Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Vědci hlásí zajímavý objev. V Barmě našli nejstarší spermii světa

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Pixabay

Mezinárodní tým vědců objevil v Barmě nejstarší spermii na světě. Informovala o tom dnes agentura AFP. Vědci spermii našli v organismu oplodněné samice lasturnatky, která zhruba před 100 miliony let uvázla v jantaru. Zajímavostí je i rozměr spermie, která měří 4,6krát více než organismus samce lasturnatky. Ten dorůstá maximálně do několika milimetrů.

"To je jako 7,3 metru v případě muže vysokého 1,7 metru," uvádí Renate Matzkeová-Karaszová z Univerzity v Mnichově. Tato německá bioložka stála také u objevu 17 milionů let staré spermie, která byla dosud považována za nejstarší exemplář této buňky na světě.

Objev potvrzuje závěry mezinárodního výzkumu z roku 2009, kterého se účastnila i česká badatelka Radka Symonová z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy. Vědci tehdy prokázali existenci takzvané obří spermie na studiu reprodukčních orgánů 100 milionů let starých fosilií lasturnatek z Brazílie. Dochovanou spermii ale tenkrát nenašli.

Obří spermie představují pro organismy, které je produkují, velkou energetickou zátěž a vyskytují se pouze u několika málo živočišných druhů. Podobnou reprodukční strategii jako lasturnatky mají například octomilky. Jiné živočišné druhy, včetně člověka, mají vyvinutou odlišnou reprodukční strategii, která spočívá v produkci velkého množství miniaturních spermií.

Témata:  spermie věda Barma

Související

Aktuálně se děje

8:25

Tomáš Vartecký se jde léčit. Upřímná zpověď o velkých problémech

Loni to nebyla hudba, čím Tomáš Vartecký plnil stránky médií. A hudba to není ani na začátku letošního roku, kdy na sociálních sítích zveřejnil zásadní oznámení. Vartecký prozradil, že se potýká s velkými problémy, které si vynutily přerušení činnosti. Podle některých médií nastupuje do léčebny. 

Zdroj: Jiří Hrubý

Další zprávy

Mars

NASA možná našla důkazy o životě mimo Zemi. Nemá je ale jak dostat domů

NASA oznámila dvě nové strategie pro návrat vzorků z Marsu na Zemi, které by mohly být realizovány do 30. let 21. století. Tyto plány představují alternativy k původnímu programu Mars Sample Return, který NASA vyvinula ve spolupráci s Evropskou kosmickou agenturou (ESA). Původní plán byl shledán příliš složitým a drahým, s odhadovanými náklady až 11 miliard dolarů a návratem vzorků posunutým na rok 2040. Takové zpoždění označil šéf NASA Bill Nelson za nepřijatelné.