Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Experti spočítali, o kolik přijde průměrná domácnost kvůli vládnímu balíčku

Peníze CZK, ilustrační fotografie
Peníze CZK, ilustrační fotografie
Foto: Adam Mráček / INCORP images

Výzkumný ústav práce a sociálních věcí (RILSA) vypracoval analýzu dopadů vybraných vládních opatření na české domácnosti. Podle ní průměrná domácnost na příjmech přijde o 7 614 Kč ročně. Nejvíce tratí úplné rodiny s dětmi a bezdětné páry do 65 let. Nejméně naopak senioři, ať už žijí ve společné nebo samostatné domácnosti.

Ústav vypočítával dopady na celkem 4 490 188 domácností. Využíval vlastní typologii domácností, která zohledňovala jejich strukturu dle přítomnosti nezaopatřených dětí, úplnost rodin s dětmi a věk bezdětných osob. 

Nejvíce ztratí na příjmu úplné rodiny se třemi a více dětmi, a to 18 881 Kč. Nejméně naopak jednotlivec ve věku nad 65 let, ten ztratí průměrně 990 Kč. Průměrně všechny domácnosti přijdou o 7 614 Kč.

Polovina českých domácností by v průměru přišla maximálně o 0,8 % ročního příjmů, asi 4–5 % domácností by změnu reálně pocítilo. Nejméně změny příjmů pocítí seniorské domácnosti, u těch příjmy klesnou o 0,2 % v případě jednotlivců a 0,1 % u párů.

V úplných rodinách s dětmi (tj. nechybí otec ani matka) se relativní ztráta příjmu zvyšuje s rostoucím počtem dětí. Čtvrtině těchto rodin by se vlivem zamýšlených opatření snížily příjmy nejméně o 1,7 až 3,2 % v závislosti na počtu dětí. Samoživitelé s jedním dítětem by naopak zaznamenali ještě větší ztrátu příjmu oproti neúplným rodinám s více dětmi. Pět procent takových domácností tak zaznamená minimálně šestiprocentní snížení. 

Jednotlivá opatření ale mají asymetrický dopad na domácnosti s různou úrovní příjmu. „Při rozdělení domácností podle příjmových kvintilů se ukazuje, že dopady opatření, jakými jsou navýšení nemocenského pojištění či zvýšení sazeb sociálního pojistného u OSVČ, mají tím větší dopad, čím jsou příjmy domácností vyšší,“ popisují analytici z RILSA. Zvyšuje se jim totiž příspěvek do veřejných rozpočtů a zároveň jim plyne méně příjmů. 

Podle údajů z roku 2022 je 10 % osob ohroženo příjmovou chudobou, upozorňuje RILSA. „Mezi nejohroženější v tomto ohledu patří domácnosti jednotlivců starších 65 let (38 %) a neúplné rodiny se dvěma či více dětmi (32 %). Naopak nejméně často jsou ohroženy příjmovou chudobou bezdětné páry, a to i páry, kde je alespoň jeden z partnerů v seniorském věku (na úrovni 3 %),“ píše ústav. 

Nejvíce opatření zasáhnou tedy ty domácnosti, kde lze předpokládat dvě výdělečné činné osoby – čili úplné rodiny s dětmi nebo bezdětné páry mladší 65 let: „Absolutně nejvyšší průměrnou ztrátu příjmu lze očekávat u úplných rodin se třemi a více dětmi, a to ve výši 18,9 tisíc korun za rok. Úplné rodiny se dvěma dětmi mohou očekávat propad v domácím rozpočtu o 15,8 tisíc Kč za rok. Přibližně 11 tisíc Kč ročně ztratí v průměru jak úplné rodiny s jedním dítětem, tak bezdětné úplné rodiny, kde jsou oba v páru mladší 65 let.“ 

Témata:  lidé

Související

Aktuálně se děje

11:54

Historická dohoda: Německo se vrací na RAF základnu po 80 letech

Britská letecká základna RAF od nynějška bude využívána německým vojenským letectvem, což představuje historickou dohodu mezi oběma národy. Základna, která hrála klíčovou roli během druhé světové války a byla často cílem německých náletů, nyní slouží k novým účelům, a to v rámci zajištění bezpečnosti a vzájemné spolupráce.

Zdroj: Zdeněk Tuhý

Další zprávy