Svět zasáhla ještě ve středu večer velmi smutná zpráva. Ve věku 91 let zemřela Jane Goodallová, světově proslulá expertka na život primátů, zejména šimpanzů. Informovala o tom britská BBC.
Švédští vědci věří, že našli způsob, jak účinně bojovat proti rakovině. Základem jejich inovativního přístupu jsou nanoroboti, drobná zařízení tak malá, že je nelze vidět pouhým okem. Tyto malé stroje, které napodobují chování mikroorganismů, jsou naprogramovány tak, aby se zaměřily na rakovinné buňky a zničily je. První testy na laboratorních myších přinesly slibné výsledky – úspěšnost dosahovala až 70 procent.
O myších a lidech je jedna z nejznámějších novel světové literatury. Úzkým vztahem obou druhů se rozhodli zabývat čeští vědci, kteří přišli s novými poznatky ohledně dvou poddruhů myší domácích, které jsou v Evropě nejrozšířenější. Nově se ukázalo, že jeden z nich dorazil na starý kontinent společně s našimi předky.
Vědcům v USA se poprvé podařilo provést jadernou fúzi, při které vzniklo více energie, než kolik se jí spotřebovalo. Vědecký průlom, o němž už v pondělí informoval americký tisk, dnes potvrdila ministryně energetiky Jennifer Granholmová, kterou citovala agentura AP.
Dopad vesmírného tělesa do Mexického zálivu před 66 miliony let způsobil vlnu tsunami vysokou přes 1000 metrů, která zasáhla pobřeží po celém světě. Ačkoliv není překvapením, že náraz 14 kilometrů širokého meteoritu do vodní plochy vyslal přes celou planetu devastující vlny, je to poprvé, co vědci spočítali jejich sílu a dosah, napsal list The Guardian.
Nobelovu cenu za chemii letos získali Američané Carolyn Bertozziová a Barry Sharpless a také Dán Morten Meldal za revoluční způsob spojování molekul. Oznámila to dnes Královská švédská akademie věd. Sharpless se stal pátou osobností světa, která je nositelem dvou Nobelových cen. Svou první cenu za chemii dostal v roce 2001.
Izraelští vědci přišli s dalšími argumenty, které podle nich svědčí o tom, že na začátku pandemie covidu-19 nebylo přenesení koronaviru na člověka od netopýrů. Vyplývá to ze studie týmu Telavivské univerzity, o níž dnes informoval server The Jerusalem Post.
Lékaři v krvi identifikovali protein, o němž se domnívají, že by mohl sloužit jako včasné varovné znamení pro pacienty, které ohrožuje riziko cukrovky a úmrtí na rakovinu. Lidé s nejvyššími hladinami takzvaného prostasinu mají dvakrát vyšší pravděpodobnost cukrovky a o 43 procent vyšší pravděpodobnost úmrtí na rakovinu. Vyplývá to ze studie, o které informoval list The Guardian.
Díky očkování proti covidu-19 se během prvního roku od začátku vakcinace podařilo zabránit téměř 20 milionům úmrtí na tuto nemoc. Konstatovali to vědci v nové studii, kterou zveřejnilo odborné periodikum Lancet Infectious Diseases. Podle nich se tak díky vakcínám podařilo množství obětí covidu snížit na méně než polovinu počtu, kterého by podle matematických modelů dosáhl bez dostupného očkování.
Na vědu a výzkum by v roce 2023 mělo jít 39,32 miliardy korun, meziročně o 250 milionů korun více. Návrh rozpočtu ve středu projedná vláda. Předloží ho ministryně pro vědu, výzkum a inovace Helena Langšádlová (TOP 09), která zároveň předsedá vládní Radě pro výzkum, vývoj a inovace (RVVI). Rada návrh rozpočtu schválila v dubnu.
V roce 2003 se vědci z Projektu lidského genomu (Human Genome Project) zapsali do dějin, když se jim podařilo přečíst 92 procent lidského genomu. Od té doby se téměř dvě desetiletí snažili rozluštit zbývajících osm procent. Nyní mezinárodní tým zhruba stovky výzkumníků představil kompletní lidský genom - je to poprvé, kdy byl sekvenován ve své úplnosti. Objev by mohl pomoci například v lékařství.
Ivermektin nesnižuje riziko hospitalizace s covidem-19, tvrdí rozsáhlá studie. Antiparazitikum označovala za zázračný lék proti covidu-19 řada lidí, zejména mezi odmítači nově vyvinutých vakcín.
Podle zjištění dánských vědců je ve vzácných případech možné nakazit se krátce po sobě dvěma různými podtypy varianty koronaviru omikron. Nákaza subvariantou BA.2 je možná krátce po infekci původní variantou omikronu označovanou jako BA.1, napsala dnes agentura DPA s odvoláním na studii dánského sérologického institutu SSI.
Izraelští vědci tvrdí, že mají dosud nejpřesvědčivější důkazy o tom, že vyšší hladina vitaminu D pomáhá u covidových pacientů snížit riziko vážného průběhu nemoci či smrti, píše dnes izraelský web The Times of Israel.
První sociální síť se neobjevila v éře internetu, ale mnohem dříve - přesněji před 50.000 lety na africkém kontinentu. Na základě svého výzkumu, jehož výsledky zveřejnily v odborném časopise Nature, to tvrdí dvě vědkyně z Německa.
Vědci dnes ponechali ručičky na ciferníku symbolických hodin posledního soudu na pozici 100 vteřin před půlnocí. Na stejném místě byly i minulé dva roky. Podle dnešního sdělení expertů svět z hlediska ohrožení jadernou válkou a klimatickou změnou není o nic bezpečnější, než byl loni.
Koronavirová varianta omikron dokáže obejít imunitu očkovaných 2,7krát až 3,7krát snadněji než předchozí převažující varianta delta. Ukazuje to dánská studie, o níž dnes informovala agentura Reuters. Podle ní zjištění částečně vysvětluje rychlejší šíření omikronu.
Výsledky šesti dosud publikovaných studií naznačují, že nová varianta koronaviru omikron méně napadá plíce, ale snáz infikuje horní dýchací cesty, tedy buňky v krku. Podle vědců by to mohlo vysvětlovat, proč omikron zřejmě způsobuje mírnější průběh onemocnění covid-19, je méně smrtící, ale zároveň je nakažlivější než předchozí varianty, napsal deník The Guardian.
V boji proti pandemii covidu-19 může pomoci i experimentální žvýkačka, kterou vyvinuli vědci v USA. Žvýkačka obsahuje kopie enzymu ACE2, který funguje jako receptor viru na povrchu lidských buněk, a dokáže tak významně snížit množství viru ve slinách. Člověk s infekcí, který by žvýkačku používal, by tak nakazil mnohem méně lidí, napsala agentura Reuters.
Zhruba jeden ze tří lidí, kteří se nakazí koronavirem, zaznamená alespoň jeden z příznaků takzvaného dlouhého covidu. Vyplývá to ze studie vědců z Oxfordské univerzity a britského národního výzkumného zdravotního ústav NIHR, kterou uveřejnil americký odborný časopis PLoS Medicine. Mezi nejčastější symptomy, které dotyčného trápí ještě tři až šest měsíců od infekce, patří dýchací obtíže, únava, bolesti, úzkosti a deprese.
Vědci a lékaři z brněnských pracovišť popsali dosud neznámý mechanismus, který v konečném důsledku ovlivňuje účinnost imunoterapie. Jde o nákladnou léčbu některých typů rakoviny. Objev by mohl zvýšit účinnost personalizované léčby, informovala dnes ČTK Ester Jarour z institutu CEITEC Masarykovy univerzity. Výsledky výzkumu publikoval odborný časopis Journal for Immunotherapy of Cancer.
Australští vědci vyvinuli hydrogel, jenž by mohl posloužit při jednorázovém zákroku u nemocných s Parkinsonovou chorobou a možná také u osob s dalšími neurologickými onemocněními. Gel, jenž se skládá z aminokyselin, mohou zdravotníci vpravit do mozku pacienta a látka poté pomůže s nápravou poškození. Agentuře Reuters to řekl jeden z členů vědeckého týmu.
Nejzásadnějším sdělením zprávy panelu pro změnu klimatu je, jaký je vliv člověka na oteplování a oznámení nových klimatických scénářů. V Česku se dopady změny klimatu projevují hlavně v nárůstu teplot vzduchu. ČTK to po dnešní konferenci řekl klimatolog Pavel Zahradníček z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd ČR.
28. října 2025 21:10
28. října 2025 20:03
28. října 2025 18:34
28. října 2025 17:08
28. října 2025 15:52
28. října 2025 14:28
28. října 2025 12:59
28. října 2025 11:45
Hurikán Melissa se po víkendové extrémně rychlé intenzifikaci nadále zesiluje a stal se nejsilnější bouří na planetě v tomto roce. Jde o vzácný hurikán kategorie 5 s trvalou rychlostí větru 175 mil za hodinu (přes 280 km/h) a ještě silnějšími poryvy, píše CNN. Melissa už si vyžádala tři oběti na Haiti a jednu v Dominikánské republice a nyní se stáčí směrem k Jamajce.
Zdroj: Libor Novák
Koaliční smlouvu hodlají uskupení zastoupená v nové vládě podepsat na začátku příštího týdne, uvedl pravděpodobný příští premiér Andrej Babiš (ANO) ve středu v pravidelném hlášení. Podle jeho slov se má nyní jednat o sněmovním jednacím řádu.
