reklama

Věštecké obřady v Rusku nevymizely ani s příchodem křesťanství do země v roce 988.

"Koňská hlava značí muže," říká Jekatěrina Kostrikinová sledující teplý vosk, jak tuhne ve sklenici studené vody. Za svitu svíček její kamarádky upřeně hledí na kousek rozpuštěného vosku, který jim má napovědět, co během roku nastane v jejich milostném či profesionálním životě. Nakonec pálí kouli papíru a bedlivě pozorují stín, který vrhá na zeď a který jim má odhalit další tajemství.

"Soudíme, že v této době jsme osvobozeni od našich závazků vůči církvi, protože Kristus byl pokřtěn až 19. ledna, a mezi Vánocemi a svátkem Tří králů je svět ještě pod vlivem pohanství a my můžeme vyvolávat duchy," vysvětluje Jekatěrina, která je jinak pravoslavného vyznání.

Chystá se právě rozpustit vosk ve stříbrné lžičce za asistence své přítelkyně Ljubov Soldatikovové. Povinnou podmínkou pro tyto rituály je to, že nikdo nesmí mít na sobě kovové předměty, jako jsou prsteny nebo náušnice, ani pásek, aby tělo mělo naprostou svobodu.

Rovněž se běžně připravují koláče, do nichž se dává mince, zrnka pepře nebo prsten. Ti, kdo to po rozkrojení dostanou, mají být po celý rok bez finančních problémů, mají prožít rok bohatý na zajímavé události nebo je čeká sňatek. "Tak mě čeká zajímavý rok!" usmívá se Ljubov Soldatikovová, když objevila ve svém dílu koláče zrnka pepře.

Natalja Špakovská, masérka z prestižního salonu v Moskvě, se svěřuje, že od školních let zbožňuje oblíbenou tradici svobodných žen, která spočívá v tom, že se žena v předvečer svátku Tří králů zeptá prvního chodce, kterého potká na ulici, na jeho křestní jméno. To pak má být i jméno jejího budoucího muže.

reklama