Blob, živý organismus, který není ani houba, ani rostlina, ani zvíře, poletí s francouzským astronautem Thomasem Pesquetem na Mezinárodní vesmírnou stanici (ISS). Francouzští vědci prvoka vápenatku mnohohlavou zkoumají již několik let, v podmínkách vesmíru chtějí objevit její další vlastnosti.
Vakcína od firem Pfizer a BioNTech je nejspíše účinná i proti nakažlivější variantě koronaviru, která byla prvně zaznamenána v Anglii. Podle agentury Reuters to vyplývá z dnes zveřejněné studie na základě dalšího laboratorního testování.
Proces, který možná přispívá ke vzniku Alzheimerovy choroby, popsali vědci z Univerzity Karlovy. Tým z přírodovědecké fakulty pod vedením Günthera Kletetschky přišel na to, že mozku mohou uškodit zvětšené krystalky železa, které zapříčiní proces vedoucí k narušení jeho činnosti.
Mutace na novém kmeni koronaviru, který se šíří rychle Británií, přispívají k přenosu viru mezi dětmi stejně intenzivně, jako tomu bylo dosud mezi dospělými. Oznámili to dnes britští vědci, které citovala agentura Reuters.
Koronavirus SARS-CoV-2, který způsobuje nemoc covid-19, byl v Itálii už v listopadu 2019. Vyplývá to ze studie milánské univerzity, o níž dnes informovala agentura ANSA. Dosud se uvádělo, že první případ covidu-19 se v Itálii potvrdil koncem letošního ledna u dvou čínských turistů. Právě v Číně se tento koronavirus loni prokázal poprvé, a to koncem roku 2019.
Mezinárodní tým vědců objevil v Barmě nejstarší spermii na světě. Informovala o tom dnes agentura AFP. Vědci spermii našli v organismu oplodněné samice lasturnatky, která zhruba před 100 miliony let uvázla v jantaru. Zajímavostí je i rozměr spermie, která měří 4,6krát více než organismus samce lasturnatky. Ten dorůstá maximálně do několika milimetrů.
Zhruba na šest až devět měsíců odhaduje ředitel Ústavu molekulární a translační medicíny (ÚMTM) Marián Hajdúch dobu, po kterou se bude společnost nadále potýkat s novým typem koronaviru. Časový horizont odhaduje v souvislosti s novými vakcínami.
Pacienty s nemocí covid-19 lze rozdělit do šesti různých kategorií s unikátními kombinacemi příznaků, přičemž u každé z variant má choroba různě závažný průběh.
Závažnější průběh onemocnění covid-19 může záležet na krevní skupině nakaženého a dalších genetických faktorech, domnívají se evropští vědci. Koronavirem SARS-CoV-2 se snáze nakazí lidé s krevní skupinou A a nemoc se těchto lidí častěji prokazuje těžšími příznaky, vyplývá ze zjištění publikovaných v odborném časopise The New England Journal of Medicine.
Antimalarikum hydroxychlorochin, jehož užívání při léčbě i prevenci nákazy koronavirem prosazuje od března americký prezident Donald Trump, by mohlo některým pacientům s covidem-19 uškodit. Podle listu The New York Times došla k takovému závěru nová studie zveřejněná v odborném časopisu The Lancet.
Bolesti hlavy a ztráta čichu jsou dva nejčastější příznaky covidu-19 u evropských pacientů, u nichž měla nemoc mírný až středně těžký průběh. Vyplývá to ze studie zveřejněné v prestižním časopise Journal of Internal Medicine, o které dnes informovala agentura AFP.
Írán označil za vměšování do vnitřních záležitostí požadavek francouzského prezidenta Emmanuela Macrona na propuštění dvou francouzských občanů. Íránci už půl roku zadržují dva francouzské vědce - antropoložku Faribu Adelkhahovou a Rolanda Marchala. Obviněni jsou ze špionáže respektive z ohrožení národní bezpečnosti.
Stoupající hladina oceánů způsobená změnami klimatu do roku 2050 ohrozí po celém světě přes třikrát více lidí, než se doposud myslelo, tvrdí vědci v nově zveřejněné studii. Na místech, kterým do 30 let hrozí každoroční záplavy, podle výzkumu v současnosti žije přes 300 milionů lidí. Původní odhady mluvily o 80 milionech. Výsledky studie publikovali v odborném časopisu Nature výzkumníci Climate Central, vědecké a mediální organizace zabývající se změnami klimatu.
19. století bylo stoletím největšího pokroku lidstva v dějinách. Parní stroj zmenšil svět a lidé si pomalu začali podrobovat i nebe. Drtivá většina vynálezců byli muži. Mezi ně se však dostala i jedna žena. Ta však musela o svůj vynález tvrdě bojovat.
Mnozí si myslí, že věda a kuchyně nejdou dohromady, a když, tak je to ke škodě obou oborů. Není tomu tak. Věda kuchyni může báječně obohacovat a nejeden vědec přišel s geniálním nápadem, bez kterého si nedokážeme představit moderní kulinářství. Vybrali jsme pro vás pětku náhodných objevů, které obohatily naše chuťové buňky.
Plýtvání veřejnými prostředky na podivné projekty a nápady nejsou jen specialitou České republiky. Dějí se všude na světě. Zprávu o tom nejbizarnějším, co zafinancovala americká vláda vydal senátor za Oklahomu James Lankford. Uvádí v ní stovky nejhorších vyhození peněz daňových poplatníků za podivné projekty. Pět nejpodivnějších případů dotací do vědních oborů vám dnes přinášíme
Jako každý lidský obor ani vědě se nevyhýbá řádění podvodníků a slavomanů všeho druhu. Pohnutky jsou většinou stejné jako v jiných oborech: získat slávu, peníze a uznání. Pokud se ovšem na podvod přijde důsledkem je nejen ostuda a veřejné zatracení, ale i šíření legend a ohrožení života. Vybrali jsme pro vás pět největších vědeckých ostud.
Nevyzpytatelné jsou cesty vědy. A mnozí vědci se snaží najít k poznání nové stezky. Ne všechny však vedou ke kýženému cíli a spousta z nich je slepá. Nebo jsou tak bláznivé a výsledek cesty poznání tak zjevný, že se po nich vydá jen ten nejzaťatější vědec. Vybrali jsme pro vás pět skutečně bizarních experimentů jejichž výsledky doopravdy „překvapily“.
Američtí vědci ve studii jejíž součástí bylo přes 62 miliónů respondentů zjistila, že pravděpodobnost onemocnět nevyléčitelnou Parkinsonovou chorobou je třikrát větší, pokud lidé mají vyoperované slepé střevo.
Na sociální síti facebook by mohlo být za padesát let registrováno více mrtvých lidí než živých. Vyplývá to ze studie vědců z Oxfordské univerzity, o které dnes informoval britský list The Guardian. Pokud počet uživatelů facebooku poroste současným tempem, síť by v roce 2100 mohla mít 4,9 miliardy "uživatelů", kteří budou tou dobou již po smrti.
3. května 2024 21:54
3. května 2024 20:55
3. května 2024 19:44
3. května 2024 18:10
3. května 2024 16:10
3. května 2024 15:35
3. května 2024 14:39
Kandidát na ministra pro vědu, výzkum a inovace Pavel Tuleja (TOP 09) se v pátek rozhodl vzdát nominace do funkce. Ve vládě měl nahradit poslankyni Helenu Langšádlovou, jejíž demisi již přijal prezident Petr Pavel.
Zdroj: Jan Hrabě
Až téměř do letních prázdnin ovlivní hromadnou dopravu v Praze výluka kvůli rekonstrukci klíčové tramvajové trati v centru hlavního města. Řada tramvajových linek má upravené trasy, několik nových linek vzniklo.
