"Tento milník je příležitostí k oslavám naší rozmanitosti a pokroku i připomínkou sdílené odpovědnosti vůči planetě," uvedl k dnešnímu milníku generální tajemník OSN António Guterres. Nejvíce lidí bude dále přibývat v Africe a jižní Asii. Počet lidí na Zemi není podle odborníků přímo úměrný míře jejího znečištění.

Na počátku letopočtu žilo podle odhadů historiků na světě asi 200 až 300 milionů lidí, od té doby populace až na určité výkyvy, které způsobily hlavně morové epidemie, neustále roste. Přes první miliardu se počet obyvatel zeměkoule přehoupl v roce 1804. K dalším miliardám to lidstvu trvalo 123 a 32 let, poté 14 a 13 let.

Od pěti miliard (červenec 1987) k šesti (říjen 1999) to bylo podle OSN 12 let, stejně jako od šesti k sedmi miliardám (říjen 2011). O další miliardu, na osm miliard, stoupl počet obyvatel na planetě za 11 let, tedy za dosud nejkratší dobu.

Podle odhadů OSN ale tempo celkového růstu populace zpomalí a devět miliard lidí bude na planetě v roce 2037, tedy za 15 let. Deset miliard obyvatel by mohlo být kolem roku 2050. Vůbec nejvyšší číslo, na které by celosvětová populace mohla vyrůst, je podle odhadů OSN 11 miliard, jež by mohly na planetě žít kolem roku 2100.

Některé studie však očekávají vrchol populace dříve, například podle Institutu pro měření a vyhodnocování zdraví (IHME) při Washingtonské univerzitě by největší počet lidí na Zemi (9,7 miliardy) mohl být v roce 2064 a poté bude klesat.

Nejlidnatější zemí je stále Čína (1,45 miliardy lidí), ale druhá Indie (1,41 miliardy) pravděpodobně v důsledku vyšší porodnosti Čínu již během roku 2023 předstihne. Očekává se, že zatímco čínská populace klesne do roku 2050 na 1,3 miliardy, u Indie by měl ve stejném období vzrůst počet obyvatel na 1,66 miliardy.

Obě tyto země spolu se Spojenými státy, Indonésií, Pákistánem, Brazílií a Nigérií mají dohromady více než polovinu světové populace. Výrazný nárůst obyvatel by měla zaznamenat Nigérie, která by se v budoucnu měla dělit o třetí místo s USA.