Přesně před osmdesáti lety se svět zbavil dvou z nejhorších diktátorů historie lidstva. Dne 28. dubna zemřel italský fašistický vůdce Benito Mussolini, o dva dny později ho následoval německý diktátor Adolf Hitler.
Australané, Novozélanďané a Tongané si v pátek připomněli ANZAC Day – den věnovaný památce Australského a novozélandského armádního sboru. Na první pohled by se Evropanům mohl zdát tento svátek marginální, ba dokonce nepodstatný. Takový názor by však svědčil spíše o neznalosti než o skutečném porozumění dějinám. Právě jednotky ANZAC sehrály klíčovou roli v podpoře spojeneckých sil během první světové války, často za cenu obrovských obětí. A jejich závazek pomoci Západu tím neskončil – tradice odvahy, solidarity a ochoty nést tíhu světových konfliktů zůstala v Austrálii a na Novém Zélandu živá dodnes.
Dušičky, tedy památka na zesnulé, je svátek s velmi dlouhou tradicí. Svůj původ má již v pohanských časech v nejrůznějších projevech a rituálech spojených s uctíváním zemřelých předků. V křesťanském světě se druhého listopadového dne začalo vzpomínat na zesnulé v roce 998.
O myších a lidech je jedna z nejznámějších novel světové literatury. Úzkým vztahem obou druhů se rozhodli zabývat čeští vědci, kteří přišli s novými poznatky ohledně dvou poddruhů myší domácích, které jsou v Evropě nejrozšířenější. Nově se ukázalo, že jeden z nich dorazil na starý kontinent společně s našimi předky.
Velká pardubická, nejslavnější české dostihy, se jezdí přesně 150 let. První závod se uskutečnil v roce 1874. Pardubických dostihů se v historii zúčastnily také ženy, ovšem jenom jedna z nich dosáhla vítězství.
Překvapivé poznatky o migraci v pravěké Evropě přinesl výzkum genomů 271 lidí žijících na území Čech před 7000 až 3500 lety. Kosterní pozůstatky studoval německo-český tým. Výsledky svědčí o nejméně třech dosud neznámých migračních vlnách, informovali zástupci Akademie věd ČR (AV) v tiskové zprávě.
Německý prezident Frank-Walter Steinmeier dnes u krypty pravoslavného kostela v Resslově ulici v Praze uctil památku československých výsadkářů, kteří padli v boji s nacisty po atentátu na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha.
Komunistické Československo se v 70. letech pokoušelo infiltrovat do prostředí britské královské rodiny. Plánovalo při tom využít kontakt na švagra britské panovnice Alžběty II., uvedl s odvoláním na zveřejněné dokumenty československé tajné služby StB britský bulvární deník The Sun. Buckinghamský palác informace nekomentoval.
Archeologové nalezli v Pompejích, kde práce neustaly ani během pandemie covidu-19, nalezli mimořádně zachované thermopolium, tedy jakési antické rychlé občerstvení. O nálezu lidové jídelny dnes informovala správa archeologického naleziště. O gastronomických zvycích v roce 79 našeho letopočtu, kdy tento antický přístav nedaleko Neapole zničil výbuch sopky Vesuv, napovídají dokonce zbytky nalezených pokrmů.
Myšlenka preventivně lidi ochránit před infekčními nemocemi je stará přes tisíc let. Zrodila se pravděpodobně v Číně a vyšla z poznání, že osoby, které onemocněly černými neštovicemi a přežily zůstaly v následující epidemii před nákazou ochráněny. Metod (více či méně riskantních) bylo několik, od vdechování zaschlých neštovičných strupů až po píchání jehlou smočenou v neštovičném hnisu. Míra oslabení použitých virů se však tehdy nedala zjistit, takže to dopadalo všelijak - od nulového účinku přes kýženou imunizaci až k regulérní nákaze.
Maličké úlomky mozku, které nezuhelnatěly jako zbytek těla, ale dokonce se v důsledku termického šoku změnily ve sklo, byly nalezeny v Herculaneu, antickém městě v italské Kampánii. To v roce 79 našeho letopočtu zaniklo při výbuchu sopky Vesuv, připomíná italský deník La Repubblica.
Egyptští archeologové dnes představili další cenný nález z pohřebiště v Sakkáře nedaleko Káhiry, kde se podařilo objevit stovku sarkofágů většinou i s mumiemi uvnitř a asi čtyři desítky zlacených sošek. Ministr pro památky a cestovní ruch Chálid Anání řekl, že barevné zapečetěné sarkofágy pocházejí zejména z pozdní doby starověkého Egypta a následující Ptolemaiovské dynastie, a jsou tedy staré zhruba 2500 let.
