Prakticky po celém Česku v pondělí alespoň trochu zapršelo, takže například mohla být odvolána výstraha před požáry. Problémy se suchem ale neskončily. Ačkoliv ještě neskončil srpen, je letošní rok rekordní, co se týká nedostatku půdní vláhy. Oznámil to projekt Intersucho.
Experti zmínili, že důležitým faktorem s vlivem na dopady půdního sucha je délka a doba jeho výskytu, přičemž každoročně se vyskytnou alespoň jednotky dnů s nedostatkem půdní vláhy. "Rozdíl však spočívá v tom, kdy se tento nedostatek vyskytne – zda například na podzim, nebo na jaře – a také v délce jeho trvání. Může jít pouze o několik dnů, ale také o několik týdnů či, s několika přestávkami po srážkách, dokonce měsíců," upozornili na webu.
V roce 2026 je období s nedostatkem půdní vláhy rekordní. Na 30 procentech území republiky je evidován od začátku roku. Jde o oblast jižní a střední Moravy a závětrnou stranu Krušných hor, kde se jedná o dlouhodobý problém.
"Letos jsou ale dlouhodobým nedostatkem vláhy postiženy i další oblasti s vyšší nadmořskou výškou, např. Vysočina, a nedostatek vláhy také částečně zasahuje do horských oblastí," podotkli odborníci.
Půdní vláhy byl nedostatek i loni, mezi další více postižené roky patří roky 2003, 2015, 2017 až 2019 a 2022. Letos kleslo relativní nasycení půdy v půdním profilu pod 50 procent ve více než 220 dnech.
Podle meteorologů je z celkových srážkových úhrnů patrné, že pondělní bouřky a přeháňky pomohly se suchem jen výjimečně. Lokálně se totiž úhrny velmi lišily. "Alespoň 20 mm (stále mnohonásobně pod deficitem, který v krajině máme) spadlo jen přibližně na 5-10 % území. Pro úhrny nad 30 mm to budou pak jen jednotky procent," uvedlhydrometeorologický ústav.
Na polovině území republiky nicméně spadlo alespoň šest milimetrů srážek. V rámci krajů napršelo nejvíce v Libereckém kraji, kde bylo na většině území zaznamenáno alespoň 10 mm srážek. V západní polovině kraje na Českolipsku to bylo plošně i kolem 45 milimetrů.
"Nejméně, tedy maximálně jednotky milimetrů, napršelo například na částech Vysočiny, na Tachovsku, Kounovsku, Jičínsku, kolem Lipna nebo severně od Žlutic. Nejvyšší úhrny na stanicích jsme pak zaznamenali v ústecké části Krušných hor. Stanice Sněžník zaznamenala dokonce 91,7 mm srážek, okolní stanice pak mezi 50 mm a 70 mm," dodali meteorologové.
Související
18. srpna 2026 13:24
14. srpna 2026 10:01
1. srpna 2026 4:00
30. července 2026 4:00
2. května 2026 13:24
2. května 2026 11:39
