Źivá, nebo mrtvá? Záhada slavné Schrödingerovy kočky byla rozluštěna

Erwin Schrödinger se narodil 12. srpna 1887 ve Vídni a už v roce 1933, v pouhých 46 letech, byl oceněn Nobelovou cenou. Nejvíce ho proslavila jeho práce v oboru kvantové fyziky, zejména právě slavný myšlenkový experiment, který zahrnoval kočku. Geniální fyzik s jeho pomocí vysvětlil špatně interpretovaný fenomén tzv. kvantové superpozice.

V jeho době byla akceptována takzvaná Kodaňská interpretace. Ta tvrdí, že objekt může zároveň existovat ve všech možných stavech. Až jeho pozorování způsobí kolaps systému a donutí objekt zůstat pouze v jednom z možných stavů. Schrödinger s tímto názorem zásadně nesouhlasil.

Co to má společného s kočkou?

Vědec nebyl schopen vysvětlit, proč věří, že Kodaňská interpretace je nesmysl. Proto přišel s nápadem, který obsahoval krabici a v ní kočku, jed, měřič radiace, radioaktivní materiál a kladivo. 

Množství radioaktivního materiálu bylo tak drobné, že měřič radiace měl naprosto přesně 50% šanci ho během jedné hodiny zachytit. Pokud by ho zachytil, rozpohyboval by kladivo, to by rozbilo skleněnou nádobu s jedem, který by zabil kočku. Vzhledem k dokonale stejné šanci, dokud někdo krabici neotevřel, neměl možnost odhadnout, zda kočka žije.

Vraťme se zpět do Kodaně. Systém existuje ve všech možných stavech, dokud někdo jeho pozorováním nezpůsobí kolaps systému do jediné reality. Při dogmatickém dodržení to znamená, že dokud krabici neotevřete, kočka je v jakémsi stavu zombie superpozice. Ve stejný okamžik je živá i mrtvá.

Holý nesmysl

Schördinger pak svůj argument postavil na tom, že je přece naprostý nesmysl, aby velký živý tvor jako kočka byl v jeden moment živý i mrtvý. To podle něj dokonale vyvracelo celou Kodaňskou interpretaci. Během let se jeho myšlenka poněkud "ztratila v překladu".

Mnoho lidí automaticky předpokládá, že vědec premisu živé/mrtvé kočky svým myšlenkovým experimentem chtěl podpořit. Ve skutečnosti to vůbec nechtěl - naopak, názorně si přál dokázat, že je teorie nesmyslná a měli bychom hledat jiná vysvětlení.

V dnešní době už moderní vědecké experimenty dokázali, že superpozice a její Kodaňská interpretace jsou ve skutečnosti pravdivé. Je tam však jedno velké a důležité ale. Funguji totiž pouze pro miniaturní objekty jako jsou elektrony. Cokoliv většího musí být zvažováno podle jiných pravidel. Obě strany tak nakonec měly pravdu.

Žertíky a moderní kultura

Ačkoliv Schrödinger odvedl velký kus vědecké práce a svým experimentem nepochybně posunul kvantovou fyziku dál, dnes se jeho kousek s kočkou stává obětí vtípků. Velmi populární jsou nápisy na plakáty a trička - HLEDANÁ, Schröringerova kočka. Živá a mrtvá.

Jsou i další. Tak například:

Jede Einstein se Schrödingerem autem a přejedou kočku. Einstein zastaví, že se jde podívat, co s ní je. Schrödinger ho zastaví a říká: "Neblázni, chceš ji zabít?"

A nebo:

"Hele, Schrödingerová.""Hmm, kočka! Představ si ji v nějaké super pozici.""Takových holek jsou kvanta.""To je relativní."

Případně: 

Vánoce byly u Schrödingerů nejrozpačitější období roku. Pod stromečkem dlouho ležela hromada dárků, které se všichni báli otevřít...

Pobavily vás vtipy o jedné z nejslavnějších koček vědeckého světa? A co si vlastně o celém experimentu myslíte?

Témata:  fyzika,  tajemství záhady,  kočky