Bolest je s námi každý den a může i pomoct. Některou bychom ale nepřáli ani nejhoršímu nepříteli

Bolest nás má upozornit na to, že je s naším tělem něco špatně. V tomto článku se budeme bavit především o té fyzické, jelikož ta emocionální či psychická je daleko subjektivnější a lze ji mnohdy jen těžko vyjádřit slovně.

To ale platí i u fyzické bolesti. Určité zdravotní potíže způsobují takovou bolest, že když se lékař zeptá na její zhodnocení na stupnici 1-10, odpověď je – nadsazeně – 11.

O některých nejhorších druzích fyzické bolesti pojednává například Národní zdravotní služba Velké Británie, která vyjmenovala dvacet nejhorších druhů bolesti, jak informoval server Independent.

Mezi ty „lehčí bolesti“ patří například migréna, s níž se během života setká množství lidí. Už tak intenzivní bolest hlavy ještě zhoršuje zvracení a extrémní citlivost na světlo a zvuk.

Další velice intenzivní bolest způsobují ledvinové kameny. Jsou způsobené pevnými kusy minerálů v ledvinách, které se uvolňují do moči. Kromě intenzivní bolesti v zádech, boku či podbřišku způsobují utrpení při vylučování, když procházejí močovým měchýřem. Někdy jsou ale natolik velké, že je nutná operace.

Doslova příšernou bolest způsobuje otok či zánět slinivky břišní. Bolest se většinou zhoršuje a šíří podél zad až nad levou lopatku. Zhoršuje ji konzumace tučných jídel.

Nelze zapomenout ani na obecně radostný okamžik, tedy porod. Už tak extrémně bolestivý proces se může ještě zhoršit ve chvíli, kdy má dítě špatně položenou hlavičku nebo matce tlačí na kostrč. Porodní asistenti a lékaři znají mnoho metod, jak od porodní bolesti alespoň trochu ulevit, kontrakce a následné tlačení se ale bez velice silné bolesti zkrátka neobejdou.

Mezi ty nejsilnější bolesti patří například střelné zranění. Podle zdravotní sestry Rhoandy Browningové z filadelfské nemocnice jsou běžné „srdcervoucí momenty“ u lidí, kteří byli postřeleni vážně, uvedla to pro server US News. Tehdy se přidává psychická bolest a obavy ze smrti. „Někdy víte, že by mohli (zemřít). A vy nechcete, aby to byla jejich poslední myšlenka, takže se je snažíte utěšit,“ přiblížila.

Zřejmě jste už od někoho ve svém okolí slyšeli, že má vyhřeznutou ploténku. Ta se může projevit několika způsoby. Buď jde o návaly mučivé bolesti; nebo o poznání méně dramatické, zato chronické, neustupující a vysilující bolesti zad.

Šílený entomolog?

Americký entomolog (vědec zabývající se hmyzem) Justin O. Schmidt v 80. letech minulého století přišel s experimentem, nad kterým zůstává rozum stát. Vytvořil pět stupňů bolestivosti bodnutí hmyzem na škále od 0 do 4, které se dnes říká Schmidtova stupnice bolestivosti žihadel. Tento experiment ale prováděl na sobě samém.

Stupeň 0 značí nulový vliv na člověka – může tak jít například o prakticky nepocítitelné komáří bodnutí.

Stupeň 1 stanovil jako mírnou bolest, která většinou dozní do pěti minut. Zařadil zde některé druhy drobných mravenců a vosy nebo včely známé především na americkém kontinentu.

Stupeň 2 už znamená horší bolest, Schmidt se při svém experimentu odrážel právě od tohoto stupně – konkrétněji od bodnutí včely medonosné. To označil jako podobný pocit, když „v rukavici byla díra, když jste vytahovali sušenky z trouby“. K tomuto stupni patří i vosa, jejíž bodnutí popsal jako „horké a kouřové, téměř nezvratné“. Žihadlo od termita prý je „jako vysilující bolest migrény obsažená ve špičce prstu“.

Oproti druhému stupni je stupeň 3 daleko nesnesitelnější. Patří do něj některé tropické druhy vos jako červená papírová vosa, rudohlavá papírová vosa nebo Klugův sametový mravenec. Délku bolesti vyměřil zhruba mezi minutu a půlhodinu v závislosti na druhu. Schmidt tu zařadil i dva mravence – býčího obrovského a (mravence) sklípkana marikopského. O jejich bodnutí řekl: „Po osmi neúnavných hodinách vrtání do toho zarostlého nehtu na noze zjistíte, že je vrták zaklíněný v palci.“

Zkoumání stupně 4 už Schmidt skutečně litoval. Nechal se bodnout například mravencem kuličkovým a bolest popsal jako „čistou, intenzivní, zářivou… jako když jdete po hořícím dřevěném uhlí s třiceticentimetrovým hřebíkem zabodnutým v patě“. Kousnutí tarantule jestřábí popsal jako „oslepující, prudký a šokující elektrický výboj“, který naštěstí trval pouze pět minut. Když se nechal píchnout vosou bojovnou, popsal snad tu nejhorší bolest: „Mučení. Jste připoutáni v proudu aktivní sopky. Proč jsem tenhle seznam vůbec začal?“ Podle něj takováto bolest trvá až dvě hodiny. 

Témata:  lidé,  nemoc