Počasí si zničíme stejně jako vodu? Nová zpráva odhaluje skutečný stav Evropy

EEA analyzovala více než 120 000 povrchových vodních ploch a 3,8 milionu čtverečních kilometrů podzemních vod v 19 členských státech EU a Norsku. Výsledky jsou znepokojivé. Podle výkonné ředitelky EEA Leeny Ylä-Mononenové čelí evropské vodní zdroje bezprecedentnímu množství výzev, které ohrožují bezpečnost kontinentu v oblasti zásobování vodou.

Podle zprávy agentury dosáhlo pouze 37 procent evropských povrchových vod „dobrého“ nebo „vysokého“ ekologického stavu, což je ukazatel zdraví vodních ekosystémů. V období let 2015–2021 bylo v dobrém stavu jen 29 procent povrchových vod. Naopak podzemní vody, které jsou zdrojem většiny pitné vody, jsou na tom lépe – 77 procent z nich splňuje kritéria dobrého stavu.

Znečištění povrchových vod v Evropě způsobují především chemické a toxické látky, jako jsou mikroplasty a syntetické sloučeniny PFAS, které se často využívají v průmyslu a spotřebitelských výrobcích. Znečištění pochází také ze spalování uhlí, emisí z automobilů či zemědělského průmyslu a skládek odpadu.

Změna klimatu zhoršuje situaci evropských vod ještě více. EEA upozorňuje, že extrémní sucha, záplavy a nadměrné využívání sladkovodních zdrojů mají neblahý vliv na evropská jezera, řeky, pobřežní a podzemní vody. Agentura také vyzvala členské státy EU ke snížení používání pesticidů o 50 % do roku 2030, aby se omezil jejich negativní dopad na vodní ekosystémy.

EEA zdůrazňuje, že je nutné přijmout kroky k ochraně evropských vodních zdrojů, aby se zajistilo jejich dlouhodobé udržitelné využívání. Obnova ekosystémů a snižování spotřeby vody by měly být klíčovými prioritami pro evropské vlády v nadcházejících letech.

Jak dříve uvedla Světová meteorologická organizace (WMO), problém také je, že byl minulý rok v řekách nejnižší průtok za posledních 30 let, zatímco ledovce zaznamenaly největší úbytek hmoty za posledních 50 let. Kromě toho došlo k mnoha povodním po celém světě.

Vědci tvrdí, že ničivé povodně, které zasáhly region střední Evropy, protože kromě Česka bylo postižené i Polsko nebo Rakousko, byly o dost horší kvůli klimatické změně, informovala BBC. 

Panel organizace World Weather Attribution (WWA) konstatoval, že nedávná čtyřdenní deštivá epizoda byla rekordní ve střední Evropě. Díky dobré předpovědi se alespoň některé oblasti dokázaly na velkou vodu lépe připravit a zřejmě zabránit větším ztrátám na životech. 

Experti z WWA udělali srovnání, aby určili, jak velkou roli sehrála při extrémním počasí změna klimatu. Srážkové úhrny způsobené tlakovou níží Boris jsou podle nich stále vzácné a za současných podmínek hrozí jednou za 100 až 300 let. To platí za situace, kdy se kvůli skleníkovým plynům oteplilo o 1,3 stupně. 

Pokud oteplení dosáhne rovných 2 °C, podobné epizody budou o pět procent intenzivnější a o celých 50 procent častější, varovali vědci. Hrozí přitom, že pokud lidstvo nepodnikne proti globálnímu oteplování razantní kroky, zvýší se teplota dokonce až o tři stupně do konce století. 

Extrémní počasí letos bylo způsobeno jak přirozenými klimatickými jevy, jako jsou La Niña a El Niño, tak i klimatickými změnami vyvolanými lidskou činností. Uplynulý rok byl podle měření nejteplejší v dosavadní historii.

„Teplejší atmosféra zadržuje více vlhkosti, což vede k silnějším dešťům. Rychlejší vypařování a vysychání půdy naopak zhoršuje sucha,“ uvedla generální tajemnice WMO Celeste Saulová.

Podle OSN nyní nemá přístup k dostatečnému množství pitné vody 3,6 miliardy lidí, a tento počet by mohl do roku 2050 vzrůst na pět miliard. Během uplynulých tří let bylo více než 50 % světových vodních nádrží neobvykle suchých.

Saulová kromě snížení emisí skleníkových plynů také apelovala na lepší monitorování zdrojů pitné vody, což by mohlo zlepšit včasná varování pro obyvatelstvo.

Letošní léto na severní polokouli navíc bylo vůbec nejteplejší v historii měření a překonalo rekord, který držela loňská letní sezóna. Současně roste pravděpodobnost, že rok 2024 bude nejteplejším rokem v dějinách, uvedla Služba Evropské unie pro sledování klimatu Copernicus (C3S).

V Evropě byla průměrná teplota během letošních letních měsíců nejvyšší v historii, o 1,54 stupně Celsia vyšší než průměr v letech 1991 až 2020, čímž překonala rekord z roku 2022.

Podle zprávy C3S bylo léto v západní a severní Evropě nadprůměrně vlhké, zatímco v oblasti Středomoří a východní Evropy panovalo nadprůměrné sucho.

Od září 2023 do srpna 2024 byla průměrná globální teplota podle služby Copernicus až o 1,64 stupně Celsia vyšší než průměr z předindustriální éry, což je referenční hranice pro omezení nejhorších dopadů klimatických změn.

Témata:  počasí,  voda,  řeky