Počasí přitvrzuje. I v březnu teploty zlámaly všechny rekordy

Globální průměrná teplota v březnu dosáhla hodnoty 14,06 °C, což je o 1,60 °C více než průměrná teplota v předindustriální éře. Zároveň se tak jednalo o dvacátý měsíc z posledních jednadvaceti, kdy globální teplota překročila mez 1,5 °C. Rok 2024, který byl dosud nejteplejší v historii, byl také prvním kalendářním rokem, kdy se celoroční teploty držely nad touto hranicí.

Podle Pařížské dohody z roku 2015 se 196 zemí světa zavázalo omezit globální oteplování na hodnotu pod 1,5 °C, maximálně však „výrazně pod 2 °C“. Překročení této hranice představuje podle vědců riziko nevratných změn v klimatickém systému Země. Ačkoliv izolovaný měsíc s nadlimitními teplotami nemusí znamenat trvalé porušení dohody, opakovaná a rostoucí odchylka je podle odborníků silným varováním.

V Evropě, která je nejrychleji se oteplujícím světadílem, dosáhla průměrná teplota v březnu 6,03 °C, což je o 2,41 °C více než průměr za období 1991–2020. Kromě extrémního tepla kontinent čelil i velmi kontrastnímu rozložení srážek. Zatímco Pyrenejský poloostrov, Norsko, části Islandu a severozápadní Rusko zaznamenaly nadprůměrné srážky, Spojené království, Irsko, střední Evropa a jihovýchodní oblasti včetně Řecka a Turecka hlásily naopak sucho.

Podle klimatoložky Samanthy Burgessové mnohé regiony zaznamenaly nejvlhčí nebo naopak nejsušší březen za posledních 47 let. Podobně extrémní byl i březen v Austrálii, která zaznamenala rekordní teploty a uzavřela tak nejteplejší 12měsíční období ve své historii. Australský meteorolog Simon Grainger uvedl, že chybějící tlakové níže, které by obvykle přinesly chladnější počasí, tentokrát zcela chyběly.

Zatímco globální teploty zůstaly vysoké, klimatolog Zeke Hausfather připomíná, že začátkem března došlo ke spuštění slabého jevu La Niña, který bývá spojen s ochlazováním povrchových vod v Tichém oceánu. Navzdory tomuto ochlazovacímu vlivu zůstaly globální teploty nadprůměrně vysoké. Přesto se domnívá, že je „velmi nepravděpodobné“, že rok 2025 překoná loňský rekord – spíše skončí na úrovni roku 2023, tedy druhého nejteplejšího v historii.

V Arktidě, která se otepluje čtyřikrát rychleji než zbytek světa, došlo v březnu ke katastrofálnímu úbytku mořského ledu. Rozsah ledu byl nejnižší od začátku satelitního měření v roce 1978. Zároveň se jedná o čtvrtý po sobě jdoucí měsíc, kdy rozsah ledu dosáhl historického minima pro dané období.

Julienne Stroeveová z amerického Národního centra pro sníh a led upozornila, že oteplování v Arktidě má vliv i na globální klimatické systémy. Oslabení ledové pokrývky ovlivňuje proudění vzduchu a tím i vývoj počasí v oblastech daleko za polárním kruhem.

Studie zveřejněná v loňském roce zároveň varovala, že zvyšující se počet dnů bez ledu ohrožuje život ledních medvědů, kteří bez něj ztrácejí přístup ke své kořisti – tulením. Hrozí jim tak hladovění a postupné vymírání.

Klimatologové i vědecká komunita varují, že se lidstvo nebezpečně přibližuje „bodu zlomu“, kdy bude velmi obtížné změny zvrátit. Přestože krátkodobé výkyvy nemusí samy o sobě znamenat katastrofu, dlouhodobý trend je jasný – planeta se nebezpečně otepluje. A pokud nedojde k razantnímu a rychlému omezení emisí, dopady budou stále častější, ničivější a obtížně zvládnutelné. 

Témata:  počasí,  jaro