V létě je to s počasím jako na houpačce. Přechod teplých a studených front přes naše území může být velmi únavné jak pro naše tělo fyzicky, tak psychicky. Počet lidí, na než nepříznivě působí změny počasí, neustále roste.
Náhlé teplotní změny zhoršují zdravotní stav jak u nemocných lidí, tak ale i u zdravých. Odborníci odhadují, že lidé citliví na počasí tvoří zhruba třetinu populace. Logicky více jich bývá mezi seniory a mezi ženami, které vůči nim bývají vnímavější. Důvod, proč těchto osob přibývá, se zdá být jednoduchý: menší schopnost organismu pružně reagovat na změny počasí a přizpůsobit se jim.
Nenechte se ale zmást, příčinou horší adaptace není pouze věk, ale také zhoršující se životospráva většiny z nás a větší choulostivost, daná nepřirozeným životem zejména v moderních městech. Je velmi zajímavé, že lidí citlivých na počasí je na venkově třikrát méně než ve městě. Tráví více času venku, mají více pohybu a bývají o něco otužilejší.
Někteří kardiologové doporučují svým pacientům, aby si při prudkém poklesu atmosférického tlaku vzali acylpyrin a vyvarovali se větší fyzické námahy nebo stresů. Zkrátka odpočívat a nepřetěžovat se.
Na pocity nebo i zdraví citlivých lidí nepůsobí nepříznivě jen prudký pokles tlaku vzduchu. Když se blíží bouřka a začínají po sobě klouzat různě teplé vrstvy vzduchu, stoupá v ovzduší počet negativně působících iontů s kladným nábojem. Pokud není vlhko a mezi kladným nebem a zápornou zemí nepřeskočí blesk, zůstane vzduch nepříjemně ionizovaný. A v tom okamžiku navíc existuje vysoké napětí mezi nebem a zemí. Jde prostě o několik vzájemně souvisejících jevů, které citlivého člověka ovlivňují jako celek. Představují pro něj negativní zátěž a někdy nezanedbatelné riziko.
Změny počasí často souvisí s erupcemi na Slunci. Není to tedy jen často používané klišé, ale regulérní pravda. A právě erupce zesilují záření, kterému odborníci říkají sluneční vítr. Dokáže narušovat geomagnetické pole Země. Mění i elektrické poměry ve vodivé vrstvě atmosféry, v ionosféře. A nepříznivě působí například na "kardiaky".
Geomagnetické změny v ionosféře také zprostředkovaně ovlivňují tlak vzduchu, množství vodních srážek, teplotu vzduchu a podobně. Ale dokáží rušit i rozhlasový, televizní a telefonní signál.
Například na jaře, hlavně v březnu, dochází častěji ke změnám počasí, tlaku a dalších jevů v atmosféře. Je to jeden z důvodů, proč tehdy umírá dvakrát tolik osob se srdečně - cévním onemocněním, než v srpnu a v září.
Změny počasí navíc vyvolávají změny bioelektrických poměrů v ovzduší a následně i změny těchto poměrů v krvi, čímž mohou zvýšit srážlivost krve. Zásadní je však jiná otázka: jakou máme šanci těmto problémům předcházet nebo jak jim efektivně čelit? Lék na to v podstatě neexistuje. Můžeme tělu pouze pomoci v podobě otužování, lepší fyzické kondici, kvalitnějšímu odpočinku a vůbec lepší životosprávě. Při akutních potížích je vhodné si vzít léky, které nám předepíše lékař.
Tým odborníků zjistil, že lidé citliví na počasí zvládají své potíže daleko lépe v nadmořských výškách 800 až 1200 metrů nad mořem. Tedy v kopcích a v horách, kde jsou lesy a klid. Pokud v takovém prostředí stráví šest neděl, zlepší svou zdravotní kondici. A efekty takového pobytu přetrvávají delší dobu po návratu domů.
Při silnější aktivitě slunečných skvrn umírá více pacientů s nemocným srdcem. Poruchy v geomagnetickém poli Země dokážou vyvolat deprese, migrény, revmatické bolesti nebo záchvaty DNY. Ale u někoho paradoxně i hyperaktivitu. Každý reaguje jinak.Poslouchejte proto své tělo a nezanedbávejte signály, které vám posílá. Například některé lidi bolí již 24 hodin před přechodem studené fronty klouby, páteř, jizvy po operaci, ale nejčastěji hlava.
Témata: změny, počasí, zdravotnictví
Související
21. prosince 2018 22:29
31. března 2016 9:03
