Většina přehrad v Česku je po vydatných deštích plná nebo téměř plná a někde začínají vodu i upouštět, aby vznikl prostor pro další srážky. Naopak nádrže v Povodí Ohře mají i přes deštivé počasí stále rezervu. Vyplynulo to z dnešního zjištění ČTK. Díky častým a intenzivním srážkám je podle údajů na portálu Intersucho dost vody i v krajině a sucho v ní se už téměř nevyskytuje.
Intenzivní srážky uplynulého týdne, které v některých částech Česka zvedly hladiny řek i menších toků, způsobily, že z mapy zmizely tři nejhorší stupně zemědělského sucha. Vyplývá to z údajů portálu Intersucho z nedělního rána.
Zemědělské sucho z Česka po vydatných deštích posledních dnů rychle mizí a v některých oblastech i z hlubší vrstvy půdy, která byla po srážkově chudém jaru vyschlá prakticky všude, vyplývá z údajů, které dnes vědci zveřejnili na portálu InterSucho.
Sucho v České republice je viditelné z vesmíru. Vědci totiž situaci monitorují prostřednictvím satelitů Evropské vesmírné agentury. Z nich získaná data za poslední měsíc ukazují, že v ČR je zřejmě nejnižší vlhkost půdy za posledních šest let. V některých oblastech je rozdíl oproti průměru až 30 procent.
Ministerstvo životního prostředí chce zavést u nových staveb povinnost akumulovat dešťovou vodu, nebo ji vsakovat. Změna v novele vodního zákona by mohla platit od roku 2021, uvedl dnes na tiskové konferenci po jednání Národní koalice pro boj se suchem ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO).
Ministerstvo zemědělství chce hájit 31 území pro vodní nádrže. Nejvíce, sedm, je jich v Kraji Vysočina, některé nádrže ve Zlínském kraji by měly mít i přes 200 hektarů. Dnes to zástupci ministerstva oznámili na tiskové konferenci. Celkem by nová místa zadržela 273 milionů metrů krychlových vody, což je zhruba třetina vodní nádrže Orlík.
Sucho letos v Česku podle Martina Rulíka z katedry ekologie a životního prostředí Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého udeřilo mnohem dříve než v předchozích letech. Následkem bude další výrazný pokles hladiny podzemních vod i průtoků v řekách a potocích. Dřívější sucho je způsobeno slabou sněhovou pokrývkou a také nedostatkem deště na jaře.
Zemědělské sucho bylo v dubnu prakticky v celém Česku, silné nebo mimořádné sucho bylo také v 80 procentech zdrojů podzemní vody. Situace je katastrofická, řekl dnes na tiskové konferenci ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO).
Současná suchá epizoda, kterou Česko prochází od roku 2015 a stále nekončí, je nejhorší za posledních 500 let, vyplývá z údajů shromážděných týmem vědců z projektu InterSucho.
Květen by musel být hodně deštivý, aby výrazně zmírnil dopady sucha na lesní porosty. Lesy na severu Čech suché období těžce zasáhlo, ohroženy ale mohou být i lokality v jiných částech republiky. Stromy, které byly postiženy už loni, by letos nemusely přežít. ČTK to řekl Martin Kopecký z Botanického ústavu Akademie věd ČR. Kopecký se zabývá zkoumáním lesního mikroklimatu.
Aktuální stav sucha na území České republiky je horší, než tomu bylo v polovině dubna v letech 2018 a 2019. Pokud by se nedostatek vody dále prohluboval, mělo by to negativní dopad na zemědělskou výrobu.
Letošní leden byl v Česku jedenáctý nejteplejší od roku 1961. Průměrná měsíční teplota vzduchu dosáhla 0,3 stupně Celsia. Výrazně teplý byl poslední den měsíce, kdy v Ústeckém kraji teplota překročila i 15 stupňů. Největší teplo bylo dosud v lednu 2007, kdy Česko mimo jiné zasáhl orkán Kyrill a měsíční teplota dosáhla 3,1 stupně. Srážkově byl leden velmi chudý, s měsíčním úhrnem 18 milimetrů jde o šestý nejhorší údaj za 60 let.
Deště v posledních dnech sice téměř zažehnaly v Česku sucho v půdě v hloubce do jednoho metru. Zemědělce ale znepokojuje chybějící sníh. Leží prakticky jen na horách ve vyšších polohách, což znamená, že v březnu a v dubnu, kdy sníh odtává, už se nebude voda v půdě doplňovat.
Více než třetina území České republiky trpí na konci letošního roku zemědělským suchem, tedy suchem v půdě do hloubky jednoho metru. Vyplývá to z aktuálních údajů, které zveřejnili vědci na portálu InterSucho. Výrazně lépe je na tom aktuálně Morava, nejhorší situace je v jižních a severozápadních Čechách. Prognóza na příští dva měsíce nepředpokládá zásadní zlepšení situace.
