věda

Myš, ilustrační fotografie.

Naši předci byli zvláštní. Překvapí vás, co si s sebou vzali do Evropy

O myších a lidech je jedna z nejznámějších novel světové literatury. Úzkým vztahem obou druhů se rozhodli zabývat čeští vědci, kteří přišli s novými poznatky ohledně dvou poddruhů myší domácích, které jsou v Evropě nejrozšířenější. Nově se ukázalo, že jeden z nich dorazil na starý kontinent společně s našimi předky. 

Jaderná energetika, jak ji známe dnes.

Američtí vědci oznámili historický průlom v oblasti jaderné fúze

Svět

Vědcům v USA se poprvé podařilo provést jadernou fúzi, při které vzniklo více energie, než kolik se jí spotřebovalo. Vědecký průlom, o němž už v pondělí informoval americký tisk, dnes potvrdila ministryně energetiky Jennifer Granholmová, kterou citovala agentura AP.

Velké vlny

Tsunami po dopadu meteoritu před 66 miliony let podle vědců měřila až 1500 metrů

Svět

Dopad vesmírného tělesa do Mexického zálivu před 66 miliony let způsobil vlnu tsunami vysokou přes 1000 metrů, která zasáhla pobřeží po celém světě. Ačkoliv není překvapením, že náraz 14 kilometrů širokého meteoritu do vodní plochy vyslal přes celou planetu devastující vlny, je to poprvé, co vědci spočítali jejich sílu a dosah, napsal list The Guardian.

Barry Sharpless (autor: Bengt Oberger)

Nobelovu cenu za chemii mají dva Američané a Dán za molekulární výzkum

Svět

Nobelovu cenu za chemii letos získali Američané Carolyn Bertozziová a Barry Sharpless a také Dán Morten Meldal za revoluční způsob spojování molekul. Oznámila to dnes Královská švédská akademie věd. Sharpless se stal pátou osobností světa, která je nositelem dvou Nobelových cen. Svou první cenu za chemii dostal v roce 2001.

Lékaři

Vědci objevili v krvi protein, který by mohl být ukazatelem cukrovky či rakoviny

Svět

Lékaři v krvi identifikovali protein, o němž se domnívají, že by mohl sloužit jako včasné varovné znamení pro pacienty, které ohrožuje riziko cukrovky a úmrtí na rakovinu. Lidé s nejvyššími hladinami takzvaného prostasinu mají dvakrát vyšší pravděpodobnost cukrovky a o 43 procent vyšší pravděpodobnost úmrtí na rakovinu. Vyplývá to ze studie, o které informoval list The Guardian.

Vakcína, ilustrační foto.

Vědci: Očkování proti covidu-19 zabránilo téměř 20 milionům úmrtí

Svět

Díky očkování proti covidu-19 se během prvního roku od začátku vakcinace podařilo zabránit téměř 20 milionům úmrtí na tuto nemoc. Konstatovali to vědci v nové studii, kterou zveřejnilo odborné periodikum Lancet Infectious Diseases. Podle nich se tak díky vakcínám podařilo množství obětí covidu snížit na méně než polovinu počtu, kterého by podle matematických modelů dosáhl bez dostupného očkování.

Helena Langšádlová /TOP 09/, místopředsedkyně strany

Na vědu a výzkum by mělo jít příští rok víc, a to 39,3 mld. Kč, projedná vláda

Domov

Na vědu a výzkum by v roce 2023 mělo jít 39,32 miliardy korun, meziročně o 250 milionů korun více. Návrh rozpočtu ve středu projedná vláda. Předloží ho ministryně pro vědu, výzkum a inovace Helena Langšádlová (TOP 09), která zároveň předsedá vládní Radě pro výzkum, vývoj a inovace (RVVI). Rada návrh rozpočtu schválila v dubnu.

Ilustrační fotografie.

Svět

Vědci oznámili rozluštění kompletního lidského genomu

V roce 2003 se vědci z Projektu lidského genomu (Human Genome Project) zapsali do dějin, když se jim podařilo přečíst 92 procent lidského genomu. Od té doby se téměř dvě desetiletí snažili rozluštit zbývajících osm procent. Nyní mezinárodní tým zhruba stovky výzkumníků představil kompletní lidský genom - je to poprvé, kdy byl sekvenován ve své úplnosti. Objev by mohl pomoci například v lékařství.

Ilustrační fotografie.

Podle dánských vědců se lze krátce po sobě nakazit variantami omikronu

Svět

Podle zjištění dánských vědců je ve vzácných případech možné nakazit se krátce po sobě dvěma různými podtypy varianty koronaviru omikron. Nákaza subvariantou BA.2 je možná krátce po infekci původní variantou omikronu označovanou jako BA.1, napsala dnes agentura DPA s odvoláním na studii dánského sérologického institutu SSI.

Ilustrační fotografie.

Svět je podle apokalyptických hodin stále 100 vteřin před zničením

Svět

Vědci dnes ponechali ručičky na ciferníku symbolických hodin posledního soudu na pozici 100 vteřin před půlnocí. Na stejném místě byly i minulé dva roky. Podle dnešního sdělení expertů svět z hlediska ohrožení jadernou válkou a klimatickou změnou není o nic bezpečnější, než byl loni.

Ilustrační fotografie.

