože je těžko viditelná a extrémně kluzká. Nejčastěji se tvoří na silnicích, chodnících, stromech či elektrických drátech, kde může způsobit lámání větví nebo přerušení dodávek elektřiny.

Náledí vzniká, když roztátá voda nebo rozbředlý sníh opět zmrznou při poklesu teploty pod nulu. Nejčastěji se tvoří večer nebo v noci po deštivém dni, kdy se ochladí a mokré povrchy zmrznou.

Náledí se obvykle objevuje na silnicích, chodnících či mostech a vytváří nepravidelnou ledovou vrstvu, která může být matná nebo pokrytá zbytky sněhu.

Stručně řečeno, ledovka vzniká přímým mrznutím deště na chladném povrchu, je průhledná a souvislá. Náledí vzniká znovuzmrznutím roztáté vody, má nepravidelnou strukturu a často není tak hladké jako ledovka.

Témata:  ledovka náledí

Související

Aktuálně se děje

3. července 2025 9:35

Drama na nebi. Felix Slováček vyděsil rodinu, fanoušky i piloty

Jen krátce předtím, než uplynou tři měsíce od smrti všemi obdivované Anny Slováčkové, si lidé dělali obavy o jejího otce Felixe Slováčka. Toho totiž potkala náhlá zdravotní příhoda na palubě letadla. 

Zdroj: Dan Šrámek

Další zprávy

Ilustrační foto

Nebude to jen 1,5 °C. Extrémní počasí oteplí planetu o mnohem víc, bojí se vědci

Navzdory častým zprávám o rekordních vlnách veder, extrémním počasí a neochotě některých států jednat se svět podle aktuálních vědeckých odhadů pravděpodobně vyhne nejhorším scénářům globálního oteplení. Vše ale nasvědčuje tomu, že do konce století se planeta ohřeje přibližně o 2,7 °C oproti době před průmyslovou revolucí. Tento výhled, přestože lepší než předpokládaný nárůst teploty o 4 až 5 stupňů z minulých dekád, zůstává alarmující a představuje vážné riziko pro stabilitu ekosystémů i samotné lidstvo.