reklama

"To je jako 7,3 metru v případě muže vysokého 1,7 metru," uvádí Renate Matzkeová-Karaszová z Univerzity v Mnichově. Tato německá bioložka stála také u objevu 17 milionů let staré spermie, která byla dosud považována za nejstarší exemplář této buňky na světě.

Objev potvrzuje závěry mezinárodního výzkumu z roku 2009, kterého se účastnila i česká badatelka Radka Symonová z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy. Vědci tehdy prokázali existenci takzvané obří spermie na studiu reprodukčních orgánů 100 milionů let starých fosilií lasturnatek z Brazílie. Dochovanou spermii ale tenkrát nenašli.

Obří spermie představují pro organismy, které je produkují, velkou energetickou zátěž a vyskytují se pouze u několika málo živočišných druhů. Podobnou reprodukční strategii jako lasturnatky mají například octomilky. Jiné živočišné druhy, včetně člověka, mají vyvinutou odlišnou reprodukční strategii, která spočívá v produkci velkého množství miniaturních spermií.