Prakticky po celém Česku v pondělí alespoň trochu zapršelo, takže například mohla být odvolána výstraha před požáry. Problémy se suchem ale neskončily. Ačkoliv ještě neskončil srpen, je letošní rok rekordní, co se týká nedostatku půdní vláhy. Oznámil to projekt Intersucho.
Vláda premiéra Andreje Babiše (ANO) se v pondělí prioritně věnovala především problematice sucha. Novelizací také upravila pravidla pro škody způsobené softwarem a umělou inteligencí a podpořila vysokorychlostní tratě.
Česko i další evropské státy trápí sucho. K dlouhodobým příčinám tohoto stavu ale nepatří jen nárůst teploty vlivem klimatické změny. Autoři zajímavé studie poukázali na to, že důležitou roli hraje změna, která není úplnou novinkou. Upozornil na to Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ).
V Česku se očekává dosažení nejhoršího stavu hydrologického sucha od konce roku 2022, uvedl Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ). Počasí v tom hraje zásadní roli, zvlášť když momentálně panuje již druhá vlna tropických veder během letošního léta.
Problémy se suchem se v Česku opakují už prakticky každý rok. Nedostatek vláhy panuje i nyní, přičemž právě začala další vlna tropických veder. Prognózy expertů z hydrometeorologického ústavu tak nejsou příznivé.
Víkend přináší kromě prvních letních dnů letošního roku i meteorologickou výstrahu. Kvůli suchu a poměrně vysokým teplotám totiž v části země panuje riziko vzniku a šíření požárů. Platí proto varování Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Odborníci v posledních dnech bijí na poplach, protože sucho v Česku se prohlubuje. Za březen a duben spadlo nejméně srážek minimálně od roku 1961, potvrdil Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ).
Je sice teprve konec dubna, ale sucho v Česku se již touto dobou prohlubuje. Počasí v tom hraje zásadní roli. Odborníci navíc očekávají, že situace se v nejbližších dnech dále zhorší.
Světové klima se stává stále nepředvídatelnějším, což vedlo odborníky k zavedení nového pojmu – globální podivnost („global weirding“). Tento termín odráží skutečnost, že rostoucí teploty vyvolávají extrémní a někdy protichůdné meteorologické jevy po celém světě. Města se potýkají s rychle se střídajícími katastrofami, což ztěžuje obnovu postižených oblastí. A podle vědců bude situace v budoucnu jen horší, uvedl The Week.
Leden 2025 se zapsal do historie jako nejteplejší leden vůbec, s teplotami o 1,7 °C vyššími než v předindustriální éře. Mnozí klimatologové očekávali, že přechod k přirozenému ochlazovacímu jevu La Niña přinese alespoň mírné zmírnění globálního oteplování. To se však nestalo. Aktuální data naznačují, že lidská činnost a oteplování oceánů nyní převažují nad přirozenými klimatickými cykly.
Zelený klimatický fond (GCF) schválil rekordní grant ve výši 103,2 milionu dolarů na posílení systémů včasného varování v sedmi zemích, které jsou silně ohroženy klimatickými změnami. Projekt, který povede Rozvojový program OSN (UNDP), bude trvat pět let a přinese přímý prospěch více než 78 milionům lidí v Antigui a Barbudě, Kambodži, Čadu, Ekvádoru, Etiopii, Fidži a Somálsku.
Zpráva vědců pod záštitou OSN varuje, že suché oblasti nyní tvoří 40 % povrchu Země (s výjimkou Antarktidy). Tento alarmující trend se odráží v trvalé přeměně rozsáhlých území – velikostí odpovídajících oblasti o třetinu větší než Indie – z vlhkého klimatu na suché. Výsledkem je dramatický pokles zemědělské produktivity a ohrožení milionů lidí po celém světě.
Důsledky ruského vpádu na Ukrajinu můžou být požehnáním v boji proti klimatickým změnám, protože země donutí k úsporám energií a investicím do obnovitelných zdrojů. Řekl to dnes šéf Světové meteorologické organizace (WMO) Petteri Taalas, napsala agentura DPA.
Dopady změny klimatu podle Roberta Stojanova z Provozně ekonomické fakulty Mendelovy univerzity zvyšují pravděpodobnost migrace do měst, týká se to především těch v rozvojových zemích. Rozvojové programy by se proto podle něj měly zaměřit právě na města, a to jako na útočiště pro klimatické migranty.
Nynější sucho v Evropě je podle expertů Evropské unie patrně nejhorší za 500 let. Řekl to dnes podle agentury DPA mluvčí Evropské komise. K 10. srpnu platilo varování před suchem pro 47 procent území Evropy.
Bolestivý nedostatek deště a neúprosné vlny veder způsobují vysychání řek ve Spojených státech, Evropě, Asii i na Blízkém východě. Běžným jevem se stávají obnažené části koryt řek a některé toky jsou tak vyschlé, že jsou prakticky nesplavné.
Kvůli mimořádnému suchu, které trvá už dva roky, je na východě Afriky ohroženo hladem 22 milionů lidí. V zemích takzvaného Afrického rohu, tedy v Somálsku, v Keni a v Etiopii, se navíc situace nejspíš bude dál zhoršovat, varoval dnes ve své zprávě Světový potravinový program (WFP). Počet lidí, kteří mají problém sehnat dostatek jídla, se od začátku roku zvýšil o devět milionů.
V polovině tohoto století budou rozsáhlé oblasti kontinentálních Spojených států zažívat dlouhodobé a nebezpečné vlny veder, uvádí podle listu The Guardian nová studie. V některých oblastech budou teploty po celé týdny převyšovat 38 stupňů Celsia.
Déšť, který byl v uplynulém týdnu hlavně na Moravě, v Praze a okolí a na Českokrumlovsku, pomohl zmírnit míru sucha zejména v povrchové vrstvě půdy do 40 centimetrů. V půdním profilu do 100 centimetrů ale některý z pěti stupňů sucha, od počínajícího po extrémní, platí na 37 procentech území Česka. Vyplývá to z aktuálních dat zveřejněných na webu projektu Intersucho.
Několik horkých a suchých dnů způsobilo vyschnutí Moravy a také západu a severozápadu Čech. Vyplývá to z aktuální mapy projektu Intersucho, který sleduje stav půdního sucha do hloubky jednoho metru. Nejhorší situace, tedy nejvyšší stupeň sucha označovaný jako extrémní sucho, je na jižní Moravě, na Hané, v Jeseníkách a okolí či také v Ašském výběžku.
Už 85 procent území Česka je nyní zasaženo nějakou úrovní zemědělského sucha. Řadu týdnů totiž na většině území nepršelo ani nesněžilo, výjimkou jsou hory. Nasycení půdy je ještě na většině území poměrně dobré, ale zásoba vody je na mnoha místech výrazně nižší, než je pro tuto dobu obvyklé. Nedoplňují se totiž zásoby z tajícího sněhu, který už v nížinách a středních polohách několik týdnů není.
S ročním zpožděním začne v neděli ve Skotsku konference OSN o změnách klimatu, která podle odborníků může rozhodnout o tom, zda se podaří planetu ochránit před katastrofálními důsledky globálního oteplování. Klimatologové jsou zajedno v tom, že nejčernějším scénářům se dá předejít pouze drastickým snižováním emisí skleníkových plynů, k němuž se musejí zavázat hlavně ti největší znečišťovatelé.
Francouzské Národní shromáždění dnes schválilo zákon na ochranu klimatu. Norma má kromě jiného zamezit například rozšiřování letišť, zakázat hořáky na zahrádkách restaurací či snížit množství odpadu z obalů, uvedla agentura Reuters. Zakázány mají také být vnitrostátní lety, které lze nahradit cestou vlakem kratší než dvě a půl hodiny.
6. září 2026 21:48
6. září 2026 20:05
6. září 2026 18:40
6. září 2026 17:24
6. září 2026 16:17
6. září 2026 15:13
6. září 2026 14:26
6. září 2026 13:39
6. září 2026 12:51
6. září 2026 11:52
6. září 2026 11:04
6. září 2026 10:08
6. září 2026 8:33
Dvě svatby se v posledních dnech řeší v našem šoubyznyse. Zatímco u Dary Rolins můžeme něco takového prakticky vyloučit, u Taťány Kuchařové se nabízí, že by po vstupu do manželství mohlo následovat založení rodiny. První takové spekulace už se ostatně objevily.
Zdroj: Ludmila Plachá
Česko podle premiéra Andreje Babiše (ANO) přijalo v reakci na incidenty v Německu dostatečná opatření. K možnému vyhoštění ruských diplomatů řekl, že čeká na to, jaká bude domluva mezi evropskými spojenci. Babiš se tak vyjádřil v diskuzním pořadu Partie na stanici CNN Prima News.
