Zemědělské sucho bylo v dubnu prakticky v celém Česku, silné nebo mimořádné sucho bylo také v 80 procentech zdrojů podzemní vody. Situace je katastrofická, řekl dnes na tiskové konferenci ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO).
Současná suchá epizoda, kterou Česko prochází od roku 2015 a stále nekončí, je nejhorší za posledních 500 let, vyplývá z údajů shromážděných týmem vědců z projektu InterSucho.
Květen by musel být hodně deštivý, aby výrazně zmírnil dopady sucha na lesní porosty. Lesy na severu Čech suché období těžce zasáhlo, ohroženy ale mohou být i lokality v jiných částech republiky. Stromy, které byly postiženy už loni, by letos nemusely přežít. ČTK to řekl Martin Kopecký z Botanického ústavu Akademie věd ČR. Kopecký se zabývá zkoumáním lesního mikroklimatu.
Aktuální stav sucha na území České republiky je horší, než tomu bylo v polovině dubna v letech 2018 a 2019. Pokud by se nedostatek vody dále prohluboval, mělo by to negativní dopad na zemědělskou výrobu.
Letošní leden byl v Česku jedenáctý nejteplejší od roku 1961. Průměrná měsíční teplota vzduchu dosáhla 0,3 stupně Celsia. Výrazně teplý byl poslední den měsíce, kdy v Ústeckém kraji teplota překročila i 15 stupňů. Největší teplo bylo dosud v lednu 2007, kdy Česko mimo jiné zasáhl orkán Kyrill a měsíční teplota dosáhla 3,1 stupně. Srážkově byl leden velmi chudý, s měsíčním úhrnem 18 milimetrů jde o šestý nejhorší údaj za 60 let.
Deště v posledních dnech sice téměř zažehnaly v Česku sucho v půdě v hloubce do jednoho metru. Zemědělce ale znepokojuje chybějící sníh. Leží prakticky jen na horách ve vyšších polohách, což znamená, že v březnu a v dubnu, kdy sníh odtává, už se nebude voda v půdě doplňovat.
Více než třetina území České republiky trpí na konci letošního roku zemědělským suchem, tedy suchem v půdě do hloubky jednoho metru. Vyplývá to z aktuálních údajů, které zveřejnili vědci na portálu InterSucho. Výrazně lépe je na tom aktuálně Morava, nejhorší situace je v jižních a severozápadních Čechách. Prognóza na příští dva měsíce nepředpokládá zásadní zlepšení situace.
Sucho v současnosti vnímá jako problém skoro devět desetin Čechů. Před třemi lety ještě sucho pokládalo za problém jen 76 procent lidí. Vyplývá to z listopadového průzkumu firmy Ipsos, kterého se zúčastnilo přes 1000 lidí. ČTK poskytl výsledky průzkumu zakladatel projektu Voda základ života Jiří Hauptmann.
Regulace velikosti lánů s jedinou plodinou, kterou plánuje ministerstvo zemědělství, může zmírnit i dopady sucha. Podle Josefa Stehlíka z Asociace soukromého zemědělství (ASZ) ale není samospasitelná. Následovat by mělo vydání nové protierozní vyhlášky, která by pomohla řešit situaci v lokalitách, kde už eroze je.
Česká republika i Slovensko se v posledních letech potýkají se suchem, v Česku byl ale letos zatím propad srážek nižší než loni. Informovali o tom dnes zástupci hydrometeorologických ústavů obou zemí. Podle slovenského klimatologa Pavola Faška prochází Česko částečně horším vývojem než Slovensko, kterému pomáhá blízkost Středozemního moře.
Pokračující sucho a nedostatek srážek by v budoucnu mohlo ovlivnit pokles českého HDP až o 1,6 procenta. Vědci z Centra pro vodu, půdu a krajinu při České zemědělské univerzitě (ČZU) vyčíslili, že by pokles činil až 80 miliard korun. Další nezapočítané náklady sucha by představovaly dopady například na zdraví obyvatel, životní prostředí a vyplacené náhrady z pojištění.
Letošní červenec byl proti loňskému chladnější a deštivější, nicméně prohlubující se sucho zmírnil jen nepatrně. Podzemní vody navíc na některých místech ještě ubylo. Půdní sucho je naopak na menší ploše než před rokem. Uvedl to dnes Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ).
Česká republika by měla v příštím plánovacím období EU, tedy v letech 2021 až 2027, získat do operačního programu Životní prostředí (OPŽP) minimálně stejně peněz jako má nyní. V současné sedmileté etapě, která končí příští rok, tento program může rozdělit 72 až 73 miliard Kč, významná část peněz půjde do boje suchem, řekl ČTK ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO). Při setkání se starosty Plzeňského kraje minulý týden ve čtvrtek také uvedl, že velkou výhodou je to, že priority Evropské komise se hodně shodují s prioritami českého operačního programu.
Půdní sucho se v minulém týdnu kvůli zvýšenému výparu z půdy a z vodních hladin, který způsobily vyšší teploty, rozšířilo na 75 procent území ČR. Podzemní vody podle Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) nadále zůstávají ze dvou třetin ve stavu mimořádného sucha. Vodohospodáři kvůli úbytku vody v tocích začínají regulovat čerpání z řek a potoků. Významnější déšť z lokálních bouřek o víkendu se projevil na stavech vody pouze krátkodobě.