Asi dvouhodinová bitva na bělohorské pláni nedaleko od Prahy měla před 400 lety poměrně malé ztráty, zato ale velké následky. Bitvou 8. listopadu 1620 bylo potlačeno stavovské povstání, následovaly postihy účastníků včetně popravy 27 hlavních představitelů vzpoury na Staroměstském náměstí v roce 1621.
Z německo-polského pomezí byly odstraněny poslední hraniční sloupy z doby někdejší Německé demokratické republiky (NDR). Saský geografický a zaměřovací úřad GeoSN, který výměnu zajišťoval na sasko-polské části hranic, dnes práce označil za hotové. Stalo se tak v době, kdy si Německo připomíná 30 let od znovusjednocení. Jako poslední byly nahrazeny původní betonové sloupy novými ze sklolaminátu v zámeckém parku v saském městečku Bad Muskau.
Archeologové odhalili celkem 59 sarkofágů zakopaných před více než 2600 lety na pohřebišti v Egyptě. Nález učinili ve třech pohřebních šachtách v Sakkáře asi 30 kilometrů jižně od metropole Káhiry. Na sobotní tiskové konferenci o tom informoval egyptský ministr pro památky a cestovní ruch Chálid Anání.
Vrak německého parníku potopeného na konci druhé světové války by podle polských potápěčů mohl obsahovat poklady z Jantarové komory, kterou vyloupili nacisté a po níž hledači pokladů pátrají už desítky let.
Stovky lidí dnes dorazily k pražské oboře Hvězda, aby si zde připomněly bitvu na Bílé hoře z roku 1620. Od dopoledních hodin zde návštěvníci mohou prohlížet či nakupovat repliky historických předmětů a kostýmy, poslechnout si dobovou hudbu nebo přednášky. Odpoledne pak uvidí rekonstrukci.
Ruská kriminální ústředna vytváří zvláštní oddělení, které bude vyšetřovat zločiny související s překrucováním dějin a pokusy o rehabilitaci nacismu. O rozhodnutí předsedy Vyšetřovací výboru Alexandra Bastrykina informovala agentura TASS.
Polsko si dnes připomnělo vypuknutí druhé světové války před 81 lety, kdy nacistické Německo napadlo Polsko. Pietní akt se tentokrát odehrál čistě v režii vládního tábora, upozornil opoziční list Gazeta Wyborza. Dříve ceremonii na poloostrově Westerplatte, kde zazněly první výstřely války a kde se malá polská posádka sedm dní bránila německé přesile, organizovalo město Gdaňsk. To má ale opoziční primátorku.
Poklad 435 zlatých a stříbrných mincí ze 14. století, které našli 23. března dva lidé v lese asi pět kilometrů západně od kláštera Kladruby na Tachovsku, má historickou hodnotu kolem čtyř milionů korun. V době svého, zřejmě chvatného, uložení do země ke konci 70. let 14. století by si za ně majitel mohl koupit celou vesnici.
Dva měsíce před polsko-ruskou bitvou u Varšavy v srpnu 1920 napsal bolševický vůdce Vladimir Iljič Lenin: "V blízkosti Varšavy je centrum polské buržoazní vlády, ale i centrum mezinárodního imperialismu... to nám dovoluje zaútočit na tento systém, a to nejen v Polsku, ale i v Německu a Británii".
Skupina vědců objevila dosud nejstarší dochovaný důkaz o nákaze pravými neštovicemi, který ukazuje, že se tato nemoc šířila v severní Evropou v čase, kdy tam žili Vikingové.
Americký těžký bombardér B-17, jehož prototyp poprvé vzlétl 28. července 1935, se zařadil k nejznámějším zbraním druhé světové války. Mohutně vyzbrojený čtyřmotorový stroj s desetičlennou posádkou, který dokázal k cíli donést i osm tun pum, se proslavil hlavně v Evropě.
4:00
Příjemné a slunečné jarní počasí bude pokračovat i v dalších dnech, slibují meteorologové na sociální síti. Teploty mohou už ve čtvrtek výjimečně dosáhnout letních 25 °C. Nejteplejším dnem týdne bude pátek. O víkendu se od severu výrazně ochladí a chladnější bude i začátek příštího týdne.
Zdroj: Jan Hrabě
Michal Chládek, předseda Mladé ODS a zeť premiéra Petra Fialy, čelí kritice kvůli souběhu funkcí a absencím na jednáních. Po zveřejnění údajů o neúčasti rezignoval na část postů. Odmítá, že by za jeho kariérou stál rodinný vztah, a zdůrazňuje vlastní dlouhodobé angažmá v ODS od roku 2018.
