Většina lidí, kteří pracují v kancelářích, si už dnes nedokáží parné letní dny představit bez klimatizace. Jaká je však ideální teplota uvnitř budov, když venku panují třicítky? Velké teplotní šoky, které mohou být zapříčiněné klimatizací nastavenou na maximum, nám mohou přivodit vážné zdravotní komplikace.
Klimatizace, která je využívána stále více nejen v budovách, ale zejména v dopravních prostředcích, nemusí představovat pouze teplotní komfort. Podle lékařů je totiž ideální rozdíl mezi teplotou venku a uvnitř takový, který nepřesáhne 5 až 7 stupňů Celsia. Pokud tak venku teplota vzduchu dosáhne tropické třicítky, klimatizace by měla místnost zchladit nejvíce na 23 stupňů. V případě, že by tedy teplota venku dosáhla pekelných 40 stupňů, uvnitř kanceláře byste měli mít „jenom“ 33 stupňů.
K situacím, kdy jedete v plně klimatizované tramvaji, ve které se teplota pohybuje kolem 20 stupňů a vystoupíte do 30 stupňového vedra navýšeného ještě o teplo z asfaltu, by správně vůbec nemělo docházet. Je to velmi zatěžující pro lidské zdraví. Velké teplotní rozdíly a šoky s nimi spojené mohou přivodit nachlazení, alergie, astmatické záchvaty a bolesti hlavy a kloubů. Časté jsou také letní angíny. V krajním případě, a to se týká zejména dopravních prostředků, může dojít i k celkovému kolapsu oběhového systému.
Zhruba od roku 1950 se kancelářské budovy, hotely, kina či nákupní centra ve světě řídí pravidlem, že teplota v nich by měla být ustálená na hodnotě 22 stupňů Celsia, plus minus půl stupně. Problémem je podle Tonyho Crabba, jež je vedoucím výzkumů společnosti Real Estate Services Savills v Austrálii, to, že teplota těchto veřejných budov je uměle udržována na hodnotě 22 stupňů bez ohledu na to, jaká teplota je venku.
Dle jeho slov se tato teplota ustanovila ve Spojených státech v padesátých letech minulého století a platí dodnes. Důležité prý je si uvědomit, že teplotní komfort lidí je dán mnoha faktora, zejména tím, zda jde o muže nebo ženu, jaký má daný člověk věk a jaké jsou jeho tělesné proporce. Navíc nastavení na stabilní teplotu po téměř celý rok prý škodí životnímu prostředí (unikání uhličitanů do ovzduší) a stojí miliardy dolarů navíc. Rozumnější by podle něj bylo, kdyby teplota byla pro zimu nastavena na 19 stupňů a pro letní období na 25 stupňů. Jen pro australské firmy by to znamenalo v celkovém úhrnu úsporu 100 milionů dolarů ročně.
V české republice je teplota ve veřejných budovách upravena vyhláškou z roku 2003. Například pro hotely tak platí pro letní období teplota 24 stupňů (+/- 2 stupně) a pro zimní 22 stupňů. Stejně tak tomu je u zasedacích místností, hal kulturních a sportovních zařízení, učeben nebo zdravotnických zařízení.
Témata: léto, počasí, teplotní rekordy, klimatizace
Související
12. září 2026 4:00
8. září 2026 5:00
5. září 2026 12:40
3. září 2026 5:00
2. září 2026 14:06
29. srpna 2026 4:30