Sucho z Česka během minulého týdne mírně ustoupilo, trpí jím především severní polovina republiky. Zemědělci hlásí velké ztráty a ani studený a vlhký květen úrodu příliš nezachránil. Poškozené je obilí, řepka, mák, kukuřice, ovoce i zelenina. Obilí už mnohde ani nedozrává, ale rovnou zasychá. Neroste pořádně ani tráva, vojtěška či jeteloviny, takže mnozí nebudou mít dostatek krmiva ani druhý rok po sobě. Na Moravě se také dramaticky rozšířil hraboš polní, který decimuje úrodu místy až o 80 procent, vyplývá z informací na portálu InterSucho.
Hladina polské řeky Visly natolik poklesla, že je místy vidět dno. "Pouhé centimetry nás dělí od dalšího rekordu pokud jde o nejnižší hladinu vody," ohlásila televize TVN 24. Stávající rekord není nijak starý, vznikl v srpnu 2015. Momentálně je hladina řeky podle ukazatele u varšavských nábřežních bulvárů na úrovni 44 centimetrů. Před čtyřmi lety klesla hladina řeky ještě o tři centimetry níže.
Extrémním suchem je zasažena polovina České republiky. Podle aktuálních údajů portálu InterSucho jím trpí celé Čechy a severovýchodní Morava. Extrémním a výjimečným suchem je dohromady postiženo 63 procent území. InterSucho rozlišuje šest stupňů sucha, nejnižší je snížená úroveň půdní vláhy, výjimečné a extrémní sucho jsou dva nejvyšší stupně. Stupeň sucha vědci určují jako poměr aktuální nasycenosti půdy do jednoho metru a průměru nasycenosti v tomto období za léta 1961 až 2010.
Málo srážek a tropické teploty mohou za to, že v převážné většině Čech je výrazné až extrémní sucho v půdě do jednoho metru. Naopak Morava s výjimkou Ostravska a Opavska je na tom lépe díky dešťům v týdnu od 16. do 22. června. Předpověď však hlásí v tomto týdnu suché a slunečné počasí, ač bez tropických teplot, a sucho se postupně rozšíří i na Moravu.
Jihoindická metropole Čennaí čelí vážné krizi kvůli nedostatku vody. Čtyři hlavní městské zásobárny pitné vody vlivem extrémních veder a nedostatku srážek v posledních týdnech zcela vyschly. Většina obyvatel je přitom odkázána na veřejnou distribuční síť, neboť menší studny nemají vodu už dávno, informoval zpravodajský server BBC.
Půdní sucho je nyní na 35 procentech území, nástupem horkého června se zhoršil stav půdní vláhy, kterou zlepšily květnové srážky. V následujících deseti dnech by se plocha se sníženou vláhou mohla rozšířit až na 80 procent území republiky. ČTK to řekl člen projektu InterSucho Pavel Zahradníček. Květnové srážky pomohly podzemním vodám od jižních Čech po Orlické hory. Stav na severovýchodě republiky a v Jizerských horách je nadprůměrný, celkově je ale stav podzemních vod podprůměrný.
Dlouhodobé sucho v České republice je jedním z důvodů úbytku drobné zvěře. Mezi další důvody patří například přirození predátoři. ČTK to dnes v Lysé nad Labem na Nymbursku, kde začal 24. ročník mezinárodní výstavy myslivosti, řekl jednatel Českomoravské myslivecké jednoty Jiří Janota.
Vzpomínka na loňská úmorná vedra je stále živá. Sucho bylo extrémní, a tak se problémem začala zabývat nejen vláda, ale i obyčejní lidé. Horko a sucho vadí všem, ovšem udělat něco s problémem chtějí jen někteří.
Stát plánuje v následujících deseti letech dát na propojování vodárenských soustav 24 miliard korun, řekl dnes na tiskové konferenci po jednání Národní koalice pro boj se suchem premiér Andrej Babiš (ANO). Podle ministra zemědělství Miroslava Tomana (ČSSD) půjdou peníze nejvíce do Středočeského a Jihočeského kraje. Na obnovu vodovodů pak dá stát šest miliard korun. Tyto projekty jsou zahrnuty v národním investičním plánu. Podle ministra životního prostředí Richarda Brabce (ANO) bude možné další peníze čerpat z evropských fondů, dohromady se tak podle něj v Česku v následujícím desetiletí investuje do řešení vody 50 miliard korun.
23. listopadu 2024 22:06
23. listopadu 2024 21:03
23. listopadu 2024 20:49
Hnutí ANO požaduje odvolání Markéty Pekarové Adamové (TOP 09) z čela Poslanecké sněmovny a plánuje kvůli tomu podle informací České televize iniciovat mimořádnou schůzi. Zatímco Alena Schillerová (ANO) trvá na tom, že Pekarová Adamová ve své roli selhala, sama šéfka TOP 09 dává jasně najevo, že se své funkce nehodlá vzdát bez boje.
Zdroj: Martin Hájek
Hnutí ANO požaduje odvolání Markéty Pekarové Adamové (TOP 09) z čela Poslanecké sněmovny a plánuje kvůli tomu podle informací České televize iniciovat mimořádnou schůzi. Zatímco Alena Schillerová (ANO) trvá na tom, že Pekarová Adamová ve své roli selhala, sama šéfka TOP 09 dává jasně najevo, že se své funkce nehodlá vzdát bez boje.
