reklama

Na stres a úzkost si stěžuje asi 70 procent lidí, kteří se obracejí na linku důvěry pomáhající lidem s problémy v práci Workplace Options. V roce 2014 si na tyto problémy stěžovalo jen 50 procent volajících. Jen minulý měsíc linka zaznamenala 42.500 hovorů, což představuje 18procentní narůst oproti loňskému měsíčnímu průměru.

Zaměstnavatelé během finanční krize najímali méně lidí a po stávajících zaměstnancích požadovali větší pracovní výkony. Od krize uběhlo téměř deset let a nejistota v zaměstnání se stala běžným jevem, uvedl vedoucí Workplace Options Alan King.

"(Zaměstnanci) méně asertivně stanovují své hranice, protože se bojí, že přijdou o práci," řekl manhattanský psycholog Alden Cass. Vyhoření začíná, když si zaměstnanec delší dobu připadá přetížený, apatický a ve výsledku otupělý, doplnil.

Tyto pocity se častěji objevují u zaměstnanců, kteří nemají pevně stanovenou pracovní dobu, například u lidí pracujících ve zdravotnictví či u advokátů.

Vedoucí společností, kteří před lety stížnosti svých zaměstnanců odsuzovali, začínají přiznávat, že stres zaměstnanců má na jejich firmy velký dopad - částečně proto, že také trpí stresem, míní King. Zdravotní náklady spojené s pracovním stresem se v USA podle loni zveřejněného článku profesorů ze Stanfordské a Harvardovy univerzity pohybují mezi 125 až 190 miliardami dolarů (3,1 až 4,8 bilionů Kč) ročně.

Větší množství práce a dlouhá pracovní doba vyústily ve zvýšenou fluktuaci zaměstnanců. Softwarové společnosti Kronos Inc. a Future Workplace LLC loni v listopadu provedly průzkum, ve kterém zjistily, že pocit vyhoření meziročně zvýšil fluktuaci zaměstnanců ve firmách o 50 procent. Podobné to bylo i v případě výpovědí - kvůli stresu loni zaměstnání opustilo o polovinu více Američanů než předloni.

"Lidé si myslí, že když změní zaměstnání, tak se pocitu vyhoření zbaví," řekla konzultantka Kim Davisová ze společnosti NFP Corp, která radí firmám jak zamezit problému pocitu vyhoření u zaměstnanců.

Společnosti musejí zjistit, proč si zaměstnanci připadají přetíženi, uvedla profesorka z univerzity v kalifornském Berkeley Christina Maslachová. Většina firem však podle ní nad problémem nadále mhouří oči. Obávají se totiž, že řešení by bylo velmi drahé. Některé z nich sice začaly zaměstnancům nabízet kurzy meditace a jógy, to však není komplexním řešením stresu v zaměstnání, uzavřela Maslachová.