Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Alarmující zjištění vědců. Co způsobí skleníkové plyny ve střední Evropě?

Sucho, ilustrační fotografie
Sucho, ilustrační fotografie
Foto: Pixabay

Při výrazném zvýšení produkce skleníkových plynů mohou být ke konci 21. století závažná dvouletá sucha ve střední Evropě až sedmkrát častější. Pokud by se podařilo nárůst emisí zastavit, klesl by oproti tomu počet očekávaných suchých období až o 90 procent. Etapa sucha z let 2018 až 2019 byla závažnější než velké sucho v polovině 20. století.

Vyplývá to z výzkumu vědců z České zemědělské univerzity v Praze (ČZU) a Helmholtzova střediska pro výzkum životního prostředí v Lipsku. ČTK o tom informovali mluvčí ČZU Karla Mráčková a spoluautor výzkumu Martin Hanel. Vědci pro výzkum podob sucha využili data z let 1766 až 2019.

Podle Hanela, který působí na Fakultě životního prostředí ČZU, je výzkum přínosný i v tom, že se zabývá právě dvouletým obdobím sucha. Vědec řekl, že většina hodnocení se soustředí na jednotlivá léta, kdy například roky 2003, 2015 či 2018 vystupují extrémně, nicméně se úplně nevymykají ze suchých roků ve 20. a 40. letech 20. století. "Ale jakmile se vezmou do úvahy ta víceletá sucha, tam je jasně vidět, že dva roky po sobě takto velké sucho nikdy v minulosti nebylo," konstatoval vědec. Podle Hanela byly roky 2018 a 2019 extrémnější i oproti závažnému suchu z let 1949 až 1950, které zasáhlo pouze třetinové území.

U etap delších než dva roky je pak podle něj rozdíl ještě markantnější. "Třeba když vezmeme pětileté období, tak nikdy v minulosti vlastně pozorovat nešlo. Tím pádem nějaký vztah ke klimatické změně je vcelku jasný. A i z toho důvodu jsme se potom dívali do klimatických modelů," řekl Hanel.

Právě výstupy globálních cirkulačních modelů simulujících změnu klimatu vědci využili k vyčíslení toho, jak se v následujících desetiletích může četnost dvouletých such vyvíjet a jaký účinek na to mohou mít emise skleníkových plynů. Rozdíly mezi četností sucha a jeho rozsahem při různých emisních scénářích byly pak podle Hanela pro tým dost překvapivé.

Při velkém nárůstu emisí lze podle vědců očekávat až sedminásobné zvýšení počtu dvouletých such. Hanel uvedl, že by tak mohlo být suchem zasaženo až o 40 milionů hektarů zemědělské půdy více. Při mírném nárůstu by se očekávaný počet těchto such snížil téměř o polovinu. Pokud se však podaří nárůst koncentrací skleníkových plynů úplně zastavit, modely přepokládají snížení očekávané frekvence až o 90 procent. Hanel upozornil na to, že tyto modely sice nejsou dokonalé, je to však nejlepší nástroj, který je nyní k dispozici.

Zavedení opatření, která vedou k výraznému snížení emisí, se tak podle týmu jeví jako účinný nástroj pro snížení výskytu dlouhotrvajících such.

Témata:  sucho emise vědci klimatická změna

Související

Aktuálně se děje

22. února 2025 13:02

Daňové přiznání za rok 2024: Do kdy jej podat a jak jej zaplatit?

Daňové přiznání k dani z příjmů fyzických osob je povinností pro každou fyzickou osobu, která má daňovou povinnost v České republice, a to jak pro rezidenty, tak pro nerezidenty, přičemž u nerezidentů se vztahuje pouze na příjmy plynoucí ze zdrojů v ČR. Při podávání přiznání musíte zahrnout všechny příjmy, s výjimkou těch, které jsou od daně osvobozené, nebo těch, z nichž je daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy

Policie ČR, ilustrační foto

Útok v Hradci: Česko truchlí za oběti vraždy

Královéhradeckem se šíří smutek, hněv i strach. Tragédie, která se ve čtvrtek ráno odehrála v místním obchodě, zasáhla nejen blízké obětí, ale i širokou veřejnost. Dvě prodavačky, 19letá dívka a 38letá žena, se staly oběťmi brutálního útoku 16letého mladíka, který si je podle všeho vybral zcela náhodně.