Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Vědci popsali mechanismus, který ovlivňuje účinnost imunoterapie

Ilustrační fotografie.
Ilustrační fotografie.
Foto: Pixabay

Vědci a lékaři z brněnských pracovišť popsali dosud neznámý mechanismus, který v konečném důsledku ovlivňuje účinnost imunoterapie. Jde o nákladnou léčbu některých typů rakoviny. Objev by mohl zvýšit účinnost personalizované léčby, informovala dnes ČTK Ester Jarour z institutu CEITEC Masarykovy univerzity. Výsledky výzkumu publikoval odborný časopis Journal for Immunotherapy of Cancer.

Imunoterapie využívá vlastní geneticky upravené T-lymfocyty pacientů, takzvané CAR-T buňky. Představuje slibný způsob léčby u pacientů s hematologickými nádory, a to zejména u CAR-T buněk cílících na protein CD19 na B-lymfocytech.

Postup generování CAR-T buněk je náročný. Náklady na terapii u jednoho pacienta dosahují až deseti milionů korun. U 30 až 60 procent pacientů nakonec dojde k relapsu choroby, který je často způsoben ztrátou cílového proteinu CD19 z povrchu maligních buněk.

Zatímco některé mechanismy ztráty CD19 jsou už známé, velká část případů zůstávala nevysvětlená. Kromě toho žádný z dosud známých mechanismů odpovědných za ztrátu CD19 dosud nemohl být využit k prevenci či léčbě relapsu. Tým z CEITEC a Fakultní nemocnice Brno pod vedením Michala Šmídy objevil nový mechanismus a popsal, jak lze hladiny CD19 regulovat.

"Jako první na světě jsme ukázali, že hladiny CD19 jsou regulovány epigenetickým mechanismem, který způsobuje plasticitu a aktivní regulaci hladiny CD19 maligními buňkami. Kromě toho se nám také podařilo prokázat, že blokováním tohoto epigenetického mechanismu můžeme tento proces zvrátit, a znovu tak zvýšit požadovanou hladinu CD19," vysvětlil Šmída.

Podle Šmídy lze mechanismus farmakologicky využít. "Naše zjištění navrhují použití demetylačních činidel DNA k blokování popsaného epigenetického mechanismu, díky kterému se vyhneme selhání CAR-T buněk. Jakmile budou naše výsledky úspěšně otestovány na myších modelech, mohly by být tyto látky použity v kombinaci s CAR-T buňkami, a zvýšit tak účinnost této terapie," uvedl Šmída.

Témata:  věda lékaři zdraví

Související

Aktuálně se děje

11. srpna 2025 21:56

Západonilská horečka v Itálii dál zabíjí. Od řady jiných nemocí se výrazně liší

Západonilská horečka, na níž jen letos v Itálii zemřelo deset lidí, se stává čím dál častějším tématem v Evropě. Původně jde o nemoc, která byla zjištěna v Ugandě v oblasti Západního Nilu, podle čehož dostala i svůj název. První zaznamenaný případ je z roku 1937, a to u pacientky, jejíž horečnatý stav byl diagnostikován jako západonilská encefalitida. Během doby se tento virus rozšířil do mnoha koutů světa, ale největší šíření zažívá právě v posledních letech, kdy se dostává i na území Evropy a Severní Ameriky. Specifické pro nemoc je, že většina lidí ji prodělá bez viditelných příznaků, proto o skutečném rozsahu nákazy dodnes panují mezi lékaři dohady.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy

Ilustrační fotografie.

Komentář

Počasí udělalo čáru přes rozpočet. Koupaliště počítají ztráty, červenec zklamal

Letní sezóna 2025 začala slibně. Červen přinesl teplo, plná lehátka a spokojené provozovatele. Pak ale přišel červenec. S průměrnou teplotou 17,9 °C byl sice podle klimatologů „v normě“, ovšem ne v normě naší současné představy o létě. Po letech tropických červenců jsme prostě zvyklí na více. Nízké teploty, zatažená obloha a déšť odradily příležitostné návštěvníky, přičemž podobný trend pokračoval i na začátku srpna.