Štěstí není jen něco, co se nám děje, ale něco, co můžeme aktivně ovlivňovat. Někteří lidé mají přirozeně veselejší povahu, zatímco jiní se s ní tolik neztotožňují. Bez ohledu na to, jaký typ člověka jste, existují způsoby, jak své návyky změnit a do života přinést více radosti. BBC sestavil několik ověřených tipů, které mohou váš život obohatit o větší pocit štěstí.
V dnešním hektickém životním stylu může být těžké najít čas na pravidelný pohyb. Nová studie však ukazuje, že i malá změna v úrovni aktivity může mít obrovský vliv na naše zdraví a životní délku. Podle výzkumu zveřejněného v British Journal of Sports Medicine může zvýšení úrovně fyzické aktivity na úroveň nejaktivnější čtvrtiny americké populace prodloužit život o nejméně 5 let, uvedl server CNN.
O myších a lidech je jedna z nejznámějších novel světové literatury. Úzkým vztahem obou druhů se rozhodli zabývat čeští vědci, kteří přišli s novými poznatky ohledně dvou poddruhů myší domácích, které jsou v Evropě nejrozšířenější. Nově se ukázalo, že jeden z nich dorazil na starý kontinent společně s našimi předky.
Přerušovaný půst (intermittent fasting, IF) je stravovací režim, který střídá období jídla s obdobími půstu. Na rozdíl od běžných diet se tento přístup nezaměřuje na to, co jíte, ale kdy jíte. Stal se populární díky svým potenciálním přínosům pro zdraví a hubnutí, ale také proto, že nabízí flexibilitu a je snadno přizpůsobitelný různým životním stylům.
Za 1000 let budou lidé vypadat úplně jinak než dnes. K lidské přeměně přispěje umělá inteligence a vývoj techniky, ale i změna klimatu nebo přirozené genetické mutace. Podle nadšenců a odborníků z AsapScience se tak lidstvo poměrně zásadně promění.
Bolest je fenomén, který v životě potká každého z nás. Denně zažíváme menší bolesti, ať už jde o píchnutí včely, záděr nebo nepříjemné skopnutí malíčku při noční cestě na záchod. Pak ale existují ty nejintenzivnější bolesti, které bychom nepřáli ani svému nejhoršímu nepříteli. Další kategorií jsou hmyzí bodnutí, z nichž některá americký entomolog Justin O. Schmidt přirovnal k ležení v lávě.
Téměř 40 procent Čechů je přesvědčeno, že situace týkající se svobody slova v České republice se za posledních deset let zhoršila. Výrazná většina respondentů zároveň uvedla, že se může otevřeně vyjadřovat k problémům a nedostatkům ve společnosti.
Mírná zima a náhlé oteplení vedly k masivnímu nárůstu populace vos, což způsobuje problémy nejen lidem, kteří bojují s vosími hnízdy na terasách a v domácnostech, ale také ovocnářům a včelařům, kteří se obávají podzimních komplikací.
Státní sociální politiku hodnotí špatně 57 procent lidí, vyplývá z výsledků podzimního průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM). Nejhůře vnímají Češi podporu bydlení a zajištění na stáří. Nejlépe si stát vede v oblastech zdravotnictví a školství.
Problém stárnutí populace a ztráty pracovní síly vyžaduje zvýšení legální migrace do zemí Evropské unie o přibližně milion lidí ročně, prohlásila komisařka EU pro vnitřní záležitosti Ylva Johanssonová.
Lidé neskrývají své obavy z úsporného balíčku, jehož prostřednictvím chce vláda konsolidovat veřejné finance. Tři čtvrtiny respondentů mají strach z navyšování DPH u některých produktů, proto se snaží si obstarat další úspory. Šetří se hlavně na energiích a potravinách.
Stále více české populace se staví proaktivně ke svobodě rozhodování v otázkách interrupcí a eutanazie, a tento podíl stoupá. Například téměř čtyři pětiny obyvatel podporují právo žen na svobodné rozhodování o umělém přerušení těhotenství, což je nejvyšší podíl od roku 1990. Tyto zjištění vyplynuly z průzkumu provedeného Centrem pro výzkum veřejného mínění Akademie věd ČR (CVVM).
Výzkumný ústav práce a sociálních věcí (RILSA) vypracoval analýzu dopadů vybraných vládních opatření na české domácnosti. Podle ní průměrná domácnost na příjmech přijde o 7 614 Kč ročně. Nejvíce tratí úplné rodiny s dětmi a bezdětné páry do 65 let. Nejméně naopak senioři, ať už žijí ve společné nebo samostatné domácnosti.
