Sníh už nebude? Česku hrozí katastrofální sucho, data za leden jsou alarmující

Vyplývá to z dat meteorologů na infomet.cz. Odborníci z evropské služby Copernicus, která monitoruje klimatické změny, minulý týden uvedli, že leden byl nejteplejším lednem v Evropě i na světě od počátku měření v roce 1981. "V Česku jde o jedenáctý nejteplejší leden za dobu měření (od roku 1961)," potvrdila dnes ČTK Lenka Crhová z Českého hydrometeorologického ústavu. Za nejteplejším lednem 2007 se v první desítce umístily ještě další čtyři letopočty tohoto tisíciletí, a to 2018, 2008, 2015 a 2014.

V Čechách bylo v lednu tepleji než na Moravě a ve Slezsku. V Čechách průměrná měsíční teplota činila 0,6 stupně, zatímco na Moravě a ve Slezsku minus 0,3 stupně. Poslední lednový den více než 60 měřicích stanic zaznamenalo průměrnou denní teplotu vyšší než deset stupňů a na několika stanicích v Ústeckém kraji byla denní maxima i přes 15 stupňů. Největší teplo bylo v lednu v Kopistech 31. ledna, kde meteorologové naměřili 15,5 stupně Celsia. Naopak nejnižší minimální teplota byla minus 18,1 stupně na Horské Kvildě 21. ledna.

V historii měření byla vůbec nejvyšší maximální denní teplota pro leden v Česku 29. ledna 2002 v Ústí nad Labem s 18,8 stupně Celsia. Nejnižší byla 24. ledna 1942 v Chlumu u Třeboně s minus 36,2 stupně Celsia.

Srážkově byl ale letošní leden v Česku podle meteorologů silně podnormální. Průměrný měsíční úhrn srážek byl 18 milimetrů, což představuje 41 procent normálu z let 1981 až 2010. "V období od roku 1961 bylo na území ČR zaznamenáno šest let s nižším nebo stejným úhrnem srážek za leden než v roce letošním," uvedli meteorologové. Nejméně srážek podle nich spadlo v roce 1964 s průměrem 15 litrů vody na metr čtvereční.

Sucho v Česku trvá posledních pět let. Zemědělce ale letos znepokojuje chybějící sníh, který leží jen na horách ve vyšších polohách. To znamená, že v březnu a v dubnu, kdy sníh odtává, se nebude voda v půdě doplňovat. Zima sice ještě neskončila a sníh stále může napadnout, předpovědní modely ale podle Miroslava Trnky z projektu InterSucho už velkou šanci sněhovým srážkám nedávají. Horší než zemědělské sucho je v současnosti sucho hydrologické.

Ještě ke sněhu: mělké podzemní vody (max. do několika málo desítek metrů) se zásadně doplňují v měsíci 12,1 a 2, nejlépe z tající sněhové pokrývky. Jakmile na jaře zahájí vegetace růst, spotřebuje prakticky všechnu vodu pro sebe (transpiraci) a do hloubky téměř nic neprosákne.

To, že je situace poměrně vážná, naznačují i kroky vodohospodářů, kteří mimořádnou manipulací na některých vodních nádržích chtějí zajistit pro jaro a léto dostatek vody. Přítok do některých přehrad je totiž nyní menší než minimální povolený odtok.

Témata:  počasí,  zima,  sucho,  klimatická změna,  sníh