věda

Švédští vědci věří, že našli způsob, jak účinně bojovat proti rakovině. Základem jejich inovativního přístupu jsou nanoroboti, drobná zařízení tak malá, že je nelze vidět pouhým okem. Tyto malé stroje, které napodobují chování mikroorganismů, jsou naprogramovány tak, aby se zaměřily na rakovinné buňky a zničily je. První testy na laboratorních myších přinesly slibné výsledky – úspěšnost dosahovala až 70 procent.

Technika

O myších a lidech je jedna z nejznámějších novel světové literatury. Úzkým vztahem obou druhů se rozhodli zabývat čeští vědci, kteří přišli s novými poznatky ohledně dvou poddruhů myší domácích, které jsou v Evropě nejrozšířenější. Nově se ukázalo, že jeden z nich dorazil na starý kontinent společně s našimi předky. 

Svět

Vědcům v USA se poprvé podařilo provést jadernou fúzi, při které vzniklo více energie, než kolik se jí spotřebovalo. Vědecký průlom, o němž už v pondělí informoval americký tisk, dnes potvrdila ministryně energetiky Jennifer Granholmová, kterou citovala agentura AP.

Svět

Nobelovu cenu za chemii letos získali Američané Carolyn Bertozziová a Barry Sharpless a také Dán Morten Meldal za revoluční způsob spojování molekul. Oznámila to dnes Královská švédská akademie věd. Sharpless se stal pátou osobností světa, která je nositelem dvou Nobelových cen. Svou první cenu za chemii dostal v roce 2001.

Svět

Izraelští vědci přišli s dalšími argumenty, které podle nich svědčí o tom, že na začátku pandemie covidu-19 nebylo přenesení koronaviru na člověka od netopýrů. Vyplývá to ze studie týmu Telavivské univerzity, o níž dnes informoval server The Jerusalem Post.

Svět

Lékaři v krvi identifikovali protein, o němž se domnívají, že by mohl sloužit jako včasné varovné znamení pro pacienty, které ohrožuje riziko cukrovky a úmrtí na rakovinu. Lidé s nejvyššími hladinami takzvaného prostasinu mají dvakrát vyšší pravděpodobnost cukrovky a o 43 procent vyšší pravděpodobnost úmrtí na rakovinu. Vyplývá to ze studie, o které informoval list The Guardian.

Domov

Na vědu a výzkum by v roce 2023 mělo jít 39,32 miliardy korun, meziročně o 250 milionů korun více. Návrh rozpočtu ve středu projedná vláda. Předloží ho ministryně pro vědu, výzkum a inovace Helena Langšádlová (TOP 09), která zároveň předsedá vládní Radě pro výzkum, vývoj a inovace (RVVI). Rada návrh rozpočtu schválila v dubnu.

Svět

V roce 2003 se vědci z Projektu lidského genomu (Human Genome Project) zapsali do dějin, když se jim podařilo přečíst 92 procent lidského genomu. Od té doby se téměř dvě desetiletí snažili rozluštit zbývajících osm procent. Nyní mezinárodní tým zhruba stovky výzkumníků představil kompletní lidský genom - je to poprvé, kdy byl sekvenován ve své úplnosti. Objev by mohl pomoci například v lékařství.

Svět

Ivermektin nesnižuje riziko hospitalizace s covidem-19, tvrdí rozsáhlá studie. Antiparazitikum označovala za zázračný lék proti covidu-19 řada lidí, zejména mezi odmítači nově vyvinutých vakcín.

Svět

Izraelští vědci tvrdí, že mají dosud nejpřesvědčivější důkazy o tom, že vyšší hladina vitaminu D pomáhá u covidových pacientů snížit riziko vážného průběhu nemoci či smrti, píše dnes izraelský web The Times of Israel.

Svět

První sociální síť se neobjevila v éře internetu, ale mnohem dříve - přesněji před 50.000 lety na africkém kontinentu. Na základě svého výzkumu, jehož výsledky zveřejnily v odborném časopise Nature, to tvrdí dvě vědkyně z Německa.

Svět

Vědci dnes ponechali ručičky na ciferníku symbolických hodin posledního soudu na pozici 100 vteřin před půlnocí. Na stejném místě byly i minulé dva roky. Podle dnešního sdělení expertů svět z hlediska ohrožení jadernou válkou a klimatickou změnou není o nic bezpečnější, než byl loni.

Svět

Výsledky šesti dosud publikovaných studií naznačují, že nová varianta koronaviru omikron méně napadá plíce, ale snáz infikuje horní dýchací cesty, tedy buňky v krku. Podle vědců by to mohlo vysvětlovat, proč omikron zřejmě způsobuje mírnější průběh onemocnění covid-19, je méně smrtící, ale zároveň je nakažlivější než předchozí varianty, napsal deník The Guardian.

Svět

V boji proti pandemii covidu-19 může pomoci i experimentální žvýkačka, kterou vyvinuli vědci v USA. Žvýkačka obsahuje kopie enzymu ACE2, který funguje jako receptor viru na povrchu lidských buněk, a dokáže tak významně snížit množství viru ve slinách. Člověk s infekcí, který by žvýkačku používal, by tak nakazil mnohem méně lidí, napsala agentura Reuters.

Svět

Zhruba jeden ze tří lidí, kteří se nakazí koronavirem, zaznamená alespoň jeden z příznaků takzvaného dlouhého covidu. Vyplývá to ze studie vědců z Oxfordské univerzity a britského národního výzkumného zdravotního ústav NIHR, kterou uveřejnil americký odborný časopis PLoS Medicine. Mezi nejčastější symptomy, které dotyčného trápí ještě tři až šest měsíců od infekce, patří dýchací obtíže, únava, bolesti, úzkosti a deprese.

Svět

Australští vědci vyvinuli hydrogel, jenž by mohl posloužit při jednorázovém zákroku u nemocných s Parkinsonovou chorobou a možná také u osob s dalšími neurologickými onemocněními. Gel, jenž se skládá z aminokyselin, mohou zdravotníci vpravit do mozku pacienta a látka poté pomůže s nápravou poškození. Agentuře Reuters to řekl jeden z členů vědeckého týmu.

Domov

Nejzásadnějším sdělením zprávy panelu pro změnu klimatu je, jaký je vliv člověka na oteplování a oznámení nových klimatických scénářů. V Česku se dopady změny klimatu projevují hlavně v nárůstu teplot vzduchu. ČTK to po dnešní konferenci řekl klimatolog Pavel Zahradníček z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd ČR.