Dubnové počasí utvrdilo meteorology v tom, čeho se obávali. Situace se stále zhoršuje

Zpráva potvrzuje, že duben 2025 byl již 21. měsícem z posledních 22, kdy průměrná globální teplota překročila práh 1,5 °C nad předindustriální úrovní. Přestože byl o 0,07 °C chladnější než rekordní duben roku 2024, stále překonal třetí nejteplejší duben z roku 2016.

Za dvanáctiměsíční období od května 2024 do dubna 2025 byla průměrná globální teplota 1,58 °C nad předindustriální úrovní. Překročení této kritické hranice je považováno za milník, který by podle Pařížské klimatické dohody měl zůstat výjimečný. Realita však ukazuje dlouhodobější trend směřující opačným směrem.

Samantha Burgessová, vedoucí klimatické strategie v ECMWF, uvedla, že neustálé monitorování klimatu je zásadní pro pochopení a reakci na probíhající změny klimatu. „Globálně byl duben 2025 druhým nejteplejším zaznamenaným dubnem, čímž se prodlužuje série měsíců s teplotami přesahujícími 1,5 °C nad předindustriální úrovní,“ zdůraznila.

V Evropě činila průměrná teplota 9,38 °C, což je o 1,01 °C více než dlouhodobý průměr, a řadí se tak na šesté místo mezi nejteplejšími dubny v historii kontinentu. Nejvýraznější teplotní odchylky směrem nahoru byly zaznamenány ve východní Evropě, západním Rusku, Kazachstánu a Norsku. Naopak podprůměrné teploty postihly Turecko, části Bulharska, Rumunska, Krym a severní oblasti Fennoskandie.

Mimo Evropu panovaly nadprůměrné teploty především na Dálném východě Ruska, ve velké části střední Asie, v Severní Americe, částech Austrálie a v Antarktickém poloostrově i západní části Antarktidy. Podprůměrné teploty byly zaznamenány v jižní části Jižní Ameriky, ve východní Kanadě v oblasti Velkých jezer, na severovýchodě Grónska, na Svalbardu, v severní Austrálii a ve východní Antarktidě.

Průměrná teplota mořské hladiny v pásmu mezi 60° jižní a 60° severní šířky dosáhla 20,89 °C, což je druhá nejvyšší hodnota v historii měření pro měsíc duben. Oproti loňskému rekordu z dubna 2024 byla o 0,15 °C nižší. Nezvykle vysoké teploty byly naměřeny v mnoha oceánských oblastech, především v severovýchodním Atlantiku, kde i v dubnu přetrvávaly rekordní hodnoty. Středozemní moře bylo rovněž teplejší než obvykle, i když méně výrazně než v březnu.

V Arktidě byla ledová pokrývka o 3 % menší než průměr, což je šestý nejnižší dubnový výsledek za posledních 47 let satelitního sledování. Výrazně nižší koncentrace ledu byly v Barentsově moři a Ochotském moři, zatímco v Grónském moři bylo ledu více než obvykle.

V Antarktidě byla ledová pokrývka o 10 % nižší než průměr a jednalo se tak o desátý nejnižší dubnový výsledek v historii. Rozložení ledové pokrývky bylo však regionálně různorodé.

Hydrologická situace v dubnu 2025 přinesla značné regionální rozdíly. Většina střední Evropy, Velké Británie, jižní Fennoskandie a část východní Evropy čelila sušším podmínkám než obvykle. Naproti tomu více srážek spadlo v jižní Evropě, severním Norsku, jižním Finsku a částech západního Ruska.

V Alpách došlo v důsledku silných dešťů ke vzniku záplav, sesuvů půdy a lavin. Sucho zasáhlo také západní část Severní Ameriky, východní Asii, většinu jižní Austrálie, Madagaskar a části Jižní Ameriky. Nadprůměrné srážky byly zaznamenány v Kanadě, na Aljašce, v centrálních oblastech Ruska, jižní Africe, severní Austrálii a střední části Jižní Ameriky, přičemž některé regiony byly postiženy záplavami.

Zveřejněná data opět potvrzují, že globální klimatický systém se nevrací k dřívějšímu stavu. Překročení hranice 1,5 °C oproti předindustriálnímu období již není výjimkou, ale stává se novou normou. Zatímco Pařížská dohoda stanovila cíl tuto hranici nepřekročit, realita se od něj stále více vzdaluje.

Témata:  počasí,  jaro