Padesátistupňová vedra budou v Evropě brzy realitou, varují experti na počasí

Mluvčí státní meteorologické agentury Aemet Rubén del Campo uvedl, že takový extrém by nastal spíše bodově, a to pravděpodobně v nejteplejších oblastech, jako je údolí řeky Guadalquivir, dolní tok Guadiany, nebo ve vnitrozemí středomořských regionů při letním proudění západního větru.

Ředitelka Španělské kanceláře pro změnu klimatu Elena Pita zdůraznila, že je nutné se na tyto extrémní scénáře připravit. Doporučila provádět zátěžové testy a vypracovat protokoly pro analýzu dopadů na kritickou infrastrukturu, služby, zdraví obyvatel a hospodářství.

Klíčové je podle ní také urbanistické plánování a preventivní opatření pro nejzranitelnější typy bydlení. Zatímco úřad poskytuje potřebné informace a rámcové postupy, konkrétní příprava na extrémní klima už závisí na jednotlivých samosprávách.

Zvyšování teplotních maxim ve Španělsku potvrzují i dlouhodobá data Aemetu. Průměrná nejvyšší letní teplota na celostátní úrovni stoupla od 60. let 20. století přibližně o dva stupně, což odpovídá nárůstu o tři desetiny stupně za každou dekádu.

Regionální modely pro polovinu tohoto století ukazují, že v případě středního množství emisí by průměr maxim v létě vzrostl o další dva stupně. Pokud by však emise zůstaly vysoké, průměrná maxima by do poloviny století vyskočila o tři až čtyři stupně. Země by tak zažívala extrémně horká léta s teplotami o pět stupňů vyššími, než jaké byly běžné v 70. a 80. letech minulého století.

Evropský teplotní rekord drží italská Sicílie, kde Světová meteorologická organizace 11. srpna 2021 ověřila 48,8 °C. V severní Africe již teploty padesátku překonaly, když v marockém Agadiru naměřili v srpnu 2023 rekordních 50,4 °C.

Podle francouzského klimatologa Christophe Cassoua z CNRS je dosažení padesátistupňové hranice v Evropě naprosto reálné a otázkou zůstává pouze to, kdy k tomu dojde. Francouzský meteorolog Guillaume Séchet doplnil, že globální oteplování sice nedělá z každého léta apokalypsu, ale výrazně zvyšuje pravděpodobnost jevů, které byly dříve považovány za téměř nemožné.

Snahy o přípravu na extrémní horka se již objevují v evropských metropolích. Pařížská radnice zorganizovala v říjnu 2023 krizové cvičení s názvem „Paříž na 50 stupních“, které mělo otestovat reakci dvou městských obvodů na extrémní vlnu veder. Výsledná zpráva ukázala, že při takových teplotách je klíčové posílit povědomí o rizicích a rozvíjet sousedskou solidaritu pro vzájemnou pomoc.

Vědecké práce pro Paříž předpokládají, že takový scénář je v první polovině století málo pravděpodobný, ale riziko jeho výjimečného výskytu po roce 2050 vzroste, pokud nebudou plněny mezinárodní klimatické závazky z roku 2015. Podobné cvičení pro simulaci padesátistupňových veder v městském prostředí oznámila na první čtvrtletí roku 2027 také Barcelona.

Témata:  počasí,  Klimatické změny,  léto