Závěry šesti studií naznačují, že varianta omikron méně napadá plíce

Svět

Výsledky šesti dosud publikovaných studií naznačují, že nová varianta koronaviru omikron méně napadá plíce, ale snáz infikuje horní dýchací cesty, tedy buňky v krku. Podle vědců by to mohlo vysvětlovat, proč omikron zřejmě způsobuje mírnější průběh onemocnění covid-19, je méně smrtící, ale zároveň je nakažlivější než předchozí varianty, napsal deník The Guardian.

Covid-19, ilustrační fotografie.

Svět

Vědci otestovali žvýkačku, která má snižovat množství koronavirů ve slinách

V boji proti pandemii covidu-19 může pomoci i experimentální žvýkačka, kterou vyvinuli vědci v USA. Žvýkačka obsahuje kopie enzymu ACE2, který funguje jako receptor viru na povrchu lidských buněk, a dokáže tak významně snížit množství viru ve slinách. Člověk s infekcí, který by žvýkačku používal, by tak nakazil mnohem méně lidí, napsala agentura Reuters.

Ilustrační fotografie.

Studie: Alespoň jedním příznakem dlouhého covidu trpí 37 procent nakažených

Svět

Zhruba jeden ze tří lidí, kteří se nakazí koronavirem, zaznamená alespoň jeden z příznaků takzvaného dlouhého covidu. Vyplývá to ze studie vědců z Oxfordské univerzity a britského národního výzkumného zdravotního ústav NIHR, kterou uveřejnil americký odborný časopis PLoS Medicine. Mezi nejčastější symptomy, které dotyčného trápí ještě tři až šest měsíců od infekce, patří dýchací obtíže, únava, bolesti, úzkosti a deprese.

Ilustrační fotografie.

Vědci popsali mechanismus, který ovlivňuje účinnost imunoterapie

Domov

Vědci a lékaři z brněnských pracovišť popsali dosud neznámý mechanismus, který v konečném důsledku ovlivňuje účinnost imunoterapie. Jde o nákladnou léčbu některých typů rakoviny. Objev by mohl zvýšit účinnost personalizované léčby, informovala dnes ČTK Ester Jarour z institutu CEITEC Masarykovy univerzity. Výsledky výzkumu publikoval odborný časopis Journal for Immunotherapy of Cancer.

Ilustrační fotografie.

Australští vědci vyvinuli hydrogel pro boj s Parkinsonovou chorobou

Svět

Australští vědci vyvinuli hydrogel, jenž by mohl posloužit při jednorázovém zákroku u nemocných s Parkinsonovou chorobou a možná také u osob s dalšími neurologickými onemocněními. Gel, jenž se skládá z aminokyselin, mohou zdravotníci vpravit do mozku pacienta a látka poté pomůže s nápravou poškození. Agentuře Reuters to řekl jeden z členů vědeckého týmu.

Teplotní rekord, ilustrační foto

Domov

Vědec k závěrům zprávy OSN: Na Česko dopadají hlavně vyšší teploty

Nejzásadnějším sdělením zprávy panelu pro změnu klimatu je, jaký je vliv člověka na oteplování a oznámení nových klimatických scénářů. V Česku se dopady změny klimatu projevují hlavně v nárůstu teplot vzduchu. ČTK to po dnešní konferenci řekl klimatolog Pavel Zahradníček z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd ČR.

Test na přítomnost nemoci covid-19

Běžné antigenní testy odhalí koronavirus jen v necelé polovině případů

Svět

Vědci z německé univerzity ve Würzburgu a její univerzitní kliniky došli k závěru, že rychlé antigenní testy odhalí koronavirovou nákazu jen v necelých 43 procentech případů. Informoval o tom dnes server Business Insider. Vědci přitom analyzovali přes 5000 výsledků testů u lidí, kteří si nechali provést jak antigenní, tak PCR test.

Ryby

Pstruzi, kteří žijí ve vodě kontaminované pervitinem, si vytvoří závislost

Domov

Pstruzi, kteří delší dobu žijí ve vodě kontaminované pervitinem, se stanou na droze závislí. Po jejich přemístění do jiného prostředí se na nich projevují abstinenční příznaky. Vyplývá to výzkumu týmu vědců z České zemědělské univerzity v Praze a z Fakulty rybářství a ochrany vod Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích. Jejich zástupci o tom ČTK informovali v tiskové zprávě.

Aktuálně se děje

9:02

Ukrajina může poprvé použít ATACMS a Storm Shadow na ruském území. Změní tak průběh války?

Spojené státy poprvé povolily Ukrajině použít rakety dlouhého doletu ATACMS k útoku na území Ruska. Tento krok znamená zásadní změnu americké politiky, která dosud zakazovala využití těchto zbraní mimo ukrajinské území, obzvláště na mezinárodně uznaném ruském území. Rozhodnutí Washingtonu bylo přijato navzdory obavám z eskalace války. Co vedlo ke změně postoje USA a jaké důsledky mohou tyto útoky mít? Na to odpověděl server BBC.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy

Vláda ČR

Sport dostane stovky milionů na obnovu po povodních, rozhodla vláda

Národní sportovní agentura dostane 850 milionů korun na pomoc sportovním organizacím, jejichž majetek zničily či poškodily zářijové povodně. Uvolnění peněz z rozpočtové rezervy schválila vláda středečním jednání. Odsouhlasila také další rozšíření pomoci českým exportérům obchodujícím s Ukrajinou, poskytované formou pojištění vývozních úvěrových rizik Exportní garanční a pojišťovací společností a schválila i spuštění úvěrového programu Národní rozvojové banky pro podnikatele postižené povodněmi.