Rekordní počasí v Řecku zabíjí. Několik lidí se pohřešuje

Řecké média informovala nejprve o smrti 67letého britského novináře, který se ztratil začátkem června na ostrově Symi u tureckého pobřeží a o několik dní byl nalezen mrtvý. Muž během procházky sjel z cestičky a zkolaboval na místě, kde ho bylo obtížné najít, uvedly řecké úřady.

Další dva lidé zemřeli na Krétě. Na procházce zemřel 80letý muž, 70letý muž zkolaboval na pláži.

Na Mathraki, malém ostrově západně od Korfu, zemřel během procházky 55letý Američan. Na ostrově Samos u pobřeží Turecka bylo nalezeno mrtvé tělo 74letého Holanďana, který se před několika dny sám vydal na procházku.

Na souostroví Kyklady je pohřešovaný občan Spojených států a dvě postarší Francouzky. Američan se ztratil před více než týdnem na ostrově Amorgos a Francouzky minulý týden při procházce na ostrově Sikinos.

Podle řeckých médií se některé z obětí vydaly ven do tepla krátce poté, co snědly oběd a vypily nějaký alkohol. Jiní zase neměli mapu či chytrý telefon nebo se nacházeli v těžko dostupném terénu.

Řecký kardiolog Thomas Giannoulis přitom upozornil na to, že mnozí turisté podceňují procházku na přímém slunci a negativní vliv na jejich organismus. V době veder se totiž zvyšuje riziko dehydratace či přehřátí organismu. "Toto nebezpečí stoupá s věkem osoby," upozornil Giannoulis.

V důsledku extrémně vysokých teplot byla minulý týden po sobě zavřena nejnavštěvovanější turistická atrakce v Řecku, Akropole v Aténách. V zemi probíhá nejčasnější vlna veder v historii, jak uvádí tamní média. Zavřeny byly rovněž školy.

Návštěvníci nemohli do památkové oblasti na vrcholu kopce mezi 12:00 a 17:00 SELČ. Stejná opatření platila i ve středu. Ve čtvrtek dosáhla teplota v centru Atén až 42 stupňů Celsia. Úřady vydaly výstrahy a zavřely školy kvůli předpovědi vysokých teplot.

Meteorologové uvedli, že jde o nejranější vlnu veder od začátku měření v Řecku. V zemi je vlna veder definována jako období, kdy teplota přesáhne 38 stupňů Celsia po tři po sobě jdoucí dny.

Ještě žhavěji než v Aténách bylo na ostrově Kréta, kde teploty dosáhly 44,5 stupňů Celsia, a na Peloponéském poloostrově, kde naměřili 43,9 stupňů Celsia. Na Krétě a dalších ostrovech byly preventivně uzavřeny některé archeologické naleziště.

Řecký ministr pro klimatickou krizi Vassilis Kikilias varoval před rizikem požárů kvůli silným větrům, které by mohly zasáhnout celou zemi. Civilní ochrana je ve vysoké pohotovosti, a velmi vysoké riziko požárů se očekává v pátek v deseti regionech, včetně jihovýchodní Atiky.

Vedra se letos očekávají na více místech světa, Světová meteorologická organizace (WMO) ale už potvrdila, že klimatický jev La Niňa se ve druhé polovině roku 2024 vrátí a po měsících teplotních rekordů přispěje ke snížení teplot.

Ke změně pravděpodobně dojde během několika následujících měsíců, protože jev El Niňo, který od poloviny roku 2023 přispěl k prudkému nárůstu globálních teplot a extrémnímu počasí na celém světě, "ukazuje známky toho, že se blíží ke konci" , uvedla WMO, kterou citovala agentura AFP.

Šanci, že se v období mezi srpnem a listopadem La Niňa vrátí, odhaduje WMO na 70 procent. Americká oceánografická agentura uvádí až 90procentní pravděpodobnost.

V tiskové zprávě WMO se píše, že La Niňa způsobuje rozsáhlé ochlazování povrchových teplot oceánů ve středním a východním rovníkovém Pacifiku. Souvisí se změnami v tropické atmosférické cirkulaci: větrem, tlakem a srážkami.

Přesné účinky se však liší v závislosti na intenzitě, trvání, ale i ročním období, ve kterém se jev vyskytuje, a interakce s jinými klimatickými jevy, zdůrazňuje WMO s tím, že účinky se liší i podle regionu - v tropech má La Niňa klimatické vlivy opačné než El Niňo.

Jak však objasnil zástupce generálního tajemníka WMO Ko Barrett, konec jevu El Niňo nepřinese přestávku v dlouhodobých klimatických změnách, protože Země se bude nadále oteplovat v důsledku skleníkových plynů zachycujících teplo a výjimečně vysoké povrchové teploty moří budou hrát důležitou roli i v následujících měsících.

Rok 2024 bude přesto podle WMO zřejmě ještě teplejší než ten předchozí, který byl rekordní v celé historii měření. Na úterní tiskové konferenci k výroční zprávě o stavu klimatu ve světě to řekl šéf monitorování klimatu WMO Omar Baddour.

WMO podle serveru France24 uvedla, že loňské průměrné teploty dva metry nad zemským povrchem byly vyšší o 1,45 stupně Celsia oproti stavu před průmyslovou revolucí. Pařížská klimatická konference v roce 2015 stanovila, že globální teplota může stoupnout ve srovnání s tímto obdobím o nejvýše 1,5 stupně Celsia.

Uplynulý rok byl podle WMO součástí nejžhavějšího desetiletí v zaznamenaných dějinách a vlny extrémních teplot způsobily rekordní úbytek ledovců. Ve Švýcarsku, kde sídlí vedení WMO, ztratily ledovce za poslední desetiletí až deset procent objemu.

WMO zdůraznila, že El Niňo nyní postupně slábne. Nicméně teplo uvězněné v atmosféře skleníkovými plyny bude ovlivňovat teploty ovzduší i v následujících týdnech.

El Niňo je klimatický jev, který se projevuje zvyšováním teploty povrchu oceánu v rozsáhlých oblastech centrální a východní části rovníkového Tichého oceánu. Opakující se cyklicky po dvou až sedmi letech, obvykle trvá devět až 12 měsíců.

Na jihu Jižní Ameriky, jihu USA, v oblasti Afrického rohu a ve střední Asii obvykle způsobuje vydatné srážky, zatímco v Austrálii, Indonésii a některých oblastech jižní Asie, střední Ameriky a severu Jižní Ameriky způsobuje sucho.

Vrchol jeho vlivu obvykle nastává rok po jeho vzniku, což nyní připadá na rok 2024. Jeho protikladem je klimatický jev La Niňa, který naopak přináší ochlazení. Mezi oběma jevy se vyskytují období neutrálních podmínek.

Témata:  Řecko,  počasí