Sucho v současnosti vnímá jako problém skoro devět desetin Čechů. Před třemi lety ještě sucho pokládalo za problém jen 76 procent lidí. Vyplývá to z listopadového průzkumu firmy Ipsos, kterého se zúčastnilo přes 1000 lidí. ČTK poskytl výsledky průzkumu zakladatel projektu Voda základ života Jiří Hauptmann.
Regulace velikosti lánů s jedinou plodinou, kterou plánuje ministerstvo zemědělství, může zmírnit i dopady sucha. Podle Josefa Stehlíka z Asociace soukromého zemědělství (ASZ) ale není samospasitelná. Následovat by mělo vydání nové protierozní vyhlášky, která by pomohla řešit situaci v lokalitách, kde už eroze je.
Česká republika i Slovensko se v posledních letech potýkají se suchem, v Česku byl ale letos zatím propad srážek nižší než loni. Informovali o tom dnes zástupci hydrometeorologických ústavů obou zemí. Podle slovenského klimatologa Pavola Faška prochází Česko částečně horším vývojem než Slovensko, kterému pomáhá blízkost Středozemního moře.
Pokračující sucho a nedostatek srážek by v budoucnu mohlo ovlivnit pokles českého HDP až o 1,6 procenta. Vědci z Centra pro vodu, půdu a krajinu při České zemědělské univerzitě (ČZU) vyčíslili, že by pokles činil až 80 miliard korun. Další nezapočítané náklady sucha by představovaly dopady například na zdraví obyvatel, životní prostředí a vyplacené náhrady z pojištění.
Letošní červenec byl proti loňskému chladnější a deštivější, nicméně prohlubující se sucho zmírnil jen nepatrně. Podzemní vody navíc na některých místech ještě ubylo. Půdní sucho je naopak na menší ploše než před rokem. Uvedl to dnes Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ).
Česká republika by měla v příštím plánovacím období EU, tedy v letech 2021 až 2027, získat do operačního programu Životní prostředí (OPŽP) minimálně stejně peněz jako má nyní. V současné sedmileté etapě, která končí příští rok, tento program může rozdělit 72 až 73 miliard Kč, významná část peněz půjde do boje suchem, řekl ČTK ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO). Při setkání se starosty Plzeňského kraje minulý týden ve čtvrtek také uvedl, že velkou výhodou je to, že priority Evropské komise se hodně shodují s prioritami českého operačního programu.
Půdní sucho se v minulém týdnu kvůli zvýšenému výparu z půdy a z vodních hladin, který způsobily vyšší teploty, rozšířilo na 75 procent území ČR. Podzemní vody podle Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) nadále zůstávají ze dvou třetin ve stavu mimořádného sucha. Vodohospodáři kvůli úbytku vody v tocích začínají regulovat čerpání z řek a potoků. Významnější déšť z lokálních bouřek o víkendu se projevil na stavech vody pouze krátkodobě.
Sucho z Česka během minulého týdne mírně ustoupilo, trpí jím především severní polovina republiky. Zemědělci hlásí velké ztráty a ani studený a vlhký květen úrodu příliš nezachránil. Poškozené je obilí, řepka, mák, kukuřice, ovoce i zelenina. Obilí už mnohde ani nedozrává, ale rovnou zasychá. Neroste pořádně ani tráva, vojtěška či jeteloviny, takže mnozí nebudou mít dostatek krmiva ani druhý rok po sobě. Na Moravě se také dramaticky rozšířil hraboš polní, který decimuje úrodu místy až o 80 procent, vyplývá z informací na portálu InterSucho.
Hladina polské řeky Visly natolik poklesla, že je místy vidět dno. "Pouhé centimetry nás dělí od dalšího rekordu pokud jde o nejnižší hladinu vody," ohlásila televize TVN 24. Stávající rekord není nijak starý, vznikl v srpnu 2015. Momentálně je hladina řeky podle ukazatele u varšavských nábřežních bulvárů na úrovni 44 centimetrů. Před čtyřmi lety klesla hladina řeky ještě o tři centimetry níže.
28. května 2026 21:43
28. května 2026 20:21
Hned dvě smutné zprávy zasáhly ve čtvrtek českou uměleckou obec. Ve věku 91 let zemřela zpěvačka, šansoniérka a herečka Věra Nerušilová, o které se tradovalo, že má možná vůbec nejnižší ženský hlas v Česku.
Zdroj: Jan Hrabě
S koncem května začíná i letošní sezóna samosběrů jahod, která ale bude slabší než v předchozích letech. Jarní mrazy společně se suchem poškodily část úrody a pěstitelé očekávají nižší sklizeň i menší plody. Podle odhadů může být letošní úroda oproti loňsku až o třetinu nižší. Omezenější nabídka se zároveň promítne do cen, které letos na řadě míst vzrostou až o deset procent. Farmáři navíc upozorňují, že letošní samosběry mohou skončit dříve než obvykle.
