Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

ČHMÚ Brno: V červnu na jihu Moravy napršelo 200 procent normálu

Ilustrační foto
Ilustrační foto
Foto: Pixmac

Meteorologové z brněnské pobočky Českého hydrometeorologické ústavu (ČHMÚ) hodnotí měsíc červen pro Jihomoravský kraj jako srážkově mimořádný. V kraji napršelo průměrně 142,5 milimetru, což představuje 196,8 procenta normálu.

Na blogu meteorologů to uvedli Adéla Svejkovská a Jáchym Brzezina.

Nejvyšší měsíční srážkové úhrny meteorologové zjistili na stanicích Nemochovice na Vyškovsku, šlo o 245,4 milimetrů, dále Pohořelice na Brněnsku (227,8 mm) a Olešnice na Blanensku (219,8 mm).

Naopak nejnižší měsíční srážkový úhrn meteorologové zaznamenali na stanici Zastávka na Brněnsku, a to 76,5 milimetrů. Jen o něco více meteorologové naměřili na stanici Kobylí na Břeclavku (87 mm) a v Troubsku na Brněnsku (87,2 mm).

"Nejvyšší denní úhrn srážek 58 milimetrů byl zaznamenán 26. června na stanici Pohořelice," doplnili meteorologové.

Teplotně červen v Jihomoravském kraji meteorologové zhodnotili jako průměrný, měsíční průměr teploty vzduchu pro Jihomoravský kraj byl 17,5 stupně Celsia, což představuje odchylku plus 0,3 stupně od normálu. Nejvyšší průměrnou měsíční teplotu vzduchu 18,7 stupňů Celsia naměřili na stanici Brno-Žabovřesky, naopak nejnižší, a to 17 stupňů, v Tišnově na Brněnsku. Nejvyšší maximální teplotu vzduchu 31,8 stupně Celsia naměřili 28. června na stanici Brno-Žabovřesky.

Témata:  počasí déšť Jihomoravský kraj

Související

Aktuálně se děje

3. července 2025 9:35

Drama na nebi. Felix Slováček vyděsil rodinu, fanoušky i piloty

Jen krátce předtím, než uplynou tři měsíce od smrti všemi obdivované Anny Slováčkové, si lidé dělali obavy o jejího otce Felixe Slováčka. Toho totiž potkala náhlá zdravotní příhoda na palubě letadla. 

Zdroj: Dan Šrámek

Další zprávy

Ilustrační foto

Nebude to jen 1,5 °C. Extrémní počasí oteplí planetu o mnohem víc, bojí se vědci

Navzdory častým zprávám o rekordních vlnách veder, extrémním počasí a neochotě některých států jednat se svět podle aktuálních vědeckých odhadů pravděpodobně vyhne nejhorším scénářům globálního oteplení. Vše ale nasvědčuje tomu, že do konce století se planeta ohřeje přibližně o 2,7 °C oproti době před průmyslovou revolucí. Tento výhled, přestože lepší než předpokládaný nárůst teploty o 4 až 5 stupňů z minulých dekád, zůstává alarmující a představuje vážné riziko pro stabilitu ekosystémů i samotné lidstvo.