Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Naši předci byli zvláštní. Překvapí vás, co si s sebou vzali do Evropy

Myš, ilustrační fotografie.
Myš, ilustrační fotografie.
Foto: Depositphotos

O myších a lidech je jedna z nejznámějších novel světové literatury. Úzkým vztahem obou druhů se rozhodli zabývat čeští vědci, kteří přišli s novými poznatky ohledně dvou poddruhů myší domácích, které jsou v Evropě nejrozšířenější. Nově se ukázalo, že jeden z nich dorazil na starý kontinent společně s našimi předky. 

Vývoj myší domácích, které se časem rozdělily do několika poddruhů, začíná někdy před 500 tisíci lety v oblasti dnešní Indie, Pákistánu nebo Íránu. Zvrat nastal před 12 tisíci lety, kdy se myši připojily k lidským společnostem a spolu s nimi se začaly rozšiřovat doslova po celé planetě. 

Evropa je dnes útočištěm dvou nejrozšířenějších poddruhů, přičemž tzv. hybridní zóna, kde se oba poddruhy kříží, se táhne i přes Česko od Dánska až na Balkán. Nový výzkum prokázal, že kolonizace kontinentu oběma poddruhy se lišila, informovala ČT24. "Východní" poddruh zastupuje jedna hlavní linie, zatímco ten západní se šířil několika cestami. 

Jedna z kolonizačních fází podle vědců pravděpodobně souvisí s odchodem germánských kmenů a následným příchodem Slovanů, tedy našich předků, do uvolněného prostoru. 

Vědci zkoumali přes sedm tisíc vzorků z různých míst hybridní zóny a další tisíc vzorků ze zbytku světa. Ukázalo se, že křížení myší probíhalo v různých částech zóny odlišně. Někde má dnes převahu jeden druh, jinde ten druhý. Na dalších místech ji nezískal ani jeden z druhů. Existují dokonce i oblasti, kde k mísení DNA nedošlo. 

Podařilo se tak zpochybnit dosavadní teorie o šíření myší v severní Evropě, které spekulovaly o absenci myší ve Skandinávii v době bronzové, anebo o kolonizaci východním poddruhem a následným získáním dominance západním poddruhem. Podle nových zjištění je pravděpodobné, že do Evropy nejprve pronikl západní poddruh s Germány, aby pak do regionu dorazil i ten východní společně s migrujícími Slovany. 

Témata:  zvířata věda lidé historie

Související

Aktuálně se děje

9:42

Tajemství poslední písně Anny Slováčkové (†29). Tenkrát si to nikdo nepřipouštěl

Čas letí, takže to v příštím týdnu budou už dva měsíce, co nás navždy opustila Anna Julie Slováčková. Pod její poslední písničku Jsi ve mně napořád bude už navždy podepsaný rapper Lipo, který dceru slavných rodičů oslovil ke spolupráci. Jak na ni vzpomíná? 

Zdroj: Ludmila Plachá

Další zprávy

Jaká budoucnost nás čeká?

Může umělá inteligence ohrozit lidstvo? Vědec z MIT odpověděl na ožehavou otázku

Technologické firmy vyvíjející umělou inteligenci by měly přijmout stejný přístup k posuzování rizik, jaký před 80 lety uplatnili vědci před prvním testem atomové bomby. S tímto varováním přichází známý zastánce bezpečnosti AI Max Tegmark, který tvrdí, že bez důkladných výpočtů hrozí, že extrémně vyspělá umělá inteligence (tzv. Artificial Super Intelligence, ASI) se vymkne kontrole a ohrozí samotnou existenci lidstva.