Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Co by se stalo, kdyby se Země zdvojnásobila? Naše tělo by se začalo měnit, a to je jen začátek

Zemi moc dobře známe. Co je ale uvnitř?
Zemi moc dobře známe. Co je ale uvnitř?
Foto: Pixabay

Přes všechny problém je Země ideálním místem pro život. Co by se ale stalo, kdyby se naše planeta najednou zvětšila a byla dvakrát tak velká? Náš život by to radikálně změnilo.

Pokud víte něco o prostoru a fyzice, pak víte, jak perfektně tvarovaná a umístěná Země je pokud jde o podmínky pro život. Mnoho vlastností, které naše planeta ležící ve sluneční soustavě má, nemůže být jen tak změněno. To znamená, že život tu bude i nadále bujet. Co by se ale stalo, kdyby k nějaké změně opravdu došlo?

V tuto chvíli se Země nachází v takové vzdálenosti od Slunce, kde není příliš horko, takže se voda nevypaří, ale ani příliš zima, takže voda nezmrzne. Jednoduše řešeno, nacházíme se v obyvatelné zóně., vysvětluje server interestingengineering.com.

Pokud by například Země byla dvakrát tak velká, lidstvo a příroda by čekaly opravdu drastické změny. V první řadě by se naprosto změnila gravitace. Země by byla osmkrát tak těžká a gravitace by byla by dvakrát silnější. Takže vaše váha by byla dvakrát větší. Bylo by proto mnohem obtížnější chodit - v podstatě by to bylo jako byste na zádech nosili ještě jednoho člověka jako jste vy. Byli byste velmi brzy unaveni.

Proto by se postupem času změnily i naše kosti. Například naše nohy by musely být mnohem silnější, aby dvojnásobnou váhu unesly. Jiná gravitace by ale nepůsobila problémy pouze lidem. Například stromy by se pod vlastní tíhou začaly hroutit a nové by už nerostly tak vysoko.

Přestože by se Země zvětšila, Měsíc by v ohrožení nebyl. Aby došlo k tomu, že bude měsíc roztrhán na cucky, by se musel dostat přes Rocheovu mez. To je teoretická hranice vzdálenosti, pod níž je jedno těleso, držené pohromadě pouze vlastní gravitací, roztrženo vlivem slapových sil druhého tělesa – tedy Země. Pokud by se Měsíc dostal přes tuto mez, dopadal by na povrch Země déšť kamenů z Měsíce.

A čím víc větší Země bude, tím více na ní bude nestabilních prvků. To znamená, že se bude uvolňovat více tepla. Na Zemi by bylo mnohem více sopek a sopečných erupcí. A takový svět by zcela jistě nikdo nechtěl.

Témata:  Země 1 vesmir fyzika

Související

Aktuálně se děje

20. listopadu 2024 22:03

Sport dostane stovky milionů na obnovu po povodních, rozhodla vláda

Národní sportovní agentura dostane 850 milionů korun na pomoc sportovním organizacím, jejichž majetek zničily či poškodily zářijové povodně. Uvolnění peněz z rozpočtové rezervy schválila vláda středečním jednání. Odsouhlasila také další rozšíření pomoci českým exportérům obchodujícím s Ukrajinou, poskytované formou pojištění vývozních úvěrových rizik Exportní garanční a pojišťovací společností a schválila i spuštění úvěrového programu Národní rozvojové banky pro podnikatele postižené povodněmi.

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy

ISS.

Praskliny na ISS odhaleny. Hrozí snad kolaps celé stanice?

Mezinárodní vesmírná stanice (ISS) čelí vážným technickým problémům, které by mohly ohrozit její další fungování. NASA odhalila, že v ruském modulu Zvezda dlouhodobě dochází k úniku vzduchu, jehož příčinu se doposud nepodařilo jednoznačně určit. Zatímco Roskosmos se domnívá, že za problémem stojí mikrovibrace a únava materiálu, NASA upozorňuje na kombinaci tlakových změn, mechanického zatížení a stárnutí samotné konstrukce.