reklama

Z posledních 30 let pršelo na Medarda aspoň v části Česka ve 23 letech. Podle pranostiky by tak Česká republika po většinu své historie na začátku léta zažívala pokaždé období dešťů. Údaje meteorologů to však nepotvrzují.

Například v roce 2015 na Medarda podle údajů, které poskytl ČTK hydrometeorologický ústav, pršelo na většině území Česka a úhrn srážek byl jeden z nejvyšších pro tento den od začátku 90. let. První týdny v červnu po Medardovi pak sice přinesly podle portálu Intersucho srážky, ale hlavně na západě země, zatímco východ se potýkal se suchem. Na začátku července se pak už na velké části území Česka vyskytovalo navzdory pranostice, slibující 40 dní dešťů, extrémní sucho. Podle dat ČHMÚ byly v roce 2015 objemy srážek za červen i červenec hluboko pod dlouhodobým průměrem. V červenci tehdy dokonce spadlo jen asi 40 procent úhrnu srážek obvyklého pro tento měsíc.

Také v roce 2012, kdy na Medarda pršelo téměř v celém Česku, přineslo následujících 40 dní velká sucha. Především na konci června tehdy bylo ve velké části země sucho extrémní. Až začátek července přinesl zlepšení, ale jen pro západ Česka, kdežto na východě velké sucho přetrvávalo. Objem srážek v červnu byl tehdy podle ČHMÚ na úrovni dlouhodobého průměru. Až v červenci se pak dostal nad průměr.

Třeba loni, kdy na Medarda pršelo jen zhruba ve třetině Česka a napršelo velmi málo vody, pak zemi zasáhly silné deště. V červnu se objevily bouřky i místní povodně a objem srážek nakonec dosáhl téměř dvojnásobku dlouhodobého průměru. I v červenci pak ještě pršelo, ale za celý měsíc byl objem srážek podprůměrný.

Sami pracovníci ČHMÚ loni zkoumali platnost pranostiky na 11 vybraných meteorologických stanicích na různých místech Česka. Pranostika se téměř vyplnila v roce 2009 na šumavské stanici Churáňov, kde pršelo na Medarda a poté i ve 35 z následujících 40 dní. Celkem ale jen v osmi případech z let 2000 až 2019 propršelo na vybraných stanicích více než 30 dní po Medardovi. Z těchto osmi případů pršelo na Medarda v šesti, zatímco ve dvou případech nespadla 8. června ani kapka. Nejvyšší úhrn srážek za 40 dní po Medardovi byl na Lysé hoře v roce 2000, a to přes 450 milimetrů. Ve zmíněném roce ale zrovna na Lysé hoře na Medarda nepršelo.

Meteorolog Miloš Dvořák již dříve v tiskové zprávě ČHMÚ uvedl, že spojování 8. června s počasím je ovlivněno tím, že je na vrcholu takzvaná medardovská cirkulace. Na jaře a počátku léta se totiž nad prohřívající se pevninou snižuje tlak vzduchu. Naopak nad chladnějším oceánem se tlak zvyšuje a tato nerovnováha se podle Dvořáka vyrovnává vpády chladnějšího a vlhčího vzduchu od moře.

Svatý Medard je zejména patronem sedláků, pastýřů či vinařů a lidé se k němu v minulosti obraceli právě s modlitbami za suché počasí při senoseči a proti dešti, který by mohl poškodit úrodu.

reklama