Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Co by se stalo, kdyby se Země zdvojnásobila? Naše tělo by se začalo měnit, a to je jen začátek

Zemi moc dobře známe. Co je ale uvnitř?
Zemi moc dobře známe. Co je ale uvnitř?
Foto: Pixabay

Přes všechny problém je Země ideálním místem pro život. Co by se ale stalo, kdyby se naše planeta najednou zvětšila a byla dvakrát tak velká? Náš život by to radikálně změnilo.

Pokud víte něco o prostoru a fyzice, pak víte, jak perfektně tvarovaná a umístěná Země je pokud jde o podmínky pro život. Mnoho vlastností, které naše planeta ležící ve sluneční soustavě má, nemůže být jen tak změněno. To znamená, že život tu bude i nadále bujet. Co by se ale stalo, kdyby k nějaké změně opravdu došlo?

V tuto chvíli se Země nachází v takové vzdálenosti od Slunce, kde není příliš horko, takže se voda nevypaří, ale ani příliš zima, takže voda nezmrzne. Jednoduše řešeno, nacházíme se v obyvatelné zóně., vysvětluje server interestingengineering.com.

Pokud by například Země byla dvakrát tak velká, lidstvo a příroda by čekaly opravdu drastické změny. V první řadě by se naprosto změnila gravitace. Země by byla osmkrát tak těžká a gravitace by byla by dvakrát silnější. Takže vaše váha by byla dvakrát větší. Bylo by proto mnohem obtížnější chodit - v podstatě by to bylo jako byste na zádech nosili ještě jednoho člověka jako jste vy. Byli byste velmi brzy unaveni.

Proto by se postupem času změnily i naše kosti. Například naše nohy by musely být mnohem silnější, aby dvojnásobnou váhu unesly. Jiná gravitace by ale nepůsobila problémy pouze lidem. Například stromy by se pod vlastní tíhou začaly hroutit a nové by už nerostly tak vysoko.

Přestože by se Země zvětšila, Měsíc by v ohrožení nebyl. Aby došlo k tomu, že bude měsíc roztrhán na cucky, by se musel dostat přes Rocheovu mez. To je teoretická hranice vzdálenosti, pod níž je jedno těleso, držené pohromadě pouze vlastní gravitací, roztrženo vlivem slapových sil druhého tělesa – tedy Země. Pokud by se Měsíc dostal přes tuto mez, dopadal by na povrch Země déšť kamenů z Měsíce.

A čím víc větší Země bude, tím více na ní bude nestabilních prvků. To znamená, že se bude uvolňovat více tepla. Na Zemi by bylo mnohem více sopek a sopečných erupcí. A takový svět by zcela jistě nikdo nechtěl.

Témata:  Země 1 vesmir fyzika

Související

Aktuálně se děje

6. dubna 2026 5:00

Počasí se dnes ochladí. Tepleji nebude ani o příštím víkendu

Po sérii rekordně teplých dní čeká Česko v nadcházejícím týdnu citelné ochlazení a návrat k typickému dubnovému počasí. Pondělí odstartuje s oblačnou oblohou, přičemž v severovýchodní části území se mohou ojediněle vyskytnout přeháňky, které budou v polohách nad 800 metrů sněhové. Během dne se však oblačnost protrhá na polojasno až skoro jasno s nejvyššími teplotami mezi 11 a 15 °C, na severu Čech bude kolem 10 °C.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy

Posádka lodi Orion poslala na Zemi první snímky z vesmíru

Houstone, máme problém. Astronautům na lodi Orion nefunguje záchod za půl miliardy, opět

Zatímco se čtveřice astronautů mise Artemis II blíží k historickému obletu Měsíce, musí na palubě lodi Orion řešit nečekaně pozemský problém. Moderní toaletní systém, jehož vývoj trval šest let a stál 23 milionů dolarů (přibližně 540 milionů korun), se potýká s opakovanými poruchami. Astronautka Christina Kochová v sobotu nahlásila řídicímu středisku v Houstonu, že se z toalety šíří záhadný zápach spáleniny.