Podle analýzy Lipské univerzity v Německu, na kterou upozornila agentura Reuters, se letošní červenec pravděpodobně stane nejteplejším měsícem v historii měření. Průměrná globální teplota bude zhruba o 1,5 stupně Celsia vyšší ve srovnání s obdobím předprůmyslové éry. Klimatolog Karsten Haustein uvedl, že je téměř jisté, že se jedná o nejteplejší červenec, a možná bychom se museli vrátit o tisíce nebo desetitisíce let zpět, abychom na Zemi našli podobně teplé podmínky.
Generální tajemník OSN António Guterres reagoval na tuto zprávu tím, že jsou nezbytná "dramatická a okamžitá" opatření k omezení růstu globální teploty a zabránění nejhorším dopadům změny klimatu. Guterres varoval, že změna klimatu je děsivá a přichází éra globálního varu.
Světová meteorologická organizace (WMO) také uvedla, že je "velmi pravděpodobné", že červenec 2023 překoná dosavadní rekordy teplot. Nicméně WMO počká na oficiální oznámení až po získání všech dostupných údajů.
Klimatolog Piers Forster z univerzity v britském Leedsu potvrdil výsledky analýzy a uvedl, že červenec je téměř jistě nejteplejším zaznamenaným měsícem, což potvrzují různé nezávislé soubory dat kombinující měření v oceánu i na pevnině.
Podle vědců byly extrémní vlny veder na třech kontinentech tento měsíc zapříčiněny klimatologickou krizi způsobenou člověkem. Bez klimatických změn by tak velká vedra nebyla možná, ukazuje analýza mezinárodního klimatologického a meteorologického sdružení World Weather Attribution (WWA).
Ohromující horko ohrožující životy a lesní požáry v jižní Evropě a Severní Americe by byly "prakticky nemožné" bez umělého globálního oteplování, uvedli podle serveru Politico vědci, kteří posuzují roli změny klimatu v extrémních povětrnostních jevech, poté, co zanalyzovali nebezpečné vlny veder, které se v červenci přehnaly severní polokoulí, ničily úrodu, vyvolávaly lesní požáry a zabíjely lidi na třech kontinentech .
Vedra za sebou nechaly řadu teplotních rekordů. Více než 50 stupňů v Údolí smrti v USA, 45,3 stupně v Katalánsku, více než 43 stupňů po 24 dní v řadě v americkém Phoenixu, taková vedra by podle CNN byla nemožná bez klimatické změny, k níž na naší planetě dochází.
Ve skutečnosti by se mohlo stát, že toto co nyní zažíváme bude v budoucnu patřit k těm chladnějším létům, pokud rychle nepřestaneme spalovat fosilní paliva, varuje spoluautorka studie Friederike Ottová, klimatická vědkyně z Imperial College London. Podle ní ani toto ještě není nová hranice normálu, protože dokud budeme spalovat fosilní paliva, počasí se bude stále zhoršovat.
Podobnou myšlenku minulý týden prezentoval expert na klimatologii Peter Kalmus z Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA). Tvrdí, že současné léto, plné vln místy nesnesitelných veder, je to nejchladnější, jaké do konce života zažijeme. Nadcházející roky podle něj budou jen horší. A ostatní vědci z uznávaných organizací mu dávají za pravdu.
Vědec varoval, že letošní léto bude nejchladnější, jaké po zbytek svého života zažijeme. Vlny veder budou podle něj Evropu, USA a Asii devastovat stále více, stejně jako záplavy, monzuny a tajfuny. "Většina lidí stále neví, v jakém nebezpečí jsou," uvedl Peter Kalmus na twitteru.
Za pravdu mu nepřímo dávají i přední světové organizace. Světová meteorologická organizace (WMO) spadající pod Organizaci spojených národů (OSN) už dříve varovala před klimatickým jevem zvaným El Niño, jehož příchod potvrdil i Národní úřad pro oceány a atmosféru (NOAA). Po mnoha letech tak světu hrozí další vlny extrémních veder, které mohou podle expertů vyústit v nejteplejší roky, jaké kdy naše planeta zažila.
Svět v poslední době sice zažíval nejteplejší roky v historii, působil na něj ale jev La Niña, který sehrál roli dočasné brzdy rostoucích globálních teplot. Během tohoto jevu jsou na jižní části světa zimy obvykle teplejší, zatímco severní část zažívá chladnější zimy. La Niña, který podle NOAA může vést k výraznějším hurikánovým sezónám, ale nyní končí. A nastupuje obávaný El Niño.
Hlavními projevy El Niño jsou zvýšené teploty povrchového oceánu, které mohou ovlivnit atmosférické podmínky po celém světě. Tento jev má dopady na klima na globální úrovni, může ovlivnit srážky, teploty, proudění vzduchu a další meteorologické vzorce ve velkých částech naší planety.
Na rostoucí teploty ale mají vliv i klimatické změny, které způsobují každý rok "delší, větší a intenzivnější" extrémní vedra, uvedly WMO a WHO. Ve společném prohlášení organizace uvedly, že jsou "velmi znepokojeny" horkem a "smrtelnými následky", které může mít pro děti, starší lidi, bezdomovce a osoby se zdravotními problémy. Vlády musí usilovat o "naléhavé snížení emisí skleníkových plynů", aby zastavily "další nárůst globálního oteplování," uvedly podle SkyNews organizace.
"Jsme svědky delších, větších a intenzivnějších extrémních teplotních jevů, které každý rok rychle narůstají po celé zeměkouli kvůli změně klimatu," uvedly WHO a WMO. "Extrémní horko si vybírá nejvyšší daň na životech a zdraví těch, kteří jsou nejméně schopni zvládnout smrtelné následky," dodaly.
"Intenzita těchto událostí bude i nadále narůstat a svět se musí připravit na intenzivnější vlny veder," řekl John Nairn, hlavní poradce OSN pro extrémní vedra. Dodal, že počet vleklých a simultánních veder na severní polokouli vzrostl od 80. let šestkrát. "Tento trend nevykazuje žádné známky klesajícího trendu," řekl a varoval, že pokračující vlny veder "budou mít docela vážné dopady na lidské zdraví a živobytí".
Extrémní horko vyskytující se v zemích po celém světě je "nebezpečné" a "rychle rostoucí zdravotní riziko," varovala WMO. "Vlny veder patří k nejsmrtelnějším přírodním nebezpečím, každoročně se stovkami tisíc úmrtí, kterým lze předejít," řekl Nairn.
Témata: počasí, globální oteplování
Související
6. října 2024 5:00
5. října 2024 20:30
5. října 2024 6:03