V posledních měsících se západní a střední Afrika potýkají s devastujícími záplavami, které způsobily silné deště a zvýšené riziko extrémních povětrnostních podmínek, jež vědci připisují klimatickým změnám způsobeným lidskou činností. Extrémní počasí ale hlásí i Evropa.
Podle výzkumného týmu World Weather Attribution (WWA) letošní sezónní deště v povodí Nigeru a Čadského jezera zesílily v důsledku globálního oteplování o přibližně pět až 20 procent.
„Podobně intenzivní srážky mohou být v oblasti stále častější, pokud bude globální oteplování pokračovat stejným tempem,“ varovala WWA, která se zaměřuje na analýzu spojitostí mezi klimatickými změnami a extrémními projevy počasí.
Podle Úřadu OSN pro koordinaci humanitárních záležitostí (OCHA) způsobily letošní záplavy v západní a střední Africe přibližně 1 500 úmrtí, přičemž více než milion lidí bylo nuceno opustit své domovy. Přehrady v Nigérii a Súdánu byly zaplaveny nad svou kapacitu, což situaci dále zhoršilo.
WWA apelovala na investice do systémů včasného varování a modernizaci přehrad, aby se obyvatelům poskytla účinnější ochrana před extrémními povětrnostními vlivy. Afrika, ač přispívá ke světovým emisím uhlíku jen minimálně, čelí důsledkům klimatické krize zvlášť tvrdě.
Podobně se s dopady klimatických změn potýká i Řecko, které letos zažilo klimaticky nejnáročnější rok za posledních 40 let, jak potvrdil řecký premiér Kyriakos Mitsotakis v parlamentu.
Země se musela vyrovnat s nadprůměrnými teplotami, dlouhotrvajícím suchem a silným větrem, což vedlo k nárůstu lesních požárů. Řecko letos zaznamenalo rekordních 9 101 požárů oproti loňským 7 163, které zničily 44 000 hektarů lesů. Extrémní vedra začala v zemi už v březnu a podle místních meteorologů bylo léto 2024 nejžhavějším v historii měření.
Oba regiony nyní čelí dalším výzvám v boji proti následkům klimatické krize, která i přes minimální přispění k emisím dopadá na jejich obyvatele neúměrně tvrdě.
Témata: počasí, Klimatické změny
Související
24. října 2024 14:41
24. října 2024 4:52
23. října 2024 5:01