Lidé už měli čas zpracovat vládní návrhy úspor, které kabinet Petra Fialy (ODS) představil před týdnem ve čtvrtek. Průzkum agentury STEM/MARK ukazuje, že balíček v té podobě, jak byl lidem představen, má více odpůrců než příznivců.
Počet obyvatel Česka se loni zvýšil zhruba o 16.700 na 10,533 milionu lidí. Vliv na to měla jen migrace. Do ČR se přistěhovalo 57.000 lidí, naopak vystěhovalo se jich 20.000. V zemi se loni po 17 letech narodilo méně než 100.000 dětí. Bylo jich 99.834, nejméně od roku 2004. Meziročně je to pokles o 12.000 narozených. Zemřelo 120.200 lidí, meziročně o 19.700 méně. Vyplývá to z údajů, které dnes zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ).
Češi kvůli ochraně před inflací nejčastěji volí uložení peněz do investičního zlata, termínovaných vkladů nebo realitních fondů. Zatímco investice do zlata preferuje 24 procent lidí, termínovaný vklad 21 procent a fondy investující do nemovitostí 19 procent. Zhruba 60 procent lidí vnímá znehodnocení úspor stejně velkým problémem jako zdražování.
V Evropské unii s pandemií covidu-19 o jeden rok klesla naděje dožití. Podle údajů statistického úřadu Eurostat byla v roce 2021 naděje dožití v EU 80,1 roku, což je o rok méně oproti 81,3 roku v roce 2019. Jedná se o první výraznější pokles střední délky života od roku 2002, ke kterému začala mít EU dostupná potřebná data.
V době epidemie covidu-19 lidé podle lékařů zaměřujících se na obezitu přibírali kvůli nedostatku pohybu a nevhodné stravě, dospělí kvůli práci z domova a děti kvůli výuce on-line. Často se ale k dřívějšímu aktivnějšímu životnímu stylu nevrátili ani po uvolnění protiepidemických opatření, stále oblíbená je například dovážka jídla.
Téměř rok po vpádu Ruska na Ukrajinu zůstává většina lidí v Česku na straně Západu, další třetina si není názorem jistá. Prorusky smýšlejících nijak významně nepřibylo. Pomoc ukrajinským uprchlíkům před válkou schvaluje 60 procent Čechů, tedy mírně víc než loni v létě. Vyplývá to z lednových průzkumů agentury STEM, jejichž výsledky dnes ČTK poskytl projekt České zájmy v EU.
Úmrtnost v Česku se loni proti předchozímu roku snížila, a to ve všech věkových skupinách nad 35 let. U lidí mezi 55 a 79 lety pak klesla zhruba o pětinu. Celkem zemřelo asi 120.100 lidí, tedy méně než ve dvou covidových letech. Doba dožití se minulý rok znovu prodloužila.
Obavy z nějaké hrozby pociťovalo na konci loňského roku 60 procent Čechů. Nejčastěji se báli války, odpověděla tak téměř třetina lidí. Následují zdražování a zhoršení životní úrovně. Naopak covidu-19 se už obávalo pouhé jedno procento dotázaných. Vyplývá to z průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM).
Radit přátelům a příbuzným v zásadních životních rozhodnutích, jako je například přijetí nového zaměstnání nebo založení rodiny, je nemorální. Ve svém novém článku, o kterém napsal list The Guardian, to uvádí morální filozof Farbod Akhlaghi z Cambridgeské univerzity. Každý člověk má podle něj právo na "sebeautorství", takže musí sám rozhodovat o záležitostech, které mohou jeho život změnit.
Za první tři čtvrtletí letošního roku se počet obyvatel ČR zvýšil o 10.200 na 10,527 milionu. Za nárůstem stála migrace, více lidí se do republiky přistěhovalo. Údaj ale nezahrnuje Ukrajince, kterým Česko po únorovém napadení jejich země Ruskem udělilo dočasnou ochranu. Ke konci září jich bylo podle údajů Cizineckého informačního systému téměř 409.000. Vyplývá to z předběžných údajů Českého statistického úřadu, který je dnes zveřejnil na svém webu.
8:43
Počasí v Česku zůstává pod vlivem rozsáhlé tlakové výše, která se pomalu přesouvá na východ. O víkendu začne od jihu přicházet teplejší vzduch, který přinese i saharský prach. Tento jev způsobí znečištění ovzduší, které se vyčistí až v první polovině příštího týdne, kdy se dostaví srážky doprovázené tzv. krvavým deštěm.
Zdroj: Adam Skála
Zemětřesení patří mezi přírodní katastrofy, které mohou udeřit bez varování. Správná reakce v krizové situaci může zachránit život. Jak se tedy chovat, pokud vás zastihnou silné otřesy